Stanycja Luhanska

Stanycja Luhanska Станиця Луганська
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°40′ s. š., 39°28′ v. d.
Nadmořská výška	40 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Luhanská
Rajón	Ščasťský
Stanycja Luhanska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,6 km²
Počet obyvatel	12 765
Hustota zalidnění	874 obyv./km²
Správa
Vznik	1688
Oficiální web	stn.loga.gov.ua
Adresa obecního úřadu	вул. Леніна 52 93600 смт. Станиця Луганська
Telefonní předvolba	6472
PSČ	93600
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanycja Luhanska (ukrajinsky Станиця Луганська; rusky Станица Луганская – Stanica Luganskaja) je sídlo městského typu v Luhanské oblasti na Ukrajině. Leží na břehu Severního Doňce ve vzdálenosti 20 kilometrů severovýchodně od Luhansku, správního střediska celé oblasti, a blízkosti hranice s Ruskem, přesněji s jeho Rostovskou oblastí. V roce 2013 v něm žilo bezmála třináct tisíc obyvatel.

Sídlo založili donští kozáci jako stanici v druhé polovině sedmnáctého století. Nejprve se jmenovalo Luhanske, od roku 1718 Luhanska a pak od roku 1923 Stanyčno-Luhanske (ukrajinsky Станично-Луганське). Své současné jméno má Stanycja Luhanska až od roku 2007.

V roce 1938 se tehdejší Stanyčno-Luhanske stalo sídlem městského typu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanyzja Luhanska na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanycja Luhanska na Wikimedia Commons

Luhanská oblast
Rajóny	Alčevský • Dovžanský • Luhanský • Roveňský • Severodoněcký • Starobilský • Svatovský • Ščasťský
Města	Almazna • Alčevsk • Antracyt • Bokovo-Chrustalne (Vachruševe) • Brjanka • Dovžansk (Sverdlovsk) • Hirske • Holubivka (Kirovsk) • Chrustalnyj (Krasnyj Luč) • Irmino • Kadijivka (Stachanov) • Kreminna • Kypuče (Artemivsk) • Luhansk • Lutuhyne • Lysyčansk • Miusynsk • Molodohvardijsk • Novodružesk • Oleksandrivsk • Perevalsk • Pervomajsk • Petrovo-Krasnosillja • Popasna • Pryvillja • Roveňky • Rubižne • Severodoněck • Sorokyne (Krasnodon) • Starobilsk • Suchodilsk • Svatove • Ščasťa • Voznesenivka (Červonopartyzansk) • Zolote • Zorynsk • Zymohirja
Sídla městského typu	Bajračky • Bile • Bilohorivka • Bilokurakyne • Biloluck • Biloričenskyj • Bilovodsk • Bokovo-Platove • Borivske • Buhajivka • Buran (Enhelsove) • Centralnyj • Čeljuskinec • Čornuchyne • Doneckyj • Dubivskyj • Dubove (Komsomolskyj) • Faščivka (Alčevský rajón) • Faščivka (Roveňský rajón) • Fedorivka • Hannivka • Heorhijivka • Hirne • Hirnyk • Hlybokyj • Horodyšče • Hrušove • Chrustalne • Ivanivka • Ivanivske (Lotykove) • Izvaryne • Jasenivskyj • Jaščikove • Jesaulivka • Jurjivka • Južna Lomuvatka • Kalynove • Kamjane • Kartušyne (Proletarskyj) • Katerynivka (Juvilejne) • Klenovyj • Kňahynivka • Komisarivka • Komyšuvacha • Krasnodarskyj • Krasnoričenske • Krasnyj Kut • Kripenskyj • Krynyčanske (Červonohvardijske) • Krynyčne (Birjukove) • Kundrjuče (Kalininskyj) • Ljubymivka (Dzeržinskyj) • Lozivskyj • Lozno-Oleksandrivka • Lomuvatka • Malomykolajivka • Malorjazanceve • Marija (Lenina) • Markivka • Meťolkine • Myrna Dolyna • Myrne • Mychajlivka (Alčevský rajón) • Mychajlivka (Roveňský rajón) • Milove • Naholno-Tarasivkа • Nyžne • Nyžňa Duvanka • Nyžnij Naholčik • Novoajdar • Novodarjivka • Novooleksandrivka • Novopskov • Novosvitlivka • Novotoškivske • Pavlivka • Petropavlivka • Rodakove • Sadovo-Chrustalnenskyj • Seleznivka • Senťanivka (Frunze) • Severnyj • Severo-Hundorivskyj • Simejskyne • Sirotyne • Slovjanoserbsk • Sofijivskyj • Stanycja Luhanska • Šachtarske • Ščotove • Šterivka • Talove • Tacyne • Teple (Krasnodon) • Toškivka • Trojicke • Uralo-Kavkaz • Uspenka • Valjanivske (Leninske) • Vedmeže (Volodarsk) • Velykokamjanka • Velykyj Loh • Verhulivka • Verchnij Naholčyk • Voronove • Vovčojarivka • Vrobivskyj • Vrubivka • Zaporižžja
Bývalé rajóny	Antracytský • Bilokurakynský • Bilovodský • Krasnodonský • Kreminský • Luhanskostanycký • Lutuhynský • Markivský • Milovský • Novoajdarský • Novopskovský • Perevalský • Popasenský • Slovjanoserbský • Trojický
Kurzívou jsou vyznačeny rajóny a města na území okupovaném Luhanskou lidovou republikou a Ruskem.