Muzeum Vysočiny Pelhřimov

Muzeum Vysočiny Pelhřimov
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Adresa	Masarykovo náměstí 12, Pelhřimov, 393 01, Česko
Zakladatel	Václav Petr
Založeno	1901
Zaměření	městské muzeum
Další budovy	hrad Kámen, Městská šatlava, domeček F. B. Vaňka
Vyhledávané exponáty	Pelhřimovský graduál
IČO	00071307 (VR)
Zeměpisné souřadnice	49°25′50,76″ s. š., 15°13′18,71″ v. d.
Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Muzeum Vysočiny Pelhřimov je muzeum v Pelhřimově, umístěno je v pelhřimovském zámku na Masarykově náměstí čp. 12, založeno bylo v roce 1901, prakticky však začalo fungovat o několik let později, zestátněno bylo v roce 1954 a od té doby funguje pod různými názvy ve stávající podobě. Muzeum také spravuje další budovy, jsou jimi: Městská šatlava, Domeček F. B. Vaňka a hrad Kámen.

O založení muzea v Pelhřimově se zasloužil ředitel gymnázia v Pelhřimově Václav Petrů, ten vydal několik spisů z historie města – první vydal v roce 1976, později další spisy vydával ještě Vladimír Charvát a Anna Šebestová-Ledecká, ta organizovala i místní Národopisnou výstavu v roce 1895. V roce 1893 se konala ve městě ještě hospodářská výstava a v roce 1906 se konala výstava ženských ručních prací.

Václav Petr pak v roce 1901 podal návrh na založení místního muzejního spolku a muzea, pelhřimovské zastupitelstvo tento návrh schválilo 11. září 1901, sbírkové předměty pro muzeum pocházely z národopisné výstavy v roce 1895 a také ze sbírky pana Rožánka. Spolek byl v roce 1907 reorganizován, v jeho vedení stanuly Jan Fried, Karel Jun a Antonín Linhart, v roce 1908 pak byla v pelhřimovském zámku uveřejněna expozice, celkem se předměty nacházely ve třech místnostech zámku. Muzejní spolek pak vydával i historické a vlastivědné monografie jako je například knížka o Pelhřimovu od Karla Polesného a Zdeňka Wirtha a další knížky. V roce 1908 získalo do dlouhodobého užívání zámek právě muzeum.^[1]

Jan Fried vedl muzeum až do roku 1951, posléze v roce 1954 bylo muzeum zestátněno a bylo přejmenováno na Okresní vlastivědné muzeum v Pelhřimově a nadále bylo řízeno Okresním národním výborem. Do roku 1960 muzeum nebylo plně samostatné, fungovalo jako pobočka Krajského muzea v Jihlavě, později bylo pod správou Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. V roce 1967 byla z ideového donucení otevřena expozice síně grafika, typografa a písmomalíře Oldřicha Menharta a později i síň literátů, původní expozice však byla zanechána až do roku 1977.

Později byla připravena expozice v zámku, připravovala se po tři roky a v roce 1981 byla otevřena, její název byl Vítěznou cestou KSČ, v roce 1985 byla pak otevřena další část expozice, ta už nebyla v zámku, ale byla otevřena v Šrejnarovském domě v čp. 10 na Masarykově náměstí a zabývala se historií Pelhřimova a okolí. Expozice byla v roce 1990 zrušena.

V roce 1991 byly otevřeny nové expozice, stálá expozice v zámku, tam byly představeny osobnosti z okolí Pelhřimova a z města, stejně tak jsou ukázány předměty z depozitů muzea. Později byla upravena i expozice v sousedním domě čp. 10. V roce 2003 bylo muzeum reorganizováno a přejmenováno z Okresního muzea Pelhřimova na příspěvkovou organizaci kraje Vysočina – Muzeum Vysočiny Pelhřimov.^[2]

V pelhřimovském zámku v čp. 12 na Masarykově náměstí je umístěno zázemí muzea a také dvě stálé expozice, jsou jimi historická expozice a otec a syn Šejnostové.

V expozici zabývající se historií jsou umístěny nejstarší sbírkové předměty v majetku muzea, např. tzv. Pelhřimovský graduál a další předměty, ty jsou umístěny v části expozice zabývající se středověkem v Pelhřimově a okolí. V části o společnosti a společenském životě jsou umístěny předměty denní potřeby a také stylizovaný pokoj. V tzv. freskovém sále jsou umístěny fresky namalované kutnohorským štafířem Václavem Hubaciusem podle návrhu pražského mistra Jana Jakuba Quirina (1739–1802).^[3]

V roce 2005 byla vytvořena expozice věnovaná Josefu Šejnostovi (medailér a sochař) a Zdeňku Šejnostovi (akademický sochař), muzeum získalo pozůstalost otce a syna Šejnostových, celkem je expozice umístěna ve třech místnostech zámku.^[4]

V městské šatlavě jsou uvedeny sbírky související s historií věznice v Pelhřimově, městská věznice byla v místech stavby na čp. 11. na Masarykově náměstí přibližně od 16. století, zpřístupněno je nádvoří, mučírna, cela a věžeňská kaple. V mučírně jsou uvedeny sbírkové předměty související s mučením a tresty, v kapli je oltář a další liturgické předměty.^[5]

František Bernard Vaněk byl děkanem v Pelhřimově, postupně byl začleněn do majetku muzea, dům byl postaven v roce 1934, jeho součástí jsou informace o děkanovi Vaňkovi a také předměty denní potřeby.^[6]

Na hradě Kámen je od roku 1974 instalována expozice jednostopých motorových vozidel,^[7] od půlky devadesátých let jsou uvedeny v expozici předměty zámeckého života, například empírová ložnice přímo z hradu.^[8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Muzeum Vysočiny Pelhřimov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky muzea
• Informace o muzeu na stránkách kraje Vysočina
• Informace o muzeu na stránkách AMG ČR