Sophie Elkanová
Sophie Elkanová | |
---|---|
Rodné jméno | Sophie Salomon |
Narození | 3. ledna 1853 Göteborg Švédsko-norská unie |
Úmrtí | 5. dubna 1921 (ve věku 68 let) Göteborg Švédsko |
Místo pohřbení | Gamla begravningsplatsen, Göteborg |
Pseudonym | Rust Roest |
Povolání | spisovatelka |
Národnost | švédská |
Témata | volební právo žen ve Švédsku |
Významná díla | John Hall |
Manžel(ka) | Nathan Elkan |
Rodiče | Alexander Salomon, Henriette Abrahamson |
Příbuzní | Otto Salomon – bratr |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sophie Elkanová rozená Salomonová (3. ledna 1853 Göteborg – 5. dubna 1921 Göteborg) byla švédská spisovatelka a překladatelka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v rodině obchodníka Alexandra Salomona (1800–1880) a Henrietty Abrahamsonové (1820–1907): její rodiče se přistěhovali do Švédska z Německa. Měla bratra Ottu (1849–1907) a sestru Elisu Skjöldebrand (1860–1950). Byla vychována ve šťastném domově a silně ovlivněna intelektuální matkou. V roce 1872 se provdala za svého bratrance, prodejce hudebních knih Nathana Elkana (1834–1879), se kterým měla dceru Kerstin (1877–1879). Její manželství bylo šťastné a smrt jejího manžela a dcery v prosinci 1879 v Nice na tuberkulózu způsobilo, že se Sophie po zbytek života oblékala do černého.
Jako vdova začala překládat, vydávat seriály a články a v roce 1889 debutovala jako spisovatelka. Její první román John Hall – en historia från det gamla Göteborg měl okamžitý úspěch. Jako spisovatelka ve svých románech hodně zúročila svůj vlastní život a zkušenosti.
Sophie Elkanová a Selma Lagerlöfová
[editovat | editovat zdroj]Sophie byla popisována jako egocentrická a nervózní, ale také jako pohostinná a okouzlující. V roce 1894 se seznámila se Selmou Lagerlöfovou, která, jak je patrné z jejich korespondence, do ní byla zamilovaná. Obě ženy navštívily Itálii v roce 1895 a cestovaly spolu do Egypta, Palestiny, Itálie, Francie, Belgie a Holandska v roce 1899. Selma Lagerlöfová zdědila po smrti Sophie její osobní majetek, který použila k přeměně pokoje ve svém domě Mårbacka na muzeum Elkan, známé jako Elkanrummet.
Ve fikci
[editovat | editovat zdroj]Vztah mezi Selmou Lagerlöfovou, Valborgou Olanderovou a Sophií Elkanovou byl zobrazen v Selmě, televizním seriálu napsaném Åsou Lantzovou v roce 2008, s Helenou Bergströmovou jako Selmou Lagerlöfovou, Ingelou Olssonovou jako Valborgou Olanderovou a Alexandrou Rapaportovou jako Sophií Elkanovou.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Dur och moll: skizzer och berättelser. Visby: Gotlands Allehandas tr. 1889
- Med sordin: skisser och novelletter. Visby. 1891
- Rika flickor: berättelse. Stockholm: Fr. Skoglund i distr. 1893
- Säfve, Kurt & C:o: nutidsberättelse. Stockholm: Skoglund (distr.) 1894
- Skiftande stämningar: ett novellhäfte. Visby. 1896
- John Hall: en historia från det gamla Göteborg. Stockholm: Bonnier. 1899
- Drömmen om österlandet. Nordiskt familjebibliotek. Stockholm: Bonnier. 1901
- Konungen: en sannsaga. Stockholm: Bonnier. 1904
- Konungen i landsflykt: en sannsaga. Stockholm: Bonnier. 1906
- Från östan och västan: en novellbok. Stockholm: Bonnier. 1908
- Anckarström: en historia från idyllens och revolutionernas tidehvarf. Stockholm: Bonnier. 1910
Sebraná vydání a výběry
[editovat | editovat zdroj]- I fågelperspektiv: valda noveller ur äldre samlingar. Stockholm: Bonnier. 1901
- Historiska romaner. Stockholm: Bonnier. 1917–1929 – 3 volymer
V češtině
[editovat | editovat zdroj]- Svědectví paní Ulfsparreové – přeložil Hanuš Hackenschmied; in: 1000... nejkrásnějších novel č. 75. Praha: J. R. Vilímek, 1914
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sophie Elkan na anglické Wikipedii a Sophie_Elkan na švédské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Sophie Elkan i Nordisk familjebok (andra upplagan, 1907)
- Erdmann, Nils August Bondeson; Ola Hansson; Sophie Elkan; Axel Lundegård; Daniel Fallström. Sveriges national-litteratur, 1500–1900 – utgifvet af Henrik Schück och Ruben G:son Berg, 20. Albert Bonniers, 1912
- Svenskt författarlexikon: biobibliografisk handbok till Sveriges moderna litteratur. [1, 1900–1940]. Stockholm: Rabén & Sjögren. 1942. sid. 183–184
- Aberstén-Schiratzki, Ragna (1942). Selma Lagerlöf och Sophie Elkan: randanmärkningar till Elin Wägners Lagerlöfmonografi. Stockholm
- Oterdahl, Jeanna (1950). [Sophie Elkan]. Stockholm
- Salomon, Otto (1989). ”Selma Lagerlöf och Sophie Elkan”. Nordisk judaistik 10 (1989): 2,: sid. 113–120. 0348-1646
- Heggestad, Eva (1991). Fången och fri: 1880-talets svenska kvinnliga författare om hemmet, yrkeslivet och konstnärskapet. Uppsala: Avd. för litteratursociologi vid Litteraturvetenskapliga institutionen
- Du lär mig att bli fri: Selma Lagerlöf skriver till Sophie Elkan. Stockholm: Bonnier i samarbete med Selma Lagerlöf-sällskapet. 1992. Utgivare: Ying Toijer-Nilsson
- Samuelsson, Jenny (1996). Skisser och berättelser: om kvinnoproblematiken i noveller ur Elin Ameens, Mathilda Roos' och Sophie Elkans 1880-talsproduktion. Göteborg: Univ., Litteraturvetenskapliga inst
- Desmidt, Isabelle (1997). Bilden av Nils Holgerssons underbara resa genom Sverige i ett urval av Selma Lagerlöfs brev till Sophie Elkan. Studia Germanica Gandensia, 0081-6442; [N.S.], 41. Gent: Rijksuniv. te Gent
- Toijer-Nilsson, Ying (1997). ”Den nya vännen”. Selma Lagerlöf och kärleken / redaktör: Karl Erik Lagerlöf (Hedemora: Gidlund, 1997): sid. 9–15
- Ulvros, Eva Helen (2001). Sophie Elkan: hennes liv och vänskapen med Selma Lagerlöf. Lund: Historiska Media
- Stenberg, Lisbeth (2008). ”Selma Lagerlöfs sista texter: fragment till en biografi över Sophie Elkan”. Lambda nordica 2008 (13):3,: sid. 28–45. 1100-2573
- Wedel, Kristian (2010). ”Selmas sorgklädda särbo”. Historiska nyheter: Göteborg i händelsernas centrum / (2010): sid. 118–124
- Hjalmarsson Engelke, Marie (2014). Jag har en plats: Sophie Elkans liv genom brev till Selma Lagerlöf 1893–1900. Göteborg: A-Script
- Bodin, Helena (2015). ”Sophie Elkan's ambigous dream of the Orient: on cultural identity and the national literary canon”. Rethinking national literatures and the literary canon in Scandinavia /: sid. 78–103
- Carlsson, Lena (2017). Frihetslif!: Selma Lagerlöf och Sophie Elkan: "två ensamma fruntimmer" på resa med kamera. Karlstad: Votum
- Hundrade och en Göteborgskvinnor / Lisbeth Larsson (red). Arkiv i väst, 0283-4855; 22. Göteborg: Riksarkivet, Landsarkivet i Göteborg. 2018. sid. 87–89
- Ulvros, Eva Helen (2018): Sophie Elkan i Svenskt kvinnobiografiskt lexikon
- Hjalmarsson Engelke, Marie (2022). Skriv så ofta du kan. En biografi över Sophie Elkans liv och författarskap. A-script förlag
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sophie Elkanová na Wikimedia Commons