[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Marie Desfours-Walderode

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Marie Desfours-Walderode
Narození18. července 1880
Potštát
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. března 1963 (ve věku 82 let)
Potštát
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánílékařka
RodičeArthur Desfours-Walderode
PříbuzníArthur Desfours-Walderode (otec)
Michaela Bukůvka z Bukůvky (matka)
Zikmund Desfours-Walderode (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Desfours-Walderode (18. července 1880 Potštát[1]13. března 1963 Potštát) byla členkou rodu Desfours-Walderode.

Vystudovala lékařskou fakultu ve Vídni a v roce 1909 promovala na doktora všeobecného lékařství a stala se lékařkou chudých. Od roku 1910 pracovala jako lékařka ve vídeňské Rudolfově nemocnici.[2]

Během 1. světové války byla jako vojenská lékařka na různých bojištích.

Po válce se vrátila do Potštátu a vykonávala zde lékařskou praxi. Po smrti bratra Zikmunda, zdědil zámek její bratranec Kuno Desfours-Walderode a ona musela i s matkou opustit potštátský zámek i statek. Od roku 1940 byla potštátskou obvodní lékařkou.

Ke konci 2. světové války, poskytla první pomoc americkým letcům a odvážně pomohla ruským zajatcům a to i přes stráž, která na ni mířila.[3]

Po válce jí bylo přiznáno československé státní občanství a mohla i nadále vykonávat lékařskou praxi.

V 50. letech 20. století byla podrobena domovní prohlídce a to z důvodu, že v domě uchovává cenné předměty po odsunutých osobách. Ona však prokázala, že cennosti jsou jejím osobním majetkem.

Je pohřbena v rodinné hrobce v Potštátě.

Blíže také[4]

Další informace

[editovat | editovat zdroj]

Bydlela také ve vile v bývalé osadě Skelná Huť. Blíže také

Po 2. světové válce, byl jejímu bratranci Kunovi Desfours-Walderode potštátský statek i zámek konfiskován, protože kolaboroval s nacisty.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Potštát
  2. Galerie osobností města Bílovce [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  3. MACHALLA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, duben 2018. 544 s. ISBN 978-80-270-3568-7. 
  4. TOMÁŠKOVÁ, Marcela, et al. Zeptejme se našich předků. Zajímavé osobnosti na Hranicku. [s.l.]: [s.n.] 40 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]