Lety (okres Písek)

Lety
Pohled na část obce
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Mirovice
Obec s rozšířenou působností	Písek (správní obvod)
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°31′1″ s. š., 14°5′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	288 (2024)[1]
Rozloha	13,91 km²[2]
Nadmořská výška	450 m n. m.
PSČ	398 07
Počet domů	137 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Lety 67 398 07 Čimelice obec.lety@volny.cz
Starostka	Blanka Hlavínová
Oficiální web: www.lety-obec.cz
Lety
Další údaje
Kód obce	549568
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lety jsou obec v jižních Čechách v okrese Písek. Žije v nich 288^[1] obyvatel.

Obec Lety se skládá ze tří částí na dvou katastrálních územích.

• Lety (i název k. ú.)
• Pukňov (leží v k. ú. Šerkov)
• Šerkov (i název k. ú.)

Na severní hranici katastru obce se nachází rybník Hejný.

Podle místopisce dr. Antonína Profouse má ves jméno nejspíše po svém zakladateli, který nosil jméno Léto (ves Létovy rodiny).

Poblíž obce byl v letech 1942–1943 zřízen „Cikánský tábor Lety I“ určený romské rodiny a jednotlivce, z tábora bylo celkem 420 vězňů odvezeno do vyhlazovacího tábora Auschwitz v Osvětimi.

Tento článek možná obsahuje výsledky vlastního výzkumu.

Můžete pomoci Wikipedii tím, že informace upravíte na základě věrohodných zdrojů a přidáte reference, aby uváděná tvrzení byla ověřitelná.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce článku zdůvodněte vložení šablony.

Do roku 1970 nebyly ve starší specializované literatuře o jakékoli fortifikační stavbě včetně tvrze v Letech žádné zmínky. Rovněž v novějším castellologickém titulu o tvrzích, hrádcích a hradech autorů Durdíka, Kašičky a Nechvátala z roku 1995 pod heslem Lety autoři uvádějí, že existence tvrze není přímými prameny doložena. Situace je však odlišná. Již roku 1970 upozornil regionální historik Jan Toman na skutečnost, že ve druhé polovině 16. století byla uskutečněna přestavba tvrze do „přibližně současné podoby obytné části dvora“ a na hospodářských budovách byly v téže době vystavěny renesanční štíty. Kromě toho bylo možné odvodit existenci přímo nepotvrzené tvrze již ve 14. a 15. století podle predikátů doložených písemně.

V roce 1999 upozornil na existenci přímého písemného pramene o tvrzi v Letech strakonický archivář, regionální historik a archeolog Mirovicka Alexandr Debnar. Renesanční orlický hejtman Jindřich Sádlo z Kladrubec se zmiňuje o staré, snad gotické tvrzi „při dvoře“ v Letech, ve své relaci z 18. března 1602 určené majiteli orlického panství Janu Jiřímu ze Švamberka. Rukopisná relace je součástí konvolutu sedmnácti hejtmanových pozoruhodných hlášení z let 1602–1606 o stavu orlického panství. Z dopisu lze vyvodit, že pokud se hejtman Sádlo zmiňuje roku 1602 o staré tvrzi, na níž se utrhla část střechy, mohlo jít o mnohem starší podobu tvrze jako rytířského sídla. Který z více poplužních dvorů v Letech existujících Jindřich Sádlo mínil, dnes není známo. Relace navíc vyznívá dvojznačně. Při troše fantazie a znalosti listinných pramenů o Letech je také možné, že tato stará tvrz stála mimo areál jediného dnešního poplužního dvora, pokud ještě tehdy existoval další poplužní dvůr mimo hranice dnešního areálu, o jehož lokalizaci zatím nejsou žádné zprávy (doklady o prodeji Letů Janem z Kunratic Buškovi a Benešovi Sekerkům ze Sedčic se zmiňují o existenci nejméně dvou poplužních dvorů, u nichž není vyloučeno, že mohly mít každý své panské sídlo).

Na základě stavebně historického průzkumu se architekt František Kašička a archeolog Bořivoj Nechvátal pokusili v roce 1995 ztotožnit tvrz se západním křídlem dnešního tzv. Schwarzenberského dvora čp. 30. Stavebně historickým průzkumem a výsledky sondáží provedených pracovníky Prácheňského muzea v Písku lze datovat tuto (jednopatrovou) stavbu do 14. až 15. století. Její vznik lze předpokládat v průběhu 15. století. Je však sporné, zda měl Jindřich Sádlo ve své relaci z roku 1602 na mysli právě tuto stavbu, když nepochybně vedle honosně ozdobených hospodářských budov dnešního dvora renesančními štíty a dalšími prvky byla jistě i tato budova zmodernizována, naposledy radikálně roku 1582 Janem Jiřím ze Švamberka. Lze apriori pochybovat o možné argumentaci, že pouhých dvacet let po modernizaci, rozsáhlé přestavbě a vyzdobením bohatými architektonickými prvky, se tato budova mohla jevit hejtmanu Sádlovi jako „stará tvrz s poškozenou dřevěnou střechou“. Tato kontroverze a záhada může posloužit mladším badatelům jako základna pro nová bádání po úspěšné lokalizaci dalšího potenciálního panského sídla.

• Čtverhranná zděná boží muka se nachází na okraji obce, jihovýchodním směrem na kopci, který se nazývá Homole.^[4]
• Nedaleko od této stavby se nachází kříž, který na svém kamenném podstavci nese dataci 1852.
• Návesní kaple se nachází u komunikace v obci.^[5]
• Před návesní kaplí je po levé straně umístěný kříž. Nad sochou Panny Marie je na kulatém štítku tento nápis: POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽIŠ KRISTUS
• U stejné komunikace, nedaleko od kaple se nalézá pomník padlým v světové válce.
• Za obcí se nachází zdobný drobný kříž na kamenném podstavci.

• 
  Návesní kaple
• 
  Boží muka
• 
  Pohled na část obce
• 
  Stavení v obci

• Alexandr Debnar: Neznámé doly na zlato. Ty v Letech u Mirovic zmizely z terénu i z literatury, in: Jihočeské listy – Listy Prachaticka, příloha pro volné dny, roč. II, z pátku 21.1.1994.
• Alexandr Debnar: Stával v Letech u Mirovic mlýn? Právo udělil letovskému rychtáři Karel IV., in: Listy Písecka č. 269, roč. II., z pátku 17.11.1995.
• Alexandr Debnar: Pádný důkaz o existenci tvrze v Letech, in: Listy Písecka č.4, roč. III. z pátku 5.1.1996.
• Alexandr Debnar: Hrádek jako první a nejstarší fortifikace v Letech u Mirovic: in: Výběr. časopis pro historii a vlastivědu Jižních Čech, č. 1, roč. XXXV./1998.
• Alexandr Debnar: Výzkumy v Čechách 1998, Terénní akce č. 417, Archeologický ústav, Praha 2001, s. 94.
• Alexandr Debnar: Po starém hrádku v Letech u Mirovic do dnešních dnů nezůstala ani stopa, in: Jihočeské listy, roč. VIII./1999, Listy Prachaticka č. 62,z pondělka 15.3.1999, část Jižní Čechy.
• Alexandr Debnar: Záhada dolů na zlato v Letech dosud nenašla jasné vyřešení, in: Víkendové listy, příloha Listů Prachaticka č. 106, roč. VIII. z pátku 7.5.1999.
• Alexandr Debnar: Středověká tvrz v Letech u Mirovic doložena, in: Výběr z prací členů historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, č.2, roč. XXXVI./1999.
• Alexandr Debnar: Lokalizace tábora v Letech by neměla být problémem, in: Jihočeské listy č.48, roč. VIII. z pátku 26.2.1999.
• Alexandr Debnar: Nové archeologické objevy na Mirovicku: LETY, in: Mirovicko. Zpravodaj města Mirovice, červenec 2001.
• Alexandr Debnar: Nové archeologické objevy na Mirovicku: LETY – DODATEK, in: Mirovicko. Zpravodaj města Mirovice, srpen 2001.
• Alexandr Debnar: Výzkumy v Čechách 2001, Terénní akce č.541, č. 542, č. 543, č. 544, Archeologický ústav, Praha 2003, s. 124.
• Alexandr Debnar: K otázce těžby zlata v okolí Letů, in: sborník SokA v Příbrami a Okresního muzea v Příbrami, roč. IX./2002.
• Jiří Fröhlich: Poznámky ke středověkým panským sídlům v Letech, in: Výběr… č.4, roč. XXXVI./1999.
• Tomáš Durdík, František Kašička, Bořivoj Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku, Písek 1995, s. 286 – 287.
• NEČAS, Ctibor. Nad osudem českých a slovenských Cikánů v letech 1939-1945. Brno: Univerzita J. E. Purkyně v Brně, 1981. 180 s. 
• Sedláček, August: Místopisný slovník historický království Českého, Praha 1908, 509.
• Profous, Antonín: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II., Praha 1949, 511 – 512.
• Tomáš Durdík, František Kašička, Bořivoj Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku, Písek 1995, 286 – 287.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lety na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Lety ve Wikislovníku
• Lety v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.