[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Seznam bulharských panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Znak Bulharského carství v letech 1927–1946

Tento seznam zahrnuje panovníky od nejstarších dochovaných vládců Bulharska až do roku 1946, kdy byl poslední bulharský car sesazen a ze země se později stala lidová republika. Během historie nesli panovníci několik titulů, počínaje chánem (toto jméno je ještě turkického původu), poté knížetem a nakonec carem. V době Bulharského carství v 19. a 20. století bulharští panovníci používali v zahraniční politice i titul král. Krom bulharských panovníků na území Bulharska vládli i byzantští císaři a osmanští sultáni. V současné době je Bulharsko republikou s prezidentem jakožto hlavou státu.

Vládce Obrázek Doba vlády Dynastie Poznámka
Asparuch 681–701 Dulo Zakladatel bulharského státu
Tervel 701–721 Dulo
Kormesij 721–738 Dulo Neznámé datum úmrtí
Sevar 738–753 Dulo Sesazen pro probyzantskou politiku
Kormisoš 753–756 Ukil Sesazen
Vinech 756–760 Ukil Zabit [1]
Telec 760–763 Ugain Zabit po vojenské porážce [2]
Sabin 763–766 Ukil Sesazen pro probyzantinskou politiku [3]
Umor srpen–září 766 Ukil Sesazen pro probyzantinskou politiku
Toktu 766–767 Ukil Zabit spolu se svým bratrem [4]
Pagan 767–768 Ukil Zabit [5]
Telerig
768–777 Ukil
Kardam 777–803 Ukil
Krum
803–814 Krumova dynastie
Omurtag
814/5–831 Krumova dynastie
Malamir 831–836 Krumova dynastie
Presijan 836–852 Krumova dynastie
Vládce Obrázek Doba vlády Dynastie Poznámka
Boris I. 852–889 Krumova dynastie Roku 864 přestoupil na křesťanství a přijal titul knížete
Vladimír 889–893 Krumova dynastie
Vládce Obrázek Doba vlády Dynastie Poznámka
Simeon I. Veliký
893–927 Krumova dynastie Krom cara se nechal titulovat i císařem Římanů
Petr I. Bulharský
927–970 Krumova dynastie Od Petra měli bulharští vládci pouze titul carů
Boris II. 970–971/976 Krumova dynastie
Roman I. 976–997 Krumova dynastie Místo něj vládl Samuel, který se po Romanově smrti prohlásil carem
Samuel I.
997–1014 Komitopulové
Gabriel Radomír 1014–1015 Komitopulové
Ivan Vladislav 1015–1018 Komitopulové

viz Seznam byzantských císařů

Vládce Obrázek Doba vlády Dynastie Poznámka
Petr II.
1185–1187 Asenovci první období vlády; roku 1185 se se svým bratrem vzbouřil byzantské nadvládě
a vytvořil nový bulharský stát
Ivan Asen I.
1187–1196 Asenovci
Petr II.
1196–1197 Asenovci druhé období vlády
Kalojan 1197–1207 Asenovci
Boril
1207–1218 Asenovci
Ivan Asen II.
1218–1241 Asenovci
Kaliman I. Asen 1241–1246 Asenovci
Michail I. Asen
1246–1256 Asenovci
Kaliman II. 1256 Asenovci
Mitso Asen 1256–1257 Asenovci
Konstantin Asen
1257–1277 Asenovci
Michail II. Asen 1277–1279 Asenovci
Ivajlo 1277–1279 „selský car“, vedl povstání proti stávajícími dynastii
Ivan Asen III. 1277–1280 Asenovci
Jiří Terter I. 1280–1292 Terterovci
Smilec 1292–1298 Terterovci
Teodor Svjatoslav
1300–1321 Terterovci
Jiří Terter II. 1321–1323 Terterovci
Michal Šišman 1323–1330 Šišmanovci
Ivan Štěpán 1330–1331 Šišmanovci
Ivan Alexandr
1331–1371 Šišmanovci
Ivan Šišman
1371–1393 Šišmanovci vládl v Tarnovu a Nikopoli
Ivan Stracimir 1371–1396 Šišmanovci vládl ve Vidinu

viz Osmanská dynastie

Vládce Obrázek Doba vlády Dynastie Poznámka
Alexandr I.
1879–1886 Battenbergové Roku 1886 abdikoval po vojenském převratu
Ferdinand I.
1887–1908 Sasko-Coburg-Gotha roku 1908 přijal titul cara
Vládce Obrázek Doba vlády Dynastie Poznámka
Ferdinand I.
1908–1918 Sasko-Coburg-Gotha Na nátlak Trojdohody abdikoval a odešel ze země
Boris III.
1918–1943 Sasko-Coburg-Gotha
Simeon II.
1943–1946 Sasko-Coburg-Gotha V době nástupu byl nezletilý, vládla za něho regentská rada, roku 1946 byl sesazen a monarchie zrušena
Rodokmen moderních bulharských panovníků
Rodokmen moderních bulharských panovníků
  1. Andreev, p. 33
  2. Andreev, p. 35
  3. Andreev, p. 36
  4. Andreev, p. 39
  5. Andreev, p. 40

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ANDREEV, Jordan, Milcho Lalkov. The Bulgarian Khans and Tsars. Veliko Tarnovo: Abagar, 1996. ISBN 954-427-216-X. (Bulgarian) 
  • RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. 
  • HONZÁK, František a kol. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-30-3. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]