Strážný

Strážný
Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Vimperk
Obec s rozšířenou působností	Vimperk (správní obvod)
Okres	Prachatice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°54′32″ s. š., 13°43′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	407 (2024)[1]
Rozloha	49,64 km²[2]
Nadmořská výška	834 m n. m.
PSČ	384 43
Počet domů	94 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	8
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Strážný 23 384 43 Strážný ou.strazny@quick.cz
Starostka	Mgr. Jiřina Kraliková
Oficiální web: www.strazny.cz
Strážný
Další údaje
Kód obce	550531
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strážný je městys v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, v národním parku Šumava. Žije v něm 407^[1] obyvatel. Městečko se nachází u říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. přípojkou z Lenory) a státní hranicí u Philippsreutu v německé spolkové zemi Bavorsko.

Původně do roku 1955 neslo městečko jméno Kunžvart (německy Kuschwarda), jak se dosud nazývá zřícenina hradu, koncem padesátých let bylo přejmenováno podle blízkého vrchu Strážný.^[zdroj⁠?!]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359.

Kunžvart (Strážný) je starou osadou, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě).^[zdroj?] Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat.

V roce 1843 se Kunžvart stal městysem. Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý.

Od 25. června 1912 do vypuknutí první světové války byla přes Strážný provozována pravidelná autobusová linka na trase Pasov–Vimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3 700 osob.^[4] Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státních drah.

V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. V květnu 1945 zde proběhly boje mezi americkou a německou armádou, během kterých byl zasažen i kostel.^[5] Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů byla zbourána. V srpnu 1965 byl zbourán i památkově chráněný kostel Nejsvětější Trojice z roku 1780.^[6][5]

Osady Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky (část Stodůlek se nazývala Žďárek) zanikly.

S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu železné opony a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce 1989, k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.

Dne 1. dubna 2010 byl obci navrácen status městyse.^[7]

Městys Strážný je obklopen vrcholky hor Strážný (1115 metrů), Chlustov (1094 metrů) a Radvanickým hřbetem, které chrání kotlinu před studenými severními a západními větry.^[zdroj⁠?!]

K 16. únoru 1952 byly k obci Kunžvart připojeny obce Horní Světlá Hora a Silnice.^[8]

• Strážný (k. ú. Strážný, Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky u Strážného)
• Hliniště (k. ú. Hliniště)
• Kořenný (k. ú. Hliniště)
• Řasnice (k. ú. Řasnice)

Po pádu železné opony se vyvinula ekonomika založená na blízkosti státní hranice. Ve vsi se nachází čerpací stanice, vznikla zde dvě kasina, noční klub a další zábavní zařízení.^[zdroj?]

Podél Strážného vede silnice I/4 z Prahy do Pasova a Mnichova. Je zde silniční hraniční přechod Strážný–Phillippsreut a přeshraniční propojení:

• Pod Žďárkem – Langruck
• Žďárek – Hinterfirmiansreut
• Kunžvartské sedlo – Vorderfirmiansreut
• Dolní Cazov – Schnellenzipf^[9]

• Základní škola a mateřská škola
• Skiareál Strážný^[10]

• Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu (904 metrů) byla postavena v roce 1843. Její oltář je otočen k západu.
• Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 metrů) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (1114 metrů), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno zboží, především sůl, a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. Hrad byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. Dochovala se ruina hradní věže.
• Protržená hráz rybníka Kunžvartu z poloviny 16. století.
• Valy na návrší Šance (850 m) připomínají třicetiletou válku, v roce 1620 se zde stavovské vojsko, vedené Thurnem a Mansfeldem, utkalo s vojskem císařským.
• Přírodní rezervace Niva Kořenského potoka – rašeliniště a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy
• Přírodní památka Splavské rašeliniště – údolní rašeliniště s typickou květenou
• Přírodní památka Strážný – Pod Obecním lesem – louka s výskytem šafránu bělokvětého
• V obci, při ulici směrem na Kořenný, rostou dva památné stromy: javor klen a jasan ztepilý.

• 
  Tržnice
• 
  Noční klub
• 
  Památný strom jasan ztepilý

• Hraniční přechod Strážný–Philippsreut
• Římskokatolická farnost Strážný

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Strážný na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Strážný
• Oficiální stránky
• Strážný v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)