Seznam členů rodiny

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Seznam členů rodiny obsahuje označení jednotlivých rodinných příslušníků v češtině, a to včetně výrazů, které už se dnes běžně neužívají. Seznam není uspořádán abecedně, příbuzní jsou rozděleni do tematických skupin. Abecední přehled najdete v článku Abecední seznam členů rodiny.

Označení vzdálenějších příbuzných nikdy nebylo zcela ustálené, lišilo se dobově i teritoriálně, v seznamu jsou zachycena i některá alternativní označení, nicméně upřednostněna jsou označení, užívaná dnes. Seznam obsahuje i některé další výrazy, související s příbuzenstvím.

• proband, střen – osoba, od níž se zahajuje genealogický výzkum (ve schématech označena jako „JÁ“ nebo latinsky „EGO“),
• rodiče – otec a matka,
• otec – mužský rodič, též táta (domácké), ot (zastaralé),
• matka – ženský rodič, též máma (domácké), máti, máť (zastaralé, v dalších pádech alternativně s kmenem máteř-/mateř),
• prarodiče (babička a dědeček) – rodiče rodičů,
• děda, dědeček – otcův a matčin otec, též děd (knižní), dědek (expresivní),
• babička – otcova a matčina matka, též babka, bába (zastaralé),
• stařeček – matčin otec, dnes běžně děda,^[zdroj?]
• stařenka – matčina matka, též starucha, dnes běžně babička,^[zdroj?]
• pra- předpona pro vyjádření předcházející nebo následné generace: pravnuk – syn vnuka nebo vnučky, praprastrýc – pradědův bratr. V minulosti se běžně užívala i pro vzdálenější příbuzné, např. pratchán, prasestřenec apod. Ve staré češtině se navíc místo zmnožování předpony pra- užívaly i jiné předpony, rozlišené pro předcházející a následné generace, např.: praděd, prapraděd, předděd, nadděd; pravnuk, prapravnuk, zavnuk, podvnuk^[1].

• sourozenec – bratr nebo sestra,
• bratr – mužský sourozenec, též brácha (domácké), brat (zastaralé),
• sestra – ženský sourozenec, též ségra (domácké).

• dítě – syn nebo dcera, potomek v první generaci,
• syn – mužský potomek,
• prvenec – první syn, následník,
• dcera – ženský potomek,
• vnouče – synovo nebo dceřino dítě,
• vnuk – synův nebo dceřin syn,
• vnučka – synova nebo dceřina dcera.

• strýc – otcův bratr,
• stryna – žena otcova bratra, dnes teta,
• ujec – matčin bratr, dnes strýc,
• ujčina – žena matčina bratra, dnes teta,
• teta – otcova sestra, matčina sestra,
• tetec – muž otcovy sestry, dnes strýc,
• posel – muž matčiny sestry, dnes strýc.

• strýčenec – syn otcova bratra, též bratran, bratřec, bratřenec, dnes bratranec,
• strýčena – dcera otcova bratra, též strýčenice, bratrana, dnes sestřenice,
• ujčen – syn matčina bratra, též ujčenec, dnes bratranec,
• ujčena – dcera matčina bratra, též ujčenice, dnes sestřenice,
• tetěnec – syn otcovy nebo matčiny sestry, též tetčic, tetěnec, sestrovec, dnes bratranec,
• tetěnice – dcera otcovy nebo matčiny sestry, též tetěna, dnes sestřenice,
• vlastník, vlastně, stříník – syn otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes bratranec z druhého kolene,
• vlastnice, vlastně, střínice – dcera otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes sestřenice z druhého kolene^[2],
• pro vzdálenější bratrance stejné generace je možno užít opisná označení, např. druhý bratranec, bratranec druhého stupně, bratranec z druhého kolene – tj. prastrýcův vnuk.

• synovec – bratrův syn, též bratrovec,
• synovkyně – bratrova dcera, dnes neteř,
• sestřenec – sestřin syn, též potet, dnes synovec,
• neteř – sestřina dcera, též neť,
• pro vzdálenější bratrance starší nebo mladší generace se též užívá opisné označení, např. druhý (třetí) bratranec, bratranec druhého (třetího) stupně, bratranec z druhého (třetího) kolene – tj. např. strýcův bratranec (starší gen.) nebo strýcův vnuk (mladší gen.). Podobně u vzdálenější sestřenice.

• choť – muž nebo žena vstupující do svazku manželského
• manžel – mužský člen manželství, též muž
• manželka – ženský člen manželství, též žena
• švagr – sestřin muž, též švakr, svokr, domácky švára
• švagrová – bratrova žena, též bratřina,
• deveř – manželův bratr, dnes švagr,
• šurin (stč. šir/Sír) – manželčin bratr, dnes švagr
• zelva – ženina sestra, též zelvice, dnes švagrová,
• tchán – ženin otec, též test, švekr,
• pratchán – ženin nebo mužův děd
• tchyně – ženina matka, též testa, švekruše,
• pratchyně – ženina nebo mužova babička,
• zeť – dceřin muž,
• prazeť – vnuččin muž,
• snacha – synova žena,
• prasnacha – vnukova žena,
• svat – zeťův nebo snašin otec, též starosvat; později se výraz přenesl na oddávajícího nebo jen svatebního hosta^[3],
• svatka – zeťova nebo snašina matka, též starosvatka,
• svak – obecně přiženěný muž, tj. např. zeť, švagr, tetec,
• nevěsta – obecně přivdaná žena, tj. např. snacha, švagrová, stryna, dnes novomanželka na svatbě.
• ženich – přiženěný muž, novomanžel na svatbě/veselce.

• kmotr – muž, který se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzný, též kmoch,
• kmotra – žena, která se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzná,
• kmotřenec – chlapec vůči kmotrovi nebo kmotře,
• kmotřenka – dívka vůči kmotrovi nebo kmotře.

• otčím – nevlastní otec,
• macecha – nevlastní matka,
• pastorek – nevlastní syn,
• pastorkyně – nevlastní dcera,
• zmáčený otec – otec neznámý,
• levoboček – syn mimo manželství, též (pejorativně) parchant nebo bastard

• polobratr/polosestra – bratr/sestra, s nímž má proband jen jednoho společného rodiče:
  • jednobřišní polobratr/polosestra – matka je společná,
  • jednokrevní polobratr/polosestra – otec je společný.

• sirotek – syn, který přišel o otce a matku,
• sirota – dcera, která přišla o otce a matku,
• polosirotek – chlapec, který přišel o jednoho z rodičů,
• polosirota – dívka, která přišla o jednoho z rodičů,
• pohrobek – dítě, které se narodilo až po smrti otce,
• vdovec – muž, který přišel o manželku,
• vdova – žena, která přišla o manžela,
• slaměný vdovec – výraz používaný pro muže, jehož žena je nepřítomná. (Partneři žijí nastálo odděleně nebo – přeneseně – žena je na kratší dobu mimo společnou domácnost.)
• zelená vdova – výraz používaný pro ženu, která žije s mužem, ale tráví spolu málo času. Pojí se s fenoménem stěhování do satelitních oblastí (zeleně), kdy muž tráví dojížděním a prací většinu dne, zatímco žena pečuje o potomstvo.

• LUTONSKÝ, Boleslav. Lexikon genealoga. Praha: [s.n.], 2003. ISBN 80-238-9557-5. 
• PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0. S. 364–367. 
• LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha: [s.n.], 1999. S. 148–149. 

• Abecední seznam členů rodiny
• Genealogie
• Rodina
• Příbuzenství

• Obrázky, zvuky či videa k tématu příbuzenský vztah na Wikimedia Commons