Letní kino

Letní kino je kulturní zařízení, sloužící k promítání filmů pod širým nebem, popř. konání různých menších společenských kulturních akcí.

Vzhledem k tomu, že prostor pod širým nebem nelze vytápět a zatemnit, bývá v provozu pouze v letních měsících, především v období letních prázdnin, za socialismu se někdy konala i silvestrovská promítání.^[1] Koncem 90. let dvacátého století a začátkem nového tisíciletí ztrácela letní kina svoji někdejší popularitu. Zpočátku především kvůli nástupu nových technologií (domácí kino) a technicky vyspělejší konkurenci (zejména multikina), později i kvůli neschopnosti promítat nové filmy distribuované na digitálních nosičích^[2][3]. Postupem času se však i díky stále dostupnější technologii začal počet letních kin opět zvyšovat^[4]. V létě roku 2020 jich tak v Česku promítalo více než 450^[5]

Letní kina vznikala v Československu již v období 1. republiky. Největší bylo pražské letní kino Benátky provozované od jara 1919 na ostrově Štvanice, mezi Hlávkovým mostem a Negrelliho viaduktem. Jeho původní kapacita byla 1 470 sedících diváků, v roce 1929 již psal tisk o 1 600 sedadlech. Benátky tak byly největším biografem v Praze.^[6][7] Další pražské letní kino stálo ve 20. letech 20. století na Folimance.^[8]

V roce 1929 informoval tisk o letním kině v Přerově. Jednalo se však pouze o provizorium ve stanu, do doby dostavby nové budovy.^[9] V Brně bylo ve 20. a 30. letech 20. století provozováno kino Stadion.

Letní kino pro 1 300 diváků zahájilo promítání na pražském Střeleckém ostrově 26. července 1948.^[10] V 50. letech 20. století bylo v provozu letní kino na pražském Výstavišti.

Největší letní kino v Československu vzniklo ve Zlíně, kde zahájilo provoz 28. července 1948. Přírodní hlediště pojmulo 15 000 diváků. Toto kino zaniklo v roce 1971.^[11]

V Boskovicích v Jihomoravském kraji bylo od roku 1961 další velké letní kino. Jeho plátno mělo velikost 35×15 m. Místo něj se později postavila zděná stěna. Kapacita kina je 3500 míst, rekordní návštěvnosti filmu Kleopatra se však pohybovaly kolem 7000 návštěvníků. Jiné velké letní kino se nacházelo v Brně na tehdejší Leninově ulici.^[12]

Za socialismu se v letních kinech odehrávaly také Filmové festivaly pracujících (FFP) a především pro ně se síť letních kin v poválečném Československu postupně rozšiřovala i do menších měst. V roce 1975 jich v republice bylo padesát.^[13]

V 90. letech význam a popularita letních kin výrazně poklesla, zejména kvůli privatizaci a přechodu do soukromých rukou.^[14] Na počátku 21. století se ovšem začaly objevovat pokusy nejen o oživení zaniklých letních kin, ale také o vznik nových. To usnadnily především digitální technologie promítání. V roce 1989 existovalo 152 letních kin, v roce 2010 pak bylo v provozu 98 z nich. V roce 2017 pak Unie filmových distributorů evidovala opět 260 letních kin v provozu.^[14]

• 
  Letní kino v Karviné
• 
  Letní kino Panoramio
• 
  Letní kino v Prachaticích
• 
• 
  Letní kino v Hradci Králové
• 
  Letní kino v Olomouci
• 
  Částečně kryté letní kino v Ústí nad Labem
• 
  Provizorní letní kino v Brně na Kraví hoře
• 
  Open-air kino v Bologni
• 
  Opuštěné letní kino, Patince na Slovensku

• Amfiteátr
• Kino

• Obrázky, zvuky či videa k tématu letní kino na Wikimedia Commons
• Pořad Retro České televize o letních kinech před rokem 1989
• Speciální díl Artzóny České televize o letních kinech
• https://www.letnaky.cz/ - program letních kin v ČR
• https://kamdokina.cz/ Archivováno 15. 7. 2019 na Wayback Machine. - program letních kin v Praze

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.