[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Serie A 1946/1947

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Serie A 1946/1947
Grande Torino
Grande Torino
ZeměItalské královstvíItalské království Italské království
Informace
Ročník45. ročník (15. ročník Serie A)
VítězTurín (4. titul)
Nejlepší střelec Valentino Mazzola (29 branek)
SestupujícíBrescia
Benátky

Soutěžní ročník Serie A 1946/1947 byl 45. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 15. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 22. září 1946 do 6. července 1947 a skončila vítězstvím Turína, který vyhrál již čtvrtý titul.

Nejlepším střelcem se stal italský fotbalista Valentino Mazzola (Turín), který vstřelil celkem 29 branek.

Před sezonou

[editovat | editovat zdroj]

Ve stále zdevastované válkou se FIGC rozhodla k návratu k jediné skupině. Nejprve se mělo hrát se 22 kluby, ale nakonec se vytvořila liga s 20 kluby. Všechny kluby co hrálo v sezoně 1942/43 ligu mohlo hrát. Dále pak postupující z 2. ligy Modena a Brescia. Vstupenku do ligy získal nový klub Sampdoria, který vznikl díky sloučení Ligurie s Andrea Dorií a také Alessandria (vítěz Serie B-C) s Neapolí.

Obhájce titulu z Turína získali zpět Mentiho (Fiorentina). Juventus provedl velké změny, když odešli skvělí hráči Rava a Borel (oba Alessandria). Místo nich z Československa přišli Čestmír Vycpálek a Július Korostelev. Také přišel Muccinelli (Biellese) a debut v sezoně zaznamenal tehdy 17letý Giampiero Boniperti. Velké odchody měla i Atalanta, která nechala odejít Meazzu (Inter), Boffiho (Seregno) a Cassaniho (Modena). Jediným známým jménem byl příchod Mariho (Cremonese). Triestinu opustil Pasinati (Cremonese) a Colaussi (Padova), Janov zase Bertoni (Brescia) s Gentou (Prato) a Neapol Lushta (Alessandria) a Sansone, který ukončil kariéru. Carapellese (Como) posílil Milán, Fattori (Vicenza) Sampdorii a Remondini (Casale) Modenu.

Během sezony

[editovat | editovat zdroj]

Turín se coby obhájci titulu rozjížděli pomalu. První tři zápasy doma remizovali. Ligu vedla Boloňa a to do 9. kola. Poté se dělil s Juventusem, jenže od 13. kola již byly první hráči z Turína. Titul získali již tři kola před koncem a nakonec zvítězili o 10 bodů před Juventusem a o 12 bodů před třetí Modenou. Býci za celou sezonu vstřelili rekordních 104 branek a dokonce se stalo že při přátelském utkání Itálie s Maďarskem nastoupilo 10 hráčů Turína.

Do 2. ligy sestoupili kluby Brescie a Benátky. Triestina nesestoupila díky administrativě.

Účastníci

[editovat | editovat zdroj]
Klub Město Stadion Trenér Nejlepší střelec
Alessandria Alessandria Stadio Giuseppe Moccagatta Giovanni Battista Rebuffo (1.kolo)
Felice Borel (2.–9. kolo)
Umberto Dadone (10. kolo)
Lajos Kovács
Riza Lushta (13)
Atalanta Bergamo Stadio Comunale Luis Monti (1.–9. kolo)
Ivo Fiorentini
Arnaldo Salvi (10)
Bari Bari Stadio della Vittoria János Nehadoma (1.–7. kolo)
Raffaele Costantino (8.–14. kolo)
András Kuttik
Guido Tavellin (8)
Benátky Benátky Stadio Pier Luigi Penzo Nereo Marini Valeriano Ottino (13)
Boloňa Boloňa Stadio Comunale József Viola Gino Cappello,
Sauro Taiti (9)
Brescia Brescia Stadium di viale Piave József Bánás (1.–7. kolo)
Renzo De Vecchi
Romano Penzo (14)
Fiorentina Florencie Stadio Comunale Guido Ara (1.–16. kolo)
Renzo Magli (17.–18. kolo)
Imre Senkey
Otello Badiali (9)
Janov Janov Stadio Luigi Ferraris William Garbutt Riccardo Dalla Torre (16)
Inter Milán Arena Civica Carlo Carcano (1.–15. kolo)
Giuseppe Meazza
Cosimo Muci (16)
Juventus Turín Stadio Comunale di Torino Renato Cesarini Mario Astorri (17)
Lazio Řím Stadio Nazionale Tony Cargnelli Aldo Puccinelli (13)
Livorno Livorno Stadio Comunale Ivo Fiorentini (1.–7. kolo)
Enrico Carpitelli
Renato Raccis (17)
Milán Milán Stadio San Siro Giuseppe Bigogno Héctor Puricelli (21)
Modena Modena Stadio Comunale Alfredo Mazzoni Renato Brighenti (10)
Neapol Neapol Stadio della Liberazione Raffaele Sansone Umberto Busani (12)
Řím Řím Stadio Nazionale Giovanni Degni Amedeo Amadei (13)
Sampdoria Janov Stadio Luigi Ferraris Giuseppe Galluzzi (1.–29. kolo)
Giovanni Battista Rebuffo
Giuseppe Baldini (18)
Turín Turín Stadio Filadelfia Luigi Ferrero Valentino Mazzola (29)
Triestina Terst Stadio Littorio Mario Varglien Alberto Milli
Licio Rossetti (6)
Vicenza Vicenza Stadio Comunale Pietro Spinato Bruno Quaresima (13)
Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Turín 38 28 7 3 104 35 63
2. Juventus 38 22 9 7 83 38 53
3. Modena FC 38 21 9 8 45 24 51
4. Milán 38 19 12 7 75 52 50
5. Boloňa 38 15 9 14 42 41 39
6. Vicenza 38 16 7 15 53 57 39
7. Bari 38 16 6 16 33 48 38
8. Neapol 38 14 9 15 50 59 37
9. Atalanta 38 11 15 12 40 52 37
10. Inter 38 13 10 15 59 54 36
11. Sampdoria 38 14 8 16 56 52 36
12. Janov 38 13 10 15 53 53 36
13. Lazio 38 12 12 14 56 56 36
14. Alessandria 38 13 9 16 59 60 35
15. Livorno 38 9 15 14 49 55 33
16. Řím 38 12 9 17 41 56 33
17. Fiorentina 38 10 12 16 46 69 32
18. Brescia 38 10 11 17 45 58 31
19. Benátky 38 10 7 21 43 66 27
20. Triestina 38 5 8 25 32 79 18
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů se hrálo play off.
  • Klub Triestina díky administrativě nesestoupil.
     Mistr ligy
     Sestup do Serie B

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Výsledková tabulka

[editovat | editovat zdroj]
  Alessandria Atalanta Bari Benátky Boloňa Brescia Fiorentina Janov Inter Juventus Lazio Livorno Milán Modena Neapol Řím Sampdoria Turín Triestina Vicenza
Alessandria 1:1 1:0 1:1 0:1 2:2 1:1 2:2 1:0 2:0 2:1 4:1 4:1 1:3 5:0 1:0 0:1 2:0 5:0 0:2
Atalanta 1:0 3:0 3:2 2:1 2:0 1:1 1:0 0:3 1:3 1:1 3:1 1:3 1:1 2:1 0:0 1:1 0:3 1:1 1:1
Bari 2:2 2:0 1:0 1:0 0:0 1:0 2:0 1:2 0:1 1:3 2:1 0:3 0:0 1:0 2:0 2:1 0:0 2:0 1:0
Benátky 1:1 0:0 1:2 2:0 1:2 3:0 2:1 2:1 0:2 1:2 1:0 1:1 2:1 0:1 2:3 0:2 1:0 4:1 1:2
Boloňa 4:1 2:0 2:1 4:0 0:2 1:1 0:0 2:0 0:0 3:1 1:0 1:2 1:0 3:0 0:2 2:0 1:1 1:0 0:0
Brescia 0:3 4:1 0:0 0:2 0:1 1:0 5:1 2:2 1:1 2:0 0:1 1:1 0:1 2:1 3:0 2:1 0:1 2:2 0:2
Fiorentina 2:0 1:0 2:0 1:1 0:0 3:1 2:2 3:3 2:1 4:1 2:2 0:3 1:2 1:0 3:3 2:1 0:4 2:1 4:1
Janov 3:1 2:2 1:0 2:1 3:0 4:0 5:0 0:0 1:0 3:0 0:0 0:2 1:1 2:1 3:0 2:3 2:3 3:1 2:0
Inter 4:2 0:1 3:1 3:1 1:1 1:1 4:0 2:1 0:0 3:0 1:1 1:2 1:0 2:3 0:0 2:1 1:3 5:2 1:2
Juventus 3:1 4:1 6:0 7:3 2:0 1:0 3:1 2:1 4:1 3:3 2:1 1:2 1:0 1:0 4:0 2:1 0:1 4:0 1:2
Lazio 3:1 0:0 0:1 3:1 3:1 6:3 3:0 1:1 0:1 1:2 3:0 1:1 1:2 2:1 0:0 4:0 1:2 3:0 1:1
Livorno 4:2 0:0 0:0 0:0 1:1 2:2 2:1 1:1 3:1 2:2 1:1 2:2 0:1 2:2 4:1 0:0 0:2 3:0 3:0
Milán 4:0 0:0 0:2 3:2 4:2 2:1 2:2 4:1 3:1 3:3 0:0 2:2 1:1 4:2 3:1 1:0 1:2 3:0 2:3
Modena 0:0 0:0 0:1 2:0 1:0 1:1 3:0 2:1 1:0 1:0 2:1 1:0 2:1 6:1 1:0 1:0 2:4 0:1 1:0
Neapol 2:1 3:1 5:1 1:2 2:0 2:1 1:1 2:1 1:0 3:3 0:0 4:0 0:0 1:0 0:3 1:0 2:2 2:0 2:2
Řím 0:2 3:0 2:0 1:2 1:1 2:1 2:0 0:1 2:1 1:5 3:0 0:1 1:1 0:0 0:0 3:1 1:3 4:1 0:0
Sampdoria 1:1 1:1 6:1 3:1 0:1 2:2 1:0 3:0 1:5 0:3 1:1 2:1 2:1 0:2 0:1 4:0 3:1 4:1 2:1
Turín 4:1 5:3 2:1 2:0 4:0 4:0 7:2 6:0 5:2 0:0 5:1 3:2 6:2 1:1 2:1 4:0 1:1 1:1 6:0
Triestina 1:3 1:3 0:1 2:0 3:1 0:1 1:1 0:0 0:0 1:5 2:2 0:3 1:2 0:1 3:0 0:2 1:1 0:1 2:0
Vicenza 4:2 0:1 1:0 5:0 0:3 2:0 1:0 1:0 1:1 1:1 1:2 5:2 2:3 0:1 4:1 2:0 1:5 0:3 3:2

Střelecká listina

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Jméno Klub Branky
1. Valentino Mazzola Turín 29
2. Héctor Puricelli Milán 21
3. Riccardo Carapellese Milán 20
4. Guglielmo Gabetto Turín 19
5. Giuseppe Baldini Fiorentina 18
6. Mario Astorri Juventus 17
Renato Raccis Livorno 17
8. Riccardo Dalla Torre Janov 16
Cosimo Muci Inter 16
Serie A
Vítěz pro rok 1946/47
Turín FC

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1946-1947 na italské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]