Stojan Protić
| Stojan Protić Стојан Протић | |
|---|---|
 | |
| předseda vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců | |
| Ve funkci: 20. prosinec 1918 – 16. srpen 1919 | |
| Předchůdce | Nikola Pašić |
| Nástupce | Ljubomir Davidović |
| Ve funkci: 19. únor 1920 – 17. květen 1920 | |
| Předchůdce | Ljubomir Davidović |
| Nástupce | Milenko Vesnić |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní radikální strana |
| Narození | 16. ledna 1857 Kruševac, Srbské knížectví |
| Úmrtí | 28. října 1923 (ve věku 66 let) Bělehrad, Království SHS |
| Místo pohřbení | Bělehradský nový hřbitov |
| Příbuzní | Milan St. Protić (pravnuk) |
| Alma mater | Velika škola |
| Profese | politik a historik |
| Commons | Stojan Protić |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stojan Protić, cyrilicí Стојан Протић (16. ledna 1857[1] – 28. října 1923[1]) byl srbský politik a novinář. Jelikož Protić vystřídal 20. prosince 1918 ve funkci premiéra Nikolu Pašiće, který dosluhoval ještě jako premiér Srbského království, bývá označován za ministerského předsedu první vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Stojan Protić se narodil v Kruševaci.[1] Navštěvoval gymnázia v Kruševaci a Kragujevaci.[3] V letech 1876 až 1880 studoval Bělehradskou Univerzitu - obor historie a filozofie.[3][4] Po univerzitě krátce pracoval jako účetní a středoškolský učitel.[3] Po vzniku Národní radikální strany v roce 1881 se začal angažovat ve stranických novinách Samouprava, kde se koncem roku 1881 stal šéfredaktorem.[4] Jeho další novinářská činnost byla spojena s tituly Odjek a Delo.[3] Protić, který měl zkušenosti s psaním článků i knih, prohlašoval, že neexistuje nezávislý novinář a že myšlenka nezávislé žurnalistiky je podvod.[4] V roce 1887 byl zvolen členem parlamentu a již v roce 1888 byl tajemníkem ústavodárné komise, která připravovala ústavu Srbského království.[3] V následujících letech zastával různé funkce ve státní správě. V letech 1900 až 1901 byl ředitelem Národní knihovny Srbska.[5] V roce 1901 se opět stal členem parlamentu.[3] V letech 1903–1905, 1906–1907 a 1912–1914 byl ministrem vnitra, v letech 1909–1912 a 1917–1918 ministrem financí a v roce 1918 krátce i zastupujícím ministrem zahraničních věcí.[2] 20. prosince 1918 se stal předsedou první společné vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, do které vstoupili zástupci většiny politických stran.[6] Vláda padla vlivem vnitropolitické krize již v srpnu 1919.[7] Premiérem byl krátce opět v roce 1920.[2] Koncem února 1920 vydala jeho vláda Předběžné ustanovení o přípravě pozemkové reformy, kterým byly zrušeny feudální povinnosti v Bosně a Hercegovině, Makedonii, Kosovu a Sandžaku, systém kolonátu v Dalmácii a byl přislíben rychlý průběh pozemkové reformy.[8] Protićova vláda padla již v květnu, ale pozemková reforma trvala víc než deset let.[2][8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-08-31]. [online] pořízeném dne 2020-11-29. (srbsky)
- ↑ a b c d Kruševac ONLINE. Stojan Protić [online]. 2006 [cit. 2009-08-31]. [online] pořízeném dne 2007-10-10. (srbsky)
- ↑ a b c d e f Ministarstvo spoljnih poslova. The List of the Ministers for Foreign Affairs since the Forming of the First Government in 1811 to This Day [online]. C2006-2009 [cit. 2009-09-01]. [online] pořízeném dne 2012-05-29. (anglicky)
- ↑ a b c JOVANOVIĆ, Jelena. Stojan Protić - srpski novinar i državnik [online]. 2008-10-28 [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ National Library of Serbia. Directors [online]. [2002-2009] [cit. 2009-09-01]. [online]. (anglicky)
- ↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 396.
- ↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 397.
- ↑ a b ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 410.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Stojan Protić na Wikimedia Commons
- (srbsky) JOVANOVIĆ, Jelena. Stojan Protić - srpski novinar i državnik [online]. 2008-10-28 [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky)[nedostupný zdroj]
- (srbsky) Kruševac ONLINE. Stojan Protić [online]. 2006 [cit. 2009-08-31]. [online] pořízeném dne 2007-10-10. (srbsky)
- (anglicky) Ministarstvo spoljnih poslova. The List of the Ministers for Foreign Affairs since the Forming of the First Government in 1811 to This Day [online]. C2006–2009 [cit. 2009-09-01]. [online] pořízeném dne 2012-05-29. (anglicky)
- (anglicky) National Library of Serbia. Directors [online]. [2002–2009] [cit. 2009-09-01]. [online]. (anglicky)
