Pěknorožkovité
 Pěknorožkovité | |
|---|---|
 Pěknorožka Calycera crassifolia | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | pěknorožkovité (Calyceraceae) R.Br. ex Rich., 1820 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pěknorožkovité (Calyceraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvězdnicotvaré (Asterales). Jsou to byliny s jednoduchými střídavými listy a květy v hlávkovitých květenstvích, připomínající čeleď hvězdnicovité. Vyskytují se asi v 60 druzích v jihoamerických Andách a v Patagonii.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci čeledi pěknorožkovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny poněkud připomínající zástupce čeledi hvězdnicovité (Asterales). Jen výjimečně jsou to i polokeře. Listy jsou střídavé, jednoduché, často v přízemní růžici, bez palistů. Čepele listů jsou celokrajné nebo na okraji zpeřeně laločnaté. Květy jsou v hlávkovitých úžlabních nebo vrcholových květenstvích, někdy seskupených ve vrcholičnaté latě. Hlávky jsou podepřeny listeny zákrovu. Květy jsou četné, oboupohlavné, nejčastěji pětičetné (4 až 6četné), pravidelné nebo lehce souměrné. Kališní i korunní lístky jsou srostlé. Tyčinky jsou přirostlé u ústí korunní trubky, v počtu odpovídajícím počtu korunních cípů. Mezi tyčinkami jsou umístěna žlaznatá tělíska. Semeník je spodní, srostlý ze 2 plodolistů, s jedinou komůrkou a jednou čnělkou a jedním apikálním vajíčkem. Blizna je vrcholová, lysá. Plodem je nažka, u některých rodů s vytrvalým kalichem přeměněným v ostny.[1][2]
-
Kvetoucí Acicarpha spathulata
-
Detail květenství Calycera crassifolia
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Čeleď zahrnuje asi 60 druhů v 6 rodech.[3] Je rozšířena pouze v Jižní Americe, převážně v její jižní polovině. Nejvíce druhů se vyskytuje na suchých otevřených stanovištích jižní části And a Patagonie. Pouze 2 rody, Acicarpha a Boopis, zasahují i do tropické Ameriky. Několik druhů také roste na pobřežních písčitých dunách.[1]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]O mechanismech opylování není nic známo. Plody některých druhů se šíří na srsti zvířat.[1]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Cronquist chápal podobnost s čeledí hvězdnicovité jako paralelní vývoj a čeleď Calyceraceae řadil do samostatného řádu Calycerales v blízkosti řádu štětkotvaré (Dipsacales).[1] Tachtadžjan ji řadil do řádu Calycerales v rámci nadřádu Asteranae, Dahlgren přímo do řádu štětkotvaré (Dipsacales).
Podle dnešních výzkumů je čeleď Calyceraceae sesterskou skupinou čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) v rámci řádu hvězdnicotvaré (Asterales).[3]
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]Hlavními obsahovými látkami jsou iridoidy a jako zásobní látka inulin. Chybí třísloviny, kyselina ellagová a latex a oproti čeledi hvězdnicovité polyacetyleny a seskviterpeny.[1]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- hlavel (Boopis)
- pěknorožka (Calycera)[4]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Není známo žádné využití.[1]
Přehled rodů
[editovat | editovat zdroj]Acicarpha, Boopis, Calycera, Gamocarpha, Moschopsis, Nastanthus[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Calyceraceae [online]. Dostupné online.
- ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu pěknorožkovité na Wikimedia Commons
Taxon Calyceraceae ve Wikidruzích
