Mil Mi-6
| Mi-6 | |
|---|---|
 | |
| Určení | těžký transportní vrtulník |
| Výrobce | Mil Rostvertol |
| První let | 5. září 1957[1] |
| Zařazeno | 1962 |
| Vyřazeno | 2002 (Rusko) |
| Charakter | V zahraničí ve službě |
| Uživatel | SSSR Aeroflot |
| Výroba | 1959–1980[2] |
| Vyrobeno kusů | přes 925 ks |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mil Mi-6 (v kódu NATO "Hook") je dvoumotorový sovětský transportní vrtulník klasické koncepce z druhé poloviny 50. let 20. století. V době svého vzniku byl největším vrtulníkem na světě.[3]
První prototyp stroje vzlétl v polovině roku 1957[3][4], sériově byl vyráběn od roku 1961, kdy získal Sikorského cenu za to, že jako první vrtulník překonal rychlost 300 km/h.
Stroj sloužil a dodnes ještě slouží jednak jako civilní verze pro 65 cestujících, jednak jako vojenská verze pro 70 výsadkářů a jako sanitní verze pro 41 nosítek pro raněné a lékařský doprovod. Byl vyvážen do mnoha zemí světa. Celkem bylo vyrobeno přes 900 kusů strojů. Několik ozářených strojů Mi-6 je možné, spolu s ostatními kontaminovanými letadly, vojenskými, hasicími a jinými vozidly, spatřit na „hřbitovech“ poblíž Černobylu.
Upravené vrtulníky Mi-6 vytvořily 14 mezinárodních rekordů ve třídě E-1. 26. srpna 1964 dosáhl Mi-6 na uzavřeném 100 km okruhu rychlosti 340,15 km/h.[4] Ze stroje Mil Mi-6 konstrukčně vycházel montážní a přepravní vrtulník Mil Mi-10.[4]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Mil Mi-6 má klasickou vrtulníkovou koncepci, tzn. jeden hlavní a jeden ocasní rotor. Hlavní rotor je 5-listý, ocasní má čtyři listy. Charakteristikou tohoto stroje je pomocné křídlo o rozpětí 15,3 m. Jeho účelem je odlehčení nosného rotoru při vysokých rychlostech – až o 20%. Toto pomocné křídlo lze odmontovat, čímž se zvýší nosnost (vhodné zejména při přepravě na kratší vzdálenosti).[4]
Nákladová kabina má rozměry:[4]
- délka: 12,0 m
- šířka (v úrovni podlahy): 2,65 m
- výška: 2,5 m (v přední části 2,05 m)
- celkový objem činí 80 m3
V nákladové kabině je standardně také elektricky ovládaný jeřáb o nosnosti 800 kg. Do nákladového prostoru mohou najet po rozevření dvoudílných dveří v zádi a sklopení nákladové rampy např. nákladní či terénní automobily, samohybné raketové komplexy, děla, atd. Hmotnost nákladu může být až 12 000 kg. Pro nástup a výstup osob lze použít i troje boční dveře. Na vnější boky trupu lze připevnit přídavné nádrže, každá pojme 3 500 litrů paliva.[4]
Varianty
[editovat | editovat zdroj]
Mi-6A (Hook-A)
- Základní transportní verze. Některé vojenské stroje mohou mít v přídí nainstalovaný pohyblivý kulomet NUV-1M ráže 12,7 mm se 150 náboji.[4]
Mi-6VKP (Hook-B)
- Létající velitelské stanoviště pro podporu pozemních sil.[4]
Mi-6ATZ
- Verze určená pro zásobování vojsk pohonnými hmotami. Od ní odvozená protipožární varianta má v trupu zásobník vody na 12 000 litrů.[4]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]Civilní uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
- konstruktérské firmy Instal a Elbud provozovaly v letech 1974-1985 tři stroje Mi-6A [5]
Vojenští uživatelé
[editovat | editovat zdroj]Mil Mi-6 využívaly nebo dosud využívají tyto země:
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]
Data podle: Zdobinský[6]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Pohonná jednotka: 2x Solovjov D-25V; 4 045 kW
- Délka trupu: 33,20 m
- Délka s otáčejícími se rotory: 41,75 m
- Průměr nosného rotoru: 35,0 m
- Průměr vyrovnávacího rotoru: 6,3 m
- Výška: 9,85 m
- Prázdná hmotnost:[pozn. 1] 27 250 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 42 500 kg
- Únosnost: 12 000 kg
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 300 km/h
- Cestovní rychlost: 250 km/h
- Dynamický dostup: 4500 m
- Statický dostup s vlivem země: 2500 m
- Dolet: 600 km (s 8000 kg nákladu)
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- pohyblivý kulomet NUV-1M ráže 12,7 mm se 150 náboji.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Prázdná hmotnost udává hodnotu hmotnosti standardně vybavené helikoptéry bez paliva a posádky.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mil Mi-6 helicopter - development history, photos, technical data
- ↑ vectorsite.net [online]. [cit. 2019-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Mil Mi-6 „Hook“, s. 312.
- ↑ a b c d e f g h i ZDOBINSKÝ, Michal. Vrtulníky. 1. vyd. Praha: Magnet-press, 1994. (Atlas vojenské techniky). ISBN 80-85847-13-2. Kapitola Mi-6, s. 132.
- ↑ Wacław Hołyś, Największy i najszybszy, Wiraże nr.6/2005, str. 27. (polsky)
- ↑ ZDOBINSKÝ, Michal. Vrtulníky. 1. vyd. Praha: Magnet-press, 1994. (Atlas vojenské techniky). ISBN 80-85847-13-2.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X.
- ZDOBINSKÝ, Michal. Atlas vojenské techniky: Vrtulníky. Praha: Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85847-13-2.
- Gordon, Jefim, Komissarov, Dmitrij and Komissarov, Sergej, Mil's Heavylift Helicopters; Mi-6/Mi-10/V-12/Mi-26, Red Star Volume 22, Midland Counties Publications, 2005 (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Mil Mi-6 na Wikimedia Commons
- Mil Mi-6/Mi-22, RUSLET – velká encyklopedie ruského a čínského letectví
- Mi-6, Aviastar.org (anglicky)
