Mezőkövesd

Mezőkövésd
Letecký pohled na Mezőkövesd
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°48′24″ s. š., 20°33′53″ v. d.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župa	Borsod-Abaúj-Zemplén
Okres	Mezőkövesd
Mezőkövésd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	100,5 km²
Počet obyvatel	15 541 (2024)[1]
Hustota zalidnění	154,6 obyv./km²
Správa
Status	Město
Starosta	Fekete Zoltán
Vznik	1275
Oficiální web	www.mezokovesd.hu
Telefonní předvolba	49
PSČ	3400
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezőkövesd [mezékevešd] je město v severovýchodním Maďarsku v župě Borsod-Abaúj-Zemplén, těsně u hranic župy Szabolcs-Szatmár-Bereg. Nachází se asi 10 km jihovýchodně od Egeru a 50 km od Miskolce a je správním městem stejnojmenného okresu. Rozkládá se na jižním okraji regionu Bükk. Je považován za centrum regionu Matyóföld; místní lidové umění je od roku 2012 na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

V blízkosti dnešního města bylo odhaleno osídlení kultury s východní lineární keramikou.

Město existovalo již ve středověku. Souvislé osídlení tu vzniklo již po příchodu Maďarů do vlasti. Přesto zdroje z roku 1271 uvádí, že Mezőkövesd byl zcela opuštěn. Pravděpodobně slibně rozvíjející se středověkou osadu zničil tatarský vpád do Evropy o několik desetiletí dříve. Ve 13. století se jednalo o nejjižnější sídlo, které patřilo pod panství v Diósgyőru. Pravděpodobně již tehdy se jednalo o tzv. město s tržním právem (maďarsky mezőváros).

Biskup János Hunyadi a László Hédervári uzavřeli v Mezőkövesdu dne 28. března 1450 s husity mír, podle kterého si Jan Jiskra z Brandýsa mohl udržet hornická města v horních Uhrách (dnes na Slovensku).

V 16. století bylo pustošeno během tureckých nájezdů. Turci jej obsadili již roku 1544. Celkem dvakrát bylo zničeno; po roce 1552 a potom v roce 1596. Po bitvě u Mezőkeresztese bylo nějakou dobu opuštěné. Obnova se uskutečnila až ve století sedmnáctém. Roku 1748 se město a jeho obyvatelé zbavili feudálních povinností. V době zrušení poddanství se v okolí města nenacházely žádné velké statky.

V roce 1860 sem byla zavedena železnice. Díky ní získalo město napojení na Budapešť a Miskolc.

Roku 1939 byl nalezen termální pramen při průzkumném hledání ropy. Později zde vzniklo i termální koupaliště. Místní léčivá voda obsahuje také síru a tak zde vznikly sirné lázně. Na začátku druhé světové války zde žilo 21 000 lidí, což je rekordní počet v historii města.

Do druhé světové války žilo v Mezőkövesdu i několik set Židů.

Po skončení konfliktu došlo k panelové výstavbě především ve východní části města. Více než polovina ze sedmi tisíc bytů, která v Mezőkövesdu stojí, vznikla po válce.

V roce 2018 zde žilo 16 107 obyvatel. Mezőkövesd je čtvrtým nejlidnatějším městem župy Borsod-Abaúj-Zemplén.

V Mezőkövesdu stojí zemědělské muzeum. Také se zde nachází muzeum regionu Matyóföld (Matyó Múzeum) a galerie Štěpána Takácse (Takács István).

Místní kostel je zasvěcen sv. Ladislavovi (maďarsky Szent László-templom). Doplňuje jej i socha panovníka. Dále se na jihozápadním okraji města nachází kostel Srdce Ježíšova s přilehlým parkem Kavicsos a jezerem.

V historickém jádru města jsou dochovány domy z 19. století.

Oblíbenou destinací jsou místní lázně Zsory.^[2]

Kromě již zmíněné železniční trati, která městem prochází západo-východním směrem, vede přes Mezőkövesd také silnice celostátního významu č. 3, která jej obchází po obchvatu na severní straně města.

Místní fotbalový tým nese název Mezőkövesd-Zsóry.

• József Jacsó (nar. 1962), vzpěrač
• Szabolcs Zubai (nar. 1984), házenkář

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mezőkövesd na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezőkövesd na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.