Népszava
| Népszava | |
|---|---|
| sociálnědemokratický deník | |
 | |
 | |
| Základní informace | |
| Datum založení | květen 1877 |
| Jazyk | maďarština, němčina |
| Periodicita | deník |
| Formát | broadsheet |
| Země původu |  Maďarsko |
| Sídlo redakce | 1191 Budapest, Vak Bottyán u. 75./A-C |
| Náklad | 12 328 |
| Politické zaměření | levice sociální demokracie |
| Klíčové osoby | |
| Majitel | Tamás Leisztinger |
| Vydavatel | XXI. század Média Kft. |
| Šéfredaktor | Péter Németh |
| Odkazy | |
| ISSN | 1418-1649 |
| Web | Oficiální stránky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Népszava (česky Slovo lidu) je maďarský levicový tiskový deník vycházející v Maďarsku nepřetržije od května roku 1877.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Předchůdcem deníku Népszava byla Munkás Heti-Krónika (v německé verzi: Arbeiter Wochen-Chronik), která vyšla poprvé dne 5. ledna 1873. Toto datum tak i Népszava považuje za počátek svého číslování a ročníků.[1] První verze Népszavy (v německé verzi: Volksstimme) byla vydána v květnu roku 1877 v Budapešti v redakční úpravě Viktora Külföldiho. V roce 1880 se stala stranickým listem tehdejší Sociálnědemokratické strany Maďarska (MSZDP). Nejprve však vycházela jen několikrát za týden. Na pravidelný deník se přeměnila dne 1. dubna 1905. V letech 1940 až 1944 byl jejím šéfredaktorem Árpád Szakasits. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 se Népszava stala listem odborových svazů.[1]
Během protikomunistického povstání na podzim roku 1956 převzala Sociálnědemokratická strana Maďarska (MSZDP) Népszavu zpět a až do své listopadové rezignace ji redigoval Zoltán Horváth. V letech 1957 až 1964 redigovala noviny Anna Kéthly v Londýně. Po krátkou dobu list fungoval i pod názvem Népakarat (česky Vůle lidu), avšak v roce 1958 byl změněn zpět na Népszava a stal se opět odborářským deníkem.[1]
Po pádu komunismu byla Népszava za nepřehledných okolností privatizována.[1] V roce 1994 je koupil János Fenyő, který noviny výrazně modernizoval. Poté, co byl v roce 1998 zavražděn, jeho vdova noviny prodala. Následovalo období střídání majitelů a hledání ideologického umístění. V roce 2005 se s finanční podporou László Kapolyie sblížila Népszava s Maďarskou socialistickou stranou (MSZP) a od té doby vycházela s podtitulem „sociálnědemokratický deník“. V roce 2010 byl vzhled listu přeměněn, získal modernější titul připomínající britský The Guardian, novou typografi a novou vnitřní strukturu. V červnu 2012 koupil vydavatelství Népszavy společnost provozující portál Stop.hu. Odborová organizace listu v srpnu vyzvala vydavatele otevřeným dopisem, aby předal svá vydavatelská práva redakci. Na konci roku 2017 byl počet výtisků 20 122 denně. V dubnu 2019 koupila Népszavu společnost Proton Trade Zrt.,[2] jejímž majitelem je Tamás Leisztinger, podnikatel s vazbami na Maďarskou socialistickou stranu (MSZP) a tehdejší partner socialistické političky Katy Tüttő, která se krátce na to stala zástupkyní budapešťského primátora Gergelye Karácsonye.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Népszava na maďarské Wikipedii.
- ↑ a b c d e NÉMETH, Péter. A 130 éves Népszava. Budapest: Népszava, 2003. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ MEDVEGY, Gábor. Eladta a Népszavát Puch László. 24.hu [online]. Central Médiacsoport Zrt., 2019-04-12 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (maďarsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NÉMETH, Péter. A 130 éves Népszava. Budapest: Népszava, 2003. Dostupné online. (maďarsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Népszava na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (maďarsky)
- A 130 éves Népszava (maďarsky)
