Miloslav Stibor

Miloslav Stibor
Miloslav Stibor v roce 2010
Narození	11. července 1927 Olomouc
Úmrtí	3. července 2011 (ve věku 83 let) nebo 7. března 2011 (ve věku 83 let) Olomouc
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov Neředín
Alma mater	Pedagogická fakulta Univerzity Palackého
Povolání	fotograf, pedagog, učitel, umělecký fotograf a výtvarník
Ocenění	Cena města Olomouce (2001)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Stibor (11. července 1927, Olomouc – 7. března 2011, tamtéž) byl významný český fotograf a vysokoškolský pedagog. Jeho hlavní tvorba probíhala v 60. a 70. letech 20. století, kdy vytvářel zejména řady na svou dobu převratných fotografických aktů a prostých krajinářských záběrů. Byl držitelem prestižního ocenění MFIAP, které uděluje Mezinárodní federace umělecké fotografie.

Stibor patřil mezi nejvýznamnější české fotografy lidského těla. Nepřehlédnutelná byla i jeho činnost pedagogická, v rámci které ovlivnil několik generací českých umělců. Jeho učebnice fotografie pro lidové školy umění patřila před rokem 1989 mezi základní zdroje informací pro začínající autory.

Vyrůstal v rodině vysokého důstojníka československé armády, bývalého člena Československých legií v Rusku. Za první republiky dlouhodobě žil na Slovensku, zejména v Martině a Štúrovu. V roce 1951 absolvoval katedru výtvarné výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (titul PaedDr.).

Mezi roky 1952–1960 vyučoval deskriptivní geometrii na gymnáziu v Olomouci. V roce 1960 prosadil založení Lidové školy umění v Olomouci, kterou vedl až do roku 1987. V období 1979–1990 působil na Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů. V letech 1990–2007 přednášel na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě předměty Fotografie plastiky a architektury, Akt a Základní principy osvětlování.

Zvětšovat jej naučil otec ve 30. letech 20. století. Soustavně fotografoval od svých vysokoškolských studií – nejprve reportáže, později zátiší a portréty, na konci 50. let přesunul svůj zájem k lidskému tělu. V letech 1968–1969 realizoval cyklus 15 fotografií pro Henryho Millera, které se svou erotičností výrazně odlišovaly od tehdejší hlavní linie českého fotografického aktu. Od 70. let se věnoval lyrickým aktům volně inspirovaným antickou mytologií. Od 80. let se v jeho fotografiích sporadicky objevují i mužské akty.

Stibor začínal s aparátem značky Voigtländer na formát negativu 6x9 cm. Později používal několik generací Flexaret, nakonec pracoval s Pentacon Sixem. Fotografoval na filmy FOMA, který vyvolával v Rodinalu. V určitých etapách života využíval zvětšování více negativů přiložených přes sebe (tzv. sendvič) nebo perokresbu aplikovanou na fotografii. Větší část tvůrčího života aktivně ovlivňoval výsledný dojem ze snímku pomocí optických a chemických prostředků. Pro něj typické je zejména využívání účinků Farmerova zeslabovače.

• Kabinet fotografie J. Funka, Brno
• Muzeum umění a designu Benešov (1990)

• Moravská galerie v Brně
• Muzeum umění a designu Benešov
• Muzeum umění Olomouc
• Svaz českých fotografů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloslav Stibor na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloslav Stibor
• Miloslav Stibor na webu ITF
• Petr Vilgus: Fotograf těla a kamene; Digiarena.cz, rozhovor z května 2010
• Rozhovor s Miloslavem Stiborem
• Stibor - fotograf mytologických žen
• Miloslav Stibor v informačním systému abART
• Olomoučtí fotografové - Miloslav Stibor