Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Areál kostela sestává z gotického jednolodního kostela, který je obklopen hřbitovem ohrazeným zdí s bránou. Kostel pochází z roku 1355, prošel barokní úpravou a následnou regotizací v letech 1865-87.
kostel sv. Jakuba Většího,
hřbitov,
ohradní zeď s bránou,
sochy sv. Jakuba Většího a sv. Tadeáše na pilířích brány,
torzo barokní sochy světce na vyšším zděném sloupu na středu severní části ohradní zdi
Zámek (zvaný též panský dům) vznikl přestavbou středověké tvrze v 2. čtvrtině 18. století (vznik tvrze kladen do 14. století, první písemná zmínka k roku 1489). V 19. století byl doplněn dalšími budovami. Objekt je v soukromém vlastnictví, bez využití a v havarijním stavu.
zámek čp. 1: hlavní budova s přiléhajícím severovýchodním křídlem, v nice hlavního průčelí socha sv. Floriána
hospodářská budova I: patrová stavba na protáhlém obdélném půdorysu. Navazuje na severovýchodní zámecké křídlo a severním průčelím se obrací do areálu hřbitova a kostela sv. Jakuba Většího. Dvorní průčelí třináctiosé. Střecha je sedlová. Budova sloužila pravděpodobně též k bydlení, pochází asi z 2. poloviny 19. století nebo počátku 20. století.
hospodářská budova II: objekt obdélného půdorysu. Označován jako konírna či kočárovna. Částečně klenuté interiéry. Zástavba na místě doložena na plánu Stabilního katastru roku 1841.
hospodářská budova III: rozsáhlý celkem trojkřídlý objekt na půdorysu ve tvaru písmene U. Křídla jsou jednopatrová (hlavní západní křídlo vzhledem ke klesajícímu terénu se zvýšeným přízemím). Objekt pochází z 2. poloviny 19. století zahrnoval stáje, chlévy (kravín, konírnu, volárnu) částečně asi i úřednické prostory. Interiéry klenuté (hodnotný zejména klenutý trojlodní prostor hlavního západního křídla).
úsek ohradní zdi se sgrafitem a se sochou sv. Jana Nepomuckého (nenalezena). Mezi hlavní zámeckou budovou a hospodářským objektem č. 2. Ve zdi je prolomen vstup ze dvora do zahrady, jižně od vstupu je na straně do dvora nika. Nika i vstup mají obdobně řešené rámování s pilastry a frontonem s mušlí. Nika završena konchou (v konše ve štuku ztvárněny jako atribut mučednické palmy). Horní část zdi do dvora je zdobena sgrafitem s rostlinnými motivy. V nice byla umístěna pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého (údajně zde byla osazena 27. 7. 1929, původně byla prý umístěna na jiném místě Petrovic, podle jiných zdrojů byla socha či její kopie zhotovena na náklady Zdeňka Dannera ve 20. letech 20. století.
brána do dvora: historizující romantická (neogotická) stavba z 19. století. Navazuje na hlavní budovu. Po stranách vlastní brány jsou plné oktogonální věže (věžice) v horní části s drobnými hrotitými okénky. Nad průjezdem je římsa s lunetami, v patě lunet motiv žaludu. Mezi věžemi probíhá nad římsou zídka s cimbuřím. Na západní straně v mase zdiva proražen průchod pro pěší.
zahrada, pp. 1, 2/1, 3, 4, 5, 10: ve svahu severozápadně a západně od zámku s dvorem. V současné době značně zanedbaná, nepřehledná s množstvím náletových dřevin.
zahradní terasa se schodišti, pp. 5: v zahradě před západním průčelím zámku. Původně zábradlí s balustrádou. Vznik ve 20. letech 20. století.
Poznámka: MonumNet řadil zámek k ulici Bellova Památkově chráněno od roku 1966.
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Petrovicích (Praha) na Wikimedia Commons
