Načeradec

Načeradec
	Načeradec, pohled od severozápadu
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Vlašim
Obec s rozšířenou působností	Vlašim; (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°36′37″ s. š., 14°54′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 114 (2024)
Rozloha	48,45 km²
Nadmořská výška	528 m n. m.
PSČ	257 08
Počet domů	616 (2021)
Počet částí obce	11
Počet k. ú.	9
Počet ZSJ	10
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Zámecké náměstí 152; 257 08 Načeradec ; obec.naceradec@quick.cz
Starostka	Petra Bartoníčková
	Oficiální web: www.naceradec.cz
	Načeradec
Další údaje
Kód obce	530212
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Načeradec (německy Natscheradetz) je městys v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel. Součástí městyse jsou i vesnice Daměnice, Dolní Lhota, Horní Lhota, Novotinky, Olešná, Pravětice, Řísnice, Slavětín, Vračkovice a Zdiměřice.

Historie

Pečetidlo perníkářského, pekařského a mlynářského cechu v Načeradci, druhá polovina 17. století (SOkA Benešov)

První písemná zmínka o vsi Načeradec pochází z roku 1184 a nachází se v Jarlochově letopisu, podle něhož byla po smrti opata Gotšalka v Načeradci sloužena mše. Předpokládá se, že sídlo bylo založeno během kolonizace Podblanicka rodem Vítkovců ve druhé polovině 12. století. V první polovině 13. století používala přídomek z Načeradce jedna z jeho rodových odnoží.^[4]

Historické jádro městyse je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Obci byl ke dni 17. října 2012 obnoven status městyse.^[5]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[6]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim^[7]
1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim^[8]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[9]
1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim^[10]
1949 Pražský kraj, okres Vlašim^[11]
1960 Středočeský kraj, okres Benešov
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932

V městě Načeradec (1419 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[12]

Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec, Společenstvo krejčí, obuvníků, řezníků, smíšených, stavebních a jiných živností, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, Družstevní lihovar, 2 mlýny, pila + mlýn + cihelna + velkostatek Družiny čsl. válečných poškozenců, 2 tesařští mistři, zahradnictví.
Služby (výběr): lékař, 3 cukráři, hodinář, 8 hostinců, kapelník, kožišník, modistka, obchod s obuví Baťa, 3 pekaři, pokrývač, 2 porodní asistentky, 8 řezníků, 3 sedláři, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Město Načeradec, Občanská záložna v Načeradci, 3 zámečníci.

Přírodní poměry

Načeradcem protéká potok Brodec, který je pravostranným přítokem řeky Blanice.

Doprava

Ve vzdálenosti 13 km severně leží město Vlašim, 27 km jihozápadně město Tábor, 27 km severozápadně město Benešov a 28 km jihovýchodně město Pelhřimov.

Pozemní komunikace – Městysem procházejí silnice II/127 Načeradec – Trhový Štěpánov a II/150 Votice – Louňovice pod Blaníkem – Načeradec – Čechtice – Ledeč nad Sázavou – Havlíčkův Brod.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.
Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Lukavec, Pacov, Praha, Vlašim.
Cyklistika – Městysem procházejí cyklotrasy č. 161 Načeradec – Lukavec – Želiv – Humpolec, č. 321 Louňovice pod Blaníkem – Načeradec – Pacov – Kamenice nad Lipou a č. 1178 Načeradec – Mladá Vožice – Miličín.
Pěší turistika – Městysem vedou turistické trasy: zeleně značená trasa Velký Blaník – Načeradec – Lukavec – Pacov a žlutě značená trasa Načeradec – Čechtice – Studený.

Pamětihodnosti

Kaple
Kostel svatého Petra a Pavla
Křížová cesta
Pomník padlým^[13]
Přírodní památka Rybník Louňov
Radnice se zvonicí
Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
Zámek Načeradec na náměstí
Židovský hřbitov

Fotografie

Ulice v Načeradci
Ulice od Olešné
Křižovatka
Pomník padlým

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ KYPTA, Jan; ŠIMŮNEK, Robert; VESELÝ, Jan; NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12.–14. století – Architektura jako odraz sociálních proměn. Průzkumy památek. 2012, roč. 19, čís. 2, s. 54. Dostupné online. ISSN 1212-1487.
↑ Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 44
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 878. (česky a německy)
↑ Zdeněk Rerych. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Načeradec na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Načeradec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Encyklopedické heslo Načerac v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[ksvn-4] KYPTA, Jan; ŠIMŮNEK, Robert; VESELÝ, Jan; NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12.–14. století – Architektura jako odraz sociálních proměn. Průzkumy památek. 2012, roč. 19, čís. 2, s. 54. Dostupné online. ISSN 1212-1487.

[5] Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 44

[6] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[7] Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.

[8] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[9] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[10] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[11] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[12] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 878. (česky a německy)

[vets-13] Zdeněk Rerych. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]