[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Sojuz 3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sojuz 3
Údaje o lodi
COSPAR1968-094A
Hmotnost6575 kg
Údaje o letu
Volací znakАргон
(Argon - "Argon")
Členů posádky1
Datum startu26. října, 1968 08:34 UTC
KosmodromBajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa31/6
Nosná raketaSojuz
Délka letu3 d, 22 h, 50 min, 45 s
Datum přistání30. října, 1968 07:25 UTC
Spojení se stanicí
Sklon dráhy88,3°
Navigace
Předchozí
Sojuz 2
Následující
Sojuz 4

Sojuz 3 byla první pilotovaná loď Sojuz po nehodě Sojuzu 1, při které zahynul kosmonaut Vladimir Komarov. V plánu bylo přiblížení a spojení s nepilotovanou lodí Sojuz 2, která byla vypuštěna o den dříve. Systémy automatického spojení byly několik týdnů předtím vyzkoušeny při společném letu Kosmos 212 a Kosmos 213. Při přípravě na tuto misi při havárii letadla zemřel Jurij Gagarin.

(v závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise)

Záložní posádka

[editovat | editovat zdroj]

Loď odstartovala 26. října 1968 z kosmodromu Bajkonur a pilotoval ji sovětský kosmonaut Georgij Beregovoj. V lodi byl sám. Byl to 25. let pilotované kosmické lodi z naší planety, desátý let ze SSSR.[1]

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Pozemní kontrola letu a automatický systém spojení lodí byly schopné dostat obě dvě lodě do vzdálenosti méně než 200 m předtím, než Beregovoj převzal kontrolu nad lodí, aby dokončil manévr. Byl však schopný se přiblížit jen na jeden metr a všechny tři pokusy o spojení i v dalších dnech selhaly. Při pokusech loď spotřebovala skoro všechno palivo a cíl mise byl zrušen. Jako pravděpodobná příčina byly označeny pilotní schopnosti kosmonauta. Mimo této operace se kosmonaut věnoval fotografování planety a pozorování okolí lodě. Dráha letu se pohybovala ve výši 177–241 km nad Zemí.[2]

Kabina s kosmonautem přistála na padáku na území Kazašské SSR poblíž města Karagangy.[3]


  1. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Georgij Timofejevič Beregovoj, s. 48. 
  2. Antonín Vítek. 1968-094A - Sojuz 3 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE-40 [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 286. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]