Sovka zední
 Sovka zední | |
|---|---|
 Sovka zední – fosílie | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 vyhynulý[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | sovy (Strigiformes) |
| Čeleď | puštíkovití (Strigidae) |
| Rod | výreček (Otus) |
| Binomické jméno | |
| Otus murivorus Milne-Edwards, 1873 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sovka zední (Otus murivorus), také sýček zední a výr rodriguezský, je vyhynulý druh puštíkovitého ptáka.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Dlouhodobě šlo o jeden ze tří druhů z rodu Mascarenotus (česky sovka). Původně byl řazen též do rodu Athene.[2] Studie z roku 2018 sloučila zástupce rodu Mascarenotus v rámci rodu Otus (česky výreček). Postavení sovky zední v rámci tohoto kladu však nebylo uspokojivě vyřešeno.[3]
Podobně jako řada maskarénských suchozemských ptáků byl rod Macarenotus příbuzný taxonům z jihovýchodní Asie, jeho předkem byl zřejmě výreček asijský (Otus sunia).[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Informací se o ptákovi zachovalo jen málo. Druh popsal Alphonse Milne-Edwards v Comptes Rendus de l'Académie des Sciences na základě kosterních pozůstatků, které se lišily od všech ostatních druhů na ostrově. Od té doby bylo objeveno více subfosílií a některé pozůstatky jsou do dnešních dnů zachovány v muzeích (Cambridge, Paříž, Tring). Pták měřil něco přes 20 cm, přesný vzhled však zůstává záhadou.[2][4]
Některé zprávy o fauně ostrova zanechali Julien Tafforet nebo François Leguat, jedni z prvních osadníků na ostrově. Tafforet napsal do své knihy Relation de l'isle Rodrigues (1726), že se sovka podobala puštíkovi obecnému a při pěkném počasí se ozývala monotónním zvukem. Lovila jiné ptáky a plazy. Podle Tafforeta žila na stromech, vyvinuté kosti končetin ale poukazují i na život na zemi. Rodrigues byl prostý predátorů, proto zde některé druhy ptáků i ztratily schopnost létat. Pozorování Leguata zase poukazují, že sovka měla vyvinutá „ouška” (Leguat nazval popisovanou sovu hiboux, což byl francouzský termín pro sovy „s oušky”).[2][4]
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Sovka zední obývala lesy na ostrově Rodrigues (Mauricius), který se nachází v Indickém oceánu. Byla zdejším endemitem.[5]
Sovku pozoroval Tafforet ještě v roce 1726. Roku 1761 se na Rodrigues vydal astronom Alexandre Guy Pingré, aby tu pozoroval přechod Venuše přes Slunce. O sově se nezmiňoval; do té doby proto asi na ostrově vyhynula.[2] Hrozbou se staly lidské aktivity. Ptáci byli loveni a les na ostrově lidé vykáceli; pro sovku, který hnízdila v dutinách stromů, to byla katastrofa. Výrazný vliv na její populace zřejmě měly i zavlečené druhy savců, jako byly kočky nebo krysy. Společně s ní vyhynuly i jiné původní druhy živočichů.[5][2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e HUME, J. Extinct Birds. 2. vyd. London & New York: Bloomsbury Publishing, 2017. 560 s. ISBN 978-1-4729-3744-5, ISBN 978-1-4729-3745-2. S. 225. (anglicky)
- ↑ a b LOUCHART, Antoine; BASTIAN, Fabiola; BAPTISTA, Marilia. Ancient DNA reveals the origins, colonization histories, and evolutionary pathways of two recently extinct species of giant scops owl from Mauritius and Rodrigues Islands (Mascarene Islands, south-western Indian Ocean). Journal of Biogeography. 2018-12, roč. 45, čís. 12, s. 2678–2689. Dostupné online [cit. 2022-06-02]. DOI 10.1111/jbi.13450. (anglicky)
- ↑ a b FULLER, Errol. Extinct Birds. London: Viking/Rainbird, 1987. S. 158. (anglicky)
- ↑ a b BirdLife International. 2016. Mascarenotus murivorus. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22728856A94999047. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22728856A94999047.en. Accessed on 02 June 2022.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu sovka zední na Wikimedia Commons
Taxon Mascarenotus murivorus ve Wikidruzích
