[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Matěj Urban (pedagog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matěj Urban
Narození8. ledna 1885
Kracovice
Úmrtí1. července 1942 (ve věku 57 let)
Brno
Povoláníučitel a politik
Funkcestarosta (Kyjov; 1938–1941)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matěj Urban (8. ledna 1885, Kracovice1. července 1942, Brno) byl český pedagog a politik.

Matěj Urban se narodil v roce 1885 v Kracovicích u Starče nedaleko Třebíče. Pracoval jako učitel, působil v Kyjově jako učitel a později řídící učitel, poprvé je uveden jako učitel v Kyjově v roce 1921, kdy se účastnil pořádání I. Slováckého roku.[1] V roce 1928 pak byl při volbách do obecního zastupitelstva zvolen za Národní socialisty a byl zvolen i do obecní rady.[2] V roce 1932 pak byl již zvolen za prvního náměstka starosty a také se účastnil práce v několika komisích. Působil také jako starosta sokolského hnutí a jako dlouholetý ředitel měšťanské chlapecké školy.[3] V roce 1935 působil také v pozici finančního referenta obecní rady.[4] V roce 1938 byl pak po dalších obecních volbách zvolen Matěj Urban starostou Kyjova.[5] Jako starosta působil do roku 1941,[6] pak byl za odbojovou činnost zatčen gestapem a následně v roce 1942 popraven.[7] Popravena byla i jeho manželka Antonie.[8] Zatčen byl za pomoc výsadkáři Oldřichovi Pechalovi, který pocházel z Vřesovic, převedl ho v noci na neznámé místo, kde jej ukryl. Zatčeny byly i děti Matěje Urbana, ale ty byly později propuštěny, až do konce války byl v Mauthausenu uvězněn jeho syn Rostislav Urban.[7]

V kronice města bylo zmíněno, že osobnost starosty Matěje Urbana je výjimečná. Působil i v místním Sokole a byl jedním ze zakladatelů Musejního a archeologického spolku v Kyjově,[9] byl členem Obrany národa.[10] Dne 6. července 1945 byla uspořádána vzpomínková akce na oběti války z řad Sokola. Po volbách v roce 1946 byla připomenuta památka Matěje Urbana i nově zvoleným zastupitelstvem města.[9] Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v sokolovně v Kyjově[11] a také na pamětní desce učitelům země moravskoslezské na Moravském náměstí v Brně.[10]

  1. Kronika města Kyjov – 1921 [online]. Kyjov: Kyjov [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-02. 
  2. Kronika města Kyjov – 1928 [online]. Kyjov: Kyjov [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-02. 
  3. Kronika města Kyjov – 1932 [online]. Kyjov: Kyjov [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-02. 
  4. Kronika města Kyjov – 1935 [online]. Kyjov: Kyjov [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-02. 
  5. Kronika města Kyjov – 1938 [online]. Kyjov: Kyjov [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-02. 
  6. BARÍNIOVÁ, Jana. Správní vývoj města Kyjova v letech 1918-1938. Brno, 2014 [cit. 2020-10-16]. 59 s. Bakalářská práce. Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta – Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiřina Šťouračová. s. 46. Dostupné online.
  7. a b Kronika města Kyjov – 1945, 1946 [online]. Kyjov: Kyjov [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-02. 
  8. Procházka staletími. Kyjov: Město Kyjov, 2016. 45 s. S. 11. 
  9. a b Kronika města Kyjov – 1946 [online]. Kyjov: Kyjov [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-02. 
  10. a b Menš. Matěj Urban [online]. Brno: Brno, 2020-03-09 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  11. DUNDĚRA, Jiří. 140 let od založení Tělocvičné jednoty SOKOL KYJOV. iSlovácko [online]. 2011-10-04 [cit. 2020-10-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]