Srebrenica
| Srebrenica | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°6′ s. š., 19°18′ v. d. |
| Nadmořská výška | 275 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Republika srbská |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 527 km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 56 |
| PSČ | 75430 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Srebrenica (Сребреница) je město na východě území Bosny a Hercegoviny, spadající pod Republiku srbskou.
Město bylo v minulosti známé pro nedaleké lázně a těžbu soli, olova, zinku a zlata. Samotné jméno města je odvozeno od slova stříbro.
Podle sčítání lidu z roku 1991 bydlelo ve srebrenické oblasti 37 213 obyvatel, z toho 72,9 % Bosňáků a 25,2 % Srbů.
Masakr ve Srebrenici
[editovat | editovat zdroj]
Masakr ve Srebrenici byl válečný zločin, spáchaný v červenci 1995 během války v Bosně a Hercegovině. Genocida se zakládala na masovém, plánovaném vraždění zajatých civilistů, výhradně Bosňáků muslimského vyznání, mužů a chlapců.[1][2] Došlo k ní ve městě Srebrenica a okolí a spáchala ji Vojska Republiky srbské[3][4] pod vedením generála Ratka Mladiće, spolu s paramilitární jednotkou Škorpioni, která byla pod kontrolou Ministerstva vnitra Srbska.[5][6][7] Na genocidě se podílelo i několik stovek řeckých a ruských dobrovolníků.[8][9][10]
Masakr ve Srebrenici je po holocaustu první soudem označenou genocidou.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Fakta a skutečnosti o Srebrenici - International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné online.
- ↑ MISSING AND DEAD FROM SREBRENICA: THE 2005 REPORT AND LIST - International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia|url=http://www.icty.org/x/file/About/OTP/War_Demographics/en/popovic_srebrenica_050916.pdf
- ↑ ‘MAY WE ALL LEARN AND ACT ON THE LESSONS OF SREBRENICA’, SAYS SECRETARY-GENERAL, IN MESSAGE TO ANNIVERSARY CEREMONY | Meetings Coverage and Press Releases. www.un.org [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Institute for War and Peace Reporting, Tribunal Update: Briefly Noted (TU No 398, 18 March 2005)
- ↑ "ICTY – Kordic and Cerkez Judgement – 3. After the Conflict" [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Paramilitaries Get 15 - 20 Years for Kosovo Crimes :: Balkan Insight. www.balkaninsight.com [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Serbia: Mladic “Recruited” Infamous Scorpions. Institute for War and Peace Reporting. Dostupné online [cit. 2016-11-25].
- ↑ SMITH, Helena. Greece faces shame of role in Serb massacre. The Guardian. 2003-01-04. Dostupné online [cit. 2016-11-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ OMRI Daily Digest II, No. 136, 14 July 1995. www.hri.org [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné online.
- ↑ ADLER, Nanci; LEYDESDORFF, Selma; CHAMBERLAIN, Mary. Memories of Mass Repression: Narrating Life Stories in the Aftermath of Atrocity. [s.l.]: Transaction Publishers 251 s. Dostupné online. ISBN 9781412812047. (anglicky) Google-Books-ID: XS1vHuAgcZgC.
- ↑ Prohlášení ICTY: „Cíleným vyhlazením části Bosenské populace se srbské jednotky dopustily genocidy (…)“ [1] Archivováno 19. 4. 2006 na Wayback Machine.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Srebrenica na Wikimedia Commons
