Lasturnatky

Lasturnatky
Lasturnatka z čeledi Cylindroleberididae
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
(nezařazeno)	Pancrustacea
Třída	lasturnatky (Ostracoda) Latreille, 1802
Podtřídy a řády
Myodocopa Sars, 1866 Myodocopida Sars, 1866 Halocyprida Dana, 1853  Podocopa Müller, 1894 Platycopida Sars, 1866 Podocopida Sars, 1866
Synonyma
ostrakodi skořepatci[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lasturnatky (Ostracoda) jsou malí (jen několik mm měřící) zástupci monofyletické skupiny Pancrustacea tradičně řazení mezi korýše (Crustacea). Na Zemi jsou už od kambria, hlavní rozvoj zažili před asi 500 miliony let. Jejich fosilie potvrdily například to, že v Antarktidě v dry valleys kdysi panovalo klima podobné tomu v dnešních tundrových oblastech.^[2]. Nedávno byly také převratně objeveny 100 milionů let staré velké lasturnatčí spermie.^[3] Lasturnatky žijí u dna, v mořských i sladkých vodách, potrava je různorodá.

Lasturnatky mají tělo pokryté dvouchlopňovou schránkou. Jejich tělní články splývají či jsou úplně redukované. Zadeček je buďto zakrnělý či chybí, hlava je jasně největším článkem s většinou končetin. Na hrudi je jen jeden pár končetin nebo i žádný. K plavání používají dva páry antenul a tří páry hrudních končetin. Mají také pár mandibul a dva páry maxil. Vylučovací soustavu tvoří žlázy na maxilách, anténách, či na obou.^[4] Cévní soustava (a s tou i srdce) chybí, krev obíhá mezi chlopněmi na schránce. Lasturnatky dýchají povrchem těla. Předpokládá se, že hlavním smyslem je hmat, protože na těle a končetinách se vyskytují obzvláště citlivé chlupy, i když na hlavě sedí jednoduché naupliové očko a u některých druhů je i pár složených očí.

Většina lasturnatek snáší vajíčka buďto rovnou do vody (jako plankton) či je lepí na rostliny či objekty u dna. Některé druhy však uchovávají vajíčka ve schránce pro větší ochranu. Z vajíčka se vylíhne naupliová larva, od začátku s tvrdou schránkou. Larva se před dospělostí svlékne osmkrát.

Jak už bylo zmíněno, lasturnatky mají velké spermie – 6 až 10x delší, než je tělo dospělce a ty jsou svinuté ve pohlavní žláze samce (testis). Protože tak tomu bylo už před 100 miliony let, předpokládá se, že existovala a existuje silná sexuální konkurence mezi samicemi o samce. Vždy velké množství samic usiluje o kopulaci s daným samcem a ten, protože při rozmnožování investuje více energie do své velké spermie než ony do vajíčka, je zákonitě při partnerském výběru více vybíravý. Zatímco u lidí je spermie nejmenší buňkou, tak u těchto korýšů je to největší buňka jejich těla, je tedy energeticky náročná a zřejmě obsahuje výživu pro vajíčko. Další kuriozitou je, že samci mají dva penisy a samice dvě pochvy (gonopory).

• Candona candida – kolem 1,2 mm, fazolovitá bílá schránka, tykadla bez plovacích štětin^[5]
• lasturnatka hladinová (Notodromas monacha) – žlutavá schránka tvaru zaobleného pětiúhelníku, vyskytuje se v létě
• Eucypris virens – kolem 2,2 mm, hustě obrvená zelená schránka, obvykle je viděna na jaře
• lasturnatka velká (Cypris pubera)
• Cypris opthalmica

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ostracod na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lasturnatky na Wikimedia Commons
• Taxon Ostracoda ve Wikidruzích