[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Marie Bouzková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Bouzková
Marie Bouzková na US Open 2023
Marie Bouzková na US Open 2023
StátČeskoČesko Česko
Datum narození21. července 1998 (26 let)
Místo narozeníPraha, Česko
BydlištěBradenton, Florida,
Spojené státy americké
Výška180 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek5 016 129 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů352–209
Tituly1 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění24. místo (12. prosince 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Open3. kolo (2024)
Wimbledončtvrtfinále (2022)
US Open3. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů101–63
Tituly5 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění15. místo (6. května 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022, 2023)
French Openčtvrtfinále (2023)
Wimbledonsemifinále (2023)
US Openčtvrtfinále (2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2021)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupsemifinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240815a15. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Bouzková (* 21. července 1998 Praha) je česká profesionální tenistka, vítězka juniorské dvouhry na US Open 2014. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jeden singlový a pět deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v prosinci 2022 na 24. místě a ve čtyřhře v květnu 2024 na 15. místě.[1] Před travnatou sezónou 2024 ji začal trénovat bývalý pátý hráč světa Jiří Novák. Ve světovém kombinovaném žebříčku ITF juniorek nejvýše figurovala v prosinci 2014 na 7. místě.

V ženském tenise na sebe upozornila během kanadského Rogers Cupu 2019, kde na cestě do semifinále vyřadila grandslamové šampionky Sloane Stephensovou, Jeļenu Ostapenkovou a Simonu Halepovou, než podlehla Sereně Williamsové. Premiérové finále na túře WTA si pak zahrála na březnovém Monterrey Open 2020. V tříhodinové bitvě nestačila na světovou sedmičku Svitolinovou. První deblový titul pak získala s Hradeckou na travnatém Birmingham Classic 2021 a singlovou trofej poprvé vybojovala na Livesport Prague Open 2022 po závěrečné výhře nad Potapovovou.

V českém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2023 finálovým turnajem v Seville. Ve dvouhře základní skupiny proti Švýcarsku porazila Viktoriji Golubicovou. Češky zvítězily 3:0 na zápasy.[3] Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2013, když na zlínský turnaj s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole skrečovala po jednom odehraném gamu Slovince Nastje Kolarové.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v říjnu 2014 na turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů v jihokarolínském Hilton Head Island. Ve finále přehrála Rusku Natalju Vichljancevovou.[2][1]

V kvalifikaci French Open 2018

Na okruhu WTA Tour debutovala únorovým Abierto Mexicano Telcel 2015 v Acapulcu, do něhož získala divokou kartu. V prvním kole podlehla bulharské tenistce Sesil Karatančevové. Premiérového vítězného utkání dosáhla na zářijovém Coupe Banque Nationale 2018 v Québecu, kde oplatila porážku Karatančevové. Ve druhé fázi ji však zastavila Američanka Varvara Lepčenková.[2][1]

Debut v kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve Wimbledonu 2017, kde ve druhém kole podlehla čtvrté nasazené čínské hráčce Ču Lin.[1] Premiéra v hlavní soutěži následovala v ženském singlu US Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Valentyna Ivachněnková, Marta Kosťuková a Georgina Garcíaová Pérezová. V úvodním kole dvouhry však nenašla recept na rumunskou hráčku Anu Bogdanovou po dvousetovém průběhu.[2][1]

Sezónu 2019 otevřela na Brisbane International postupem přes Australanku Sam Stosurovou, figurující na sedmdesáté čtvrté příčce, a následným vyřazením od světové osmičky Karolíny Plíškové. Do finále postoupila na březnovém Abierto Zapopan ze série WTA 125K v mexické Guadalajaře, v němž nenašla recept na Rusku Veroniku Kuděrmetovovou. V úvodním kole skončila na antukovém J&T Banka Prague Open, kde ji přehrála Němka Antonia Lottnerová. Shodný scénář měla účast na French Open a časné vyřazení od Biancy Andreescuové. Premiérový vyhraný zápas na grandslamu přišel v úvodním kole Wimbledonu. Po vítězství nad devadesátou šestou hráčkou žebříčku Monou Barthelovou, však ukončila její cestu pavoukem třicátá první nasazená Řekyně Maria Sakkariová. Double si odvezla z kazachstánského Nur-Sultanu, kde v červenci ovládla dvouhru i čtyřhru turnaje ITF s dotací 80 tisíc dolarů. Bodový zisk znamenal průlom do elitní světové stovky žebříčku WTA. V jeho vydání z 22. července 2019 se posunula ze 104. na 92. místo.[2][1]

Svou první US Open Series rozehrála na Silicon Valley Classic 2019 v kalifornském San José. V úvodní fázi vypadla s Američankou Coco Vandewegheovou, postavenou až v sedmé světové stovce.[1] Na kanadský Rogers Cup 2019 přijížděla jako devadesátá první hráčka žebříčku. V předchozí kariéře nikdy nezvítězila ve dvou utkáních WTA za sebou ani nevyhrála nad členkou první světové padesátky, od nichž utržila sedm porážek. Po zvládnuté dvoukolové kvalifikaci v průběhu hlavní části turnaje však vyřadila tři grandslamové šampionky v řadě. Ve druhém kole poprvé zdolala členku elitní světové desítky, osmou v pořadí Sloane Stephensovou.[4] Následně si poradila s Lotyškou Jeļenou Ostapenkovou a ve čtvrtfinále zdolala čerstvou wimbledonskou vítězku Simonu Halepovou. Do utkání s Rumunkou vstoupila vedením gamů 4–0. Po ztrátě úvodní sady rumunská světová čtyřka skrečovala pro bolest Achillovy šlachy.[5] V premiérovém semifinále se utkala se světovou desítkou Serenou Williamsovou, proti níž ztratila v úvodním setu jedinou hru. Američanka poté dovedla utkání do třetí sady, kde si Češka vypracovala tři brejkboly za stavu gemů 1–1. Žádný z nich však nevyužila. Vzápětí přišla sama o servis a následně prohrála i celý zápas. Bodový zisk z turnaje kategorie Premier 5 jí zajistil žebříčkový posun téměř o čtyřicet příček na 53. místo.[6] V prvním kole US Open 2019 proti Australance Ajle Tomljanovićové si vypracovala náskok v poměru gemů 6–1 a 5–2. Utkání však nedovedla k vítězství, když od daného stavu uhrála jen jednu ze zbylých dvanácti her.[7]

Bekhend na US Open 2023

Do prvního finále na túře WTA se probojovala ve 21 letech na březnovém Monterrey Open 2020, kde na její raketě postupně dohrály Slovenky Kristína Kučová s Annou Karolínou Schmiedlovou, Číňanka Wang Ja-fan a v semifinále britská světová šestnáctka Johanna Kontaová.[8] Do finále prošla bez ztráty setu. V tříhodinové bitvě o titul však podlehla sedmé hráčce žebříčku Elině Svitolinové z Ukrajiny, která tak vyhrála i sedmé finále v kategorii WTA International. Bodový zisk Češku poprvé posunul do elitní světové padesátky, na 47. místo.[9] Semifinálová účast v monterreyské čtyřhře po boku Voráčové také znamenala nové žebříčkové maximum v deblu, když po skončení figurovala na 164. příčce.

Na srpnovém Top Seed Open 2020 v Lexingtonu, hraném po pětiměsíčním přerušení okruhu pro pandemii koronaviru, na úvod vyřadila světovou patnáctku Johannu Kontaovou. Britku během zápasu postihla palpitace.[10] Ve čtvrtfinále pak uhrála jen tři gemy na pozdější americkou šampionku Jennifer Bradyovou z konce první světové padesátky. V páru se Švýcarkou Jil Teichmannovou postoupila do prvního kariérního finále čtyřhry, v němž je zdolal americko-brazilský pár Hayley Carterová a Luisa Stefaniová.[11] Na úvod říjnového BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells podlehla italské kvalifikantce Martině Trevisanové po 3 hodinách a 52 minutách. V době konání se jednalo o sedmý nejdelší zápas v ženské otevřené éře, druhý nejdelší v roce 2021 a vůbec nejdelší v kategorii WTA 1000.[12][13]

Podání na Internationaux de Strasbourg 2024

Na cestě do svého prvního čtvrtfinále v grandslamové dvouhře vyřadila ve Wimbledonu 2022 tři Američanky v řadě. V prvním kole osmou hráčku žebříčku Danielle Collinsovou ve třech setech, poté ztratila jen tři gamy s Ann Liovou a dalších pět s Alison Riskeovou-Amritrajovou. V osmifinále zdolala silově hrající Francouzku Caroline Garciaovou.[14] Mezi poslední osmičkou nenašla recept na tuniskou světovou dvojku Ons Džabúrovou, přestože získala úvodní set. Ve zbylých dvou však uhrála jen dva gamy.[15] První singlovou trofej na túře WTA si odvezla z červencového Livesport Prague Open 2022, kde startovala jako osmá nasazená. Do finále postoupila přes 17letou krajanku Lindu Noskovou a v závěrečném utkání zdolala ruskou turnajovou sedmičku Anastasiji Potapovovou, s níž ztratila jen tři hry. Turnajem prošla bez ztráty setu. Bodový zisk ji vrátil na kariérní maximum, 46. příčku žebříčku WTA.[16]

Do premiérového semifinále v kategorii WTA 1000 se probojovala na říjnovém Guadalajara Open Akron 2022 poté, co ji v úvodním setu skrečovala Anna Kalinská pro poranění palce na noze.[17][18] Mezi poslední čtveřicí hráček však i potřetí v kariéře podlehla světové šestce Marii Sakkariové, v zápase jehož druhá sada se kvůli dešti dohrávala až v den finále.[19] Po skončení se poprvé posunula do elitní světové třicítky, na 28. místo žebříčku.[20] V případě zápočtu wimbledonských bodů by zakončila sezónu 2022 na 21. místě. Bez jejich přidělení jí v konečné klasifikaci patřila 26. příčka.[21] Na cestě do prvního singlového finále v úrovni WTA 500, washingtonského Mubadala Citi DC Open 2024, vyřadila Američanky McCartney Kesslerovou, Taylor Townsendovou a Robin Montgomeryovou. Ani v semifinále ji nezastavila nejvýše nasazená Aryna Sabalenková. Potřetí v kariéře tak porazila světovou trojku – svou nejvýše postavenou soupeřku. Z třísetového boje o titul odešla poražena od Španělky Pauly Badosové, figurující v sedmé desítce klasifikace.[22][23] V následném vydání žebříčku z 5. srpna 2024 se posunula na 36. místo.[24]

Trenérské vedení

[editovat | editovat zdroj]

Připravuje se ve floridském Bradentonu, kam se s rodinou v deseti letech přestěhovala.[25] Českou základnou se pro ni stal areál Sparty Praha. V letech 2015–2022 ji vedl Španěl Cristian Requeni, díky čemuž vedle češtiny a angličtiny hovoří také španělsky.[26][27] Poté spolupracovala s Theodorem Devotym, kterého v roce 2023 nahradil Antonín Bolard, vnuk nehrajícího kapitána vítězného daviscupového týmu z roku 1980,[28] když se dohodli na spolupráci do konce sezóny.[29][30]

V roce 2024 ji začala koučovat španělská wimbledonská vítězka Conchita Martínezová, bývalá trenérka Plíškové a Muguruzaové.[27][30] Spolupráci ukončily v březnu téhož roku, po nevýrazných výsledcích Bouzkové.[31] Před travnatou sezónou 2024 se dohodla na koučinku s bývalou světovou pětkou Jiřím Novákem, s nímž již trénovala od třinácti let na Floridě a dojížděla za ním do Prostějova, kde bydlela v jeho domě.[32]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–0 Č)
Premier / WTA 500 (0–1 D; 0–1 Č)
International / WTA 250 (1–5 D; 4–2 Č)

Dvouhra: 7 (1–6)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 8. března 2020 Monterrey, Mexiko WTA 250 tvrdý Ukrajina Elina Svitolinová 5–7, 6–4, 4–6
Finalistka 2. 19. února 2021 Melbourne, Austrálie WTA 250 tvrdý Rusko Darja Kasatkinová 6–4, 2–6, 2–6
Finalistka 3. 27. února 2022 Guadalajara, Mexiko WTA 250 tvrdý USA Sloane Stephensová 5–7, 6–1, 2–6
Vítězka 1. 31. července 2022 Praha, Česko WTA 250 tvrdý   Anastasija Potapovová 6–0, 6–3
Finalistka 4. 22. října 2023 Nan-čchang, Čína WTA 250 tvrdý Česko Kateřina Siniaková 6–1, 6–7(5–7), 6–7(4–7)
Finalistka 5. 7. dubna 2024 Bogota, Kolumbie WTA 250 antuka Kolumbie Camila Osoriová 3–6, 6–7(5–7)
Finalistka 6. 4. srpna 2024 Washington, D.C., Spojené státy WTA 500 tvrdý Španělsko Paula Badosová 1–6, 6–4, 4–6

Čtyřhra: 8 (5–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 16. srpna 2020 Lexington, Spojené státy WTA 250 tvrdý Švýcarsko Jil Teichmannová USA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová 		1–6, 5–7
Finalistka 2. 11. dubna 2021 Charleston, Spojené státy WTA 500 antuka (z) Česko Lucie Hradecká USA Nicole Melicharová
Nizozemsko Demi Schuursová 		2–6, 4–6
Vítězka 1. 20. června 2021 Birmingham, Velká Británie WTA 250 tráva Česko Lucie Hradecká Tunisko Ons Džabúrová
Austrálie Ellen Perezová 		6–4, 2–6, [10–8]
Vítězka 2. 18. července 2021 Praha, Česko WTA 250 tvrdý Česko Lucie Hradecká Slovensko Viktória Kužmová
Srbsko Nina Stojanovićová 		7–6(7–3), 6–4
Vítězka 3. 24. dubna 2022 Istanbul, Turecko WTA 250 antuka Španělsko Sara Sorribesová Tormová   Natela Dzalamidzeová
  Kamilla Rachimovová 		6–3, 6–4
Vítězka 4. 8. října 2023 Peking, Čína WTA 1000 tvrdý Španělsko Sara Sorribesová Tormová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Mexiko Giuliana Olmosová 		3–6, 6–0, [10–4]
Vítězka 5. 15. října 2023 Soul, Jižní Korea WTA 250 tvrdý USA Bethanie Mattek-Sandsová Thajsko Luksika Kumkhumová
Thajsko Peangtarn Plipuečová 		6–2, 6–1
Finalistka 3. 7. ledna 2024 Auckland, Nový Zéland WTA 250 tvrdý USA Bethanie Mattek-Sandsová Kazachstán Anna Danilinová
Slovensko Viktória Hrunčáková 		3–6, 7–6(7–5), [8–10]

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 16. března 2019 Guadalajara, Mexiko tvrdý Rusko Veronika Kuděrmetovová 2–6, 0–6

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 16 (12–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 5. října 2014 Hilton Head Island, Spojené státy 10 000 antuka Rusko Natalja Vichljancevová 7–5, 6–1
Vítězka 2. 21. června 2015 Grand-Baie, Mauricius 10 000 tvrdý Francie Lou Brouleauová 6–3, 6–4
Vítězka 3. 28. června 2015 Grand-Baie, Mauricius 10 000 tvrdý USA Jaeda Danielová 7–5, 6–2
Vítězka 4. 5. července 2015 La Possession, Francie 10 000 tvrdý Jižní Afrika Ilze Hattinghová 6–2, 6–3
Finalistka 1. 30. srpna 2015 Pörtschach, Rakousko 10 000 antuka Rakousko Julia Grabherová 6–7(5–7), 1–6
Finalistka 2. 20160116a16. ledna 2016 Fort-de-France, Francie 10 000 tvrdý Francie Irina Ramialisonová 6–7(3–7), 2–6
Vítězka 5. 20160123a23. ledna 2016 Petit-Bourg, Francie 10 000 tvrdý Francie Théo Gravouilová 6–4, 6–1
Vítězka 6. 21. února 2016 Cuernavaca, Mexiko 25 000 tvrdý USA Lauren Albaneseová 0–6, 6–0, 6–1
Vítězka 7. 15. května 2016 Monzón, Španělsko 10 000 tvrdý Francie Jessika Ponchetová 6–4, 6–4
Vítězka 8. 12. června 2016 Puszczykowo, Polsko 10 000 tvrdý Rusko Valeria Savinychová 6–2, 6–0
Vítězka 9. 19. února 2017 Perth, Austrálie 25 000 tvrdý Česko Markéta Vondroušová 1–6, 6–3, 6–2
Vítězka 10. 12. března 2017 Orlando, Spojené státy 15 000 antuka Mexiko Victoria Rodríguezová 7–5, 5–7, 6–0
Finalistka 3. 12. května 2017 Monzón, Španělsko 25 000 tvrdý Španělsko Georgina Garcíaová Pérezová 1–6, 3–6
Finalistka 4. 25. září 2017 Stillwater, Spojené státy 25 000 tvrdý Kanada Aleksandra Wozniaková 5–7, 4–6
Vítězka 11. 18. března 2018 Irapuato, Mexiko 25 000 tvrdý Slovensko Kristína Kučová 6–4, 6–0
Vítězka 12. 21. července 2019 Nur-Sultan, Kazachstán 80 000 tvrdý Srbsko Natalija Kostićová 6–3, 6–3

Čtyřhra: 3 (3–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 21. června 2015 Grand-Baie, Mauricius 10 000 tvrdý Nizozemsko Rosalie van der Hoeková Jižní Afrika Ilze Hattinghová
Jižní Afrika Madrie Le Rouxová 		6–3, 7–5
Vítězka 2. 14. dubna 2019 Istanbul, Turecko 60 000 tvrdý Nizozemsko Rosalie van der Hoeková Bělorusko Ilona Kremenová
Bělorusko Iryna Šymanovičová 		7–5, 6–7(2–7), [10–5]
Vítězka 3. 21. července 2019 Nur-Sultan, Kazachstán 80 000 tvrdý Německo Vivian Heisenová Rusko Vlada Kovalová
Rusko Kamilla Rachimovová 		7–6(10–8), 6–1

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2014 US Open tvrdý Ukrajina Anhelina Kalininová 6–4, 7–6(7–5)

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 2014 Wimbledon tráva Maďarsko Dalma Gálfiová Indonésie Tami Grendeová
Čína Jie Čchiou-jü 		2–6, 6–7(5–7)

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A A A Q3 Q1 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 0 / 5 1–5
French Open A A A Q2 1. kolo 1. kolo 1. kolo  2. kolo[a] 1. kolo 3. kolo 0 / 6 3–5
Wimbledon A A Q2 Q2 2. kolo NH 1. kolo ČF 4. kolo 2. kolo 0 / 5 9–5
US Open A A Q1 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 3. kolo 0 / 6 3–6
výhry–prohry 0–0 0–0 0–0 0–1 1–3 0–3 0–4 7–3 5–4 3–3 0 / 22 16–21

Vysvětlivky

  1. ↑ Bouzková odstoupila z French Open 2022 před 2. kolem. Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako prohraný zápas.

Ženská čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A 1. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo 0 / 5 2–5
French Open A 2. kolo 1. kolo A ČF 2. kolo 0 / 4 5–4
Wimbledon A NH ČF 2. kolo SF 2. kolo 0 / 4 9–4
US Open A A ČF A A 0 / 1 3–1
výhry–prohry 0–0 1–2 6–4 2–2 8–3 2–3 0 / 14 19–14
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 1195. ▲ 497. ▲ 378. ▲ 257. ▲ 187. ▲ 142. ▲ 57. ▲ 51. ▼ 89. ▲ 26. ▼ 34.

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí – – 1069. – – 1103. ▲ 214. ▲ 111. ▲ 34. ▼ 73. ▲ 23.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h Marie Bouzková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240815a15. srpna 2024
  2. ↑ a b c d e f Marie Bouzková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240815a15. srpna 2024
  3. ↑ Jsem ráda, že jsme týmu taky pomohly, těšilo Bouzkovou po vítězném debutu nad Švýcarskem. Radiožurnál Sport [online]. 2023-11-08 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ta holka s velkou lahví... Jdu se učit, hlásila nová česká tenisová kometa po životní výhře. Sport.cz [online]. 2019-08-09 [cit. 2019-08-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bouzková v Torontu vyřadila i Halepovou! O finále si zahraje proti Sereně [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-10 [cit. 2019-08-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bouzková v Torontu další šok nedotáhla, v semifinále neudržela vedení proti Sereně [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-11 [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČTK, Sport.cz. Zkrat za milion? Bouzková se po vyřazení z US Open smála: Není konec světa. Sport.cz [online]. 2019-08-28 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Bouzková neztratila set ani s Kontaovou a v Monterrey je poprvé ve finále turnaje WTA!. TenisPortal.cz [online]. 2020-03-07 [cit. 2024-04-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ Bouzková mexickou jízdu nedotáhla, ve finále v Monterrey prohrála. iDNES.cz [online]. 2020-03-09 [cit. 2024-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Bouzková v Lexingtonu vyřadila Kontaovou [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-11 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bradyová v Lexingtonu zvládla i své první finále a bez ztráty setu dokráčela pro premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-16 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ LEFENDA, Filip. Zápis do tenisové historie! Bouzková padla po bezmála čtyřech hodinách boje. Tenisový svět [online]. 2021-10-08 [cit. 2023-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-16. 
  13. ↑ Kalinina beats Haddad Maia in longest match of the year to make Rome semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-16 [cit. 2023-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-16. (anglicky) 
  14. ↑ Bouzková je ve čtvrtfinále Wimbledonu, Garciaovou přehrála ve dvou setech. iDNES.cz [online]. 2022022-07-032-07-03 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ Jabeur rallies past Bouzkova for historic berth in Wimbledon semifinals. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-05 [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Bouzková na Livesport Prague Open slaví první triumf na okruhu WTA! Potapovovou si načala kanárem. TenisPortal.cz [online]. 2022-07-31 [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. 
  17. ↑ Bouzková postoupila v Mexiku do semifinále, její soupeřka čtvrtfinále v úvodním setu vzdala. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-10-22 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  18. ↑ WANCKE, Barbara. Guadalajara | Sakkari secures last spot at WTA Finals. Tennis Threads Magazine [online]. 2022-10-22 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Sakkari wins rain-delayed semifinal in Guadalajara. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-22 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Bouzková si vylepšila kariérní maximum v žebříčku WTA. Sport.cz [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  21. ↑ BERKOK, John. What the WTA’s year-end Top 30 would look like if there had been points at Wimbledon. Tennis.com [online]. 2022-11-22 [cit. 2022-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-23. (anglicky) 
  22. ↑ Badosa wins Washington D.C. to capture fourth career title. Women's Tennis Association [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Paula Badosa wins Mubadala Citi DC Open for first title after six-month injury absence. Tennis.com [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Tenistka Bouzková je po finále ve Washingtonu 36. v žebříčku. iDNES.cz [online]. 2024-08-05 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ FITZGERALD, Matt. Zoom Q&A: Math guru Marie Bouzkova finds solution in hibachi delivery. Tennis.com [online]. 2020-08-14 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ JAROCH, Jan. Co (ne)víte o Bouzkové: juniorský titul, dva domovy a kouč od Štěpánka. iSport.cz [online]. 2022-07-04 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b Stanislav Kučera, Karel Knap. Hvězdná posila pro Bouzkovou. Povede ji vítězka Wimbledonu Martínezová. iDNES.cz [online]. 2023-12-07 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  28. ↑ V Česku se obchoduje s tenisovými dětmi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-02-29 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ Roland Garros | Bouzková věří, že je i přes porážku na správné cestě, vede ji nový kouč Bolardt. Sport.cz [online]. 2023-05-30 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b Tenistku Bouzkovou bude trénovat Martínezová. Vítězka Wimbledonu dříve pracovala třeba s Plíškovou. iROZHLAS [online]. 2023-12-07 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  31. ↑ KNAP, Karel. Končíš, Conchito! Bouzková se záhy rozešla se španělskou legendou. iDNES.cz [online]. 2024-03-29 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. 
  32. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Bouzkové pomáhají hezké wimbledonské vzpomínky i nový trenér Novák. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-02 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce Marie Bouzková Nástupce

Petra Kvitová 		Cena Karen Krantzckeové za sportovní chování
2020
Carla Suárezová Navarrová
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marie_Bouzková&oldid=24345543“