Lom Mušlovka

Lom Mušlovka
Lom Mušlovka v Dalejském údolí (2013)
Základní informace
Nadm. výška	300[1] m n. m.
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Praha
Umístění	Praha 13 Řeporyje
Souřadnice	50°1′51,88″ s. š., 14°19′57,75″ v. d.
Lom Mušlovka Lom Mušlovka na mapě Prahy
Další informace
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Lom Mušlovka je významná geologická a paleontologická pražská lokalita^[2][3] známá výskytem zkamenělin (hlavonožci s kuželovitými schránkami,^[3] ramenonožci, mlži, graptoliti, trilobiti a lilijice), stěny lomu odkrývají průřez geologickými vrstvami vápence svrchního siluru (prvohory),^[2][3] lokalita slouží jako mezinárodní opěrný stratotyp pro hranici nejvyšších silurských oddělení ludlow a přídolí.^[4][2][3] Tento stěnový vápencový lom v Dalejském údolí, opuštěný po roce 1918, je součástí národní přírodní památky Dalejský profil (vyhlášena v roce 1982).^[5][3]

Lokalita se nachází při turistické cestě (6. zastavení naučné stezky Údolím Dalejského potoka)^[2], asi 1,5 km vzdušnou čarou od náměstí v Řeporyjích východním směrem (k Holyni), a to na samém konci Mládkovy ulice, v blízkosti bývalé vápenky Biskup, Kvis a Kotrba (cca 100 metrů od ní na východ).^[2]

Jméno lomu bylo odvozeno od četného výskytu fosilií tvarem podobným mušlím (jednalo se ale o mlže nebo ramenonožce).^[5]

Lom Mušlovka byl opuštěn po roce 1918.^[6][3] Nejspodnější vrstvy vápence jsou nejstaršího data, všechny vrstvy se tu usazovaly v průběhu asi 4 milionů let.^[6] V době vzniku lomu se v pražské pánvi nacházelo poměrně mělké, teplé a tudíž i pro rozvoj živočichů příhodné silurské moře.^[6] Byla to doba předcházející variskému ortogenezi (vrásnění) při níž byl vytvořen český masiv.^[3] Tehdy se hluboko na jižní polokouli nacházely (mezi superkontinentem Gondwana a vznikajícím prvohorním kontinentem Euramerikou) mikrokontinenty Laurentia, Baltica a Avalonia.^[3] Ty byly zality mělkým a teplým silurským mořem kypícím životem, kde vegetovalo mnoho živočichů s vápnitými schránkami.^[3] A právě tyto schránky pak sedimentovaly do silných vrstev biodetritických vápenců kopaninského souvrství.^{[3][pozn. 1]} Vrstvy číslo 0 až 39 označené v lomu Mušlovka náleží ke kopaninskému souvrství.^[3] Nad těmito vrstvami se pak nacházejí vrstvy, které patří k tzv. požárskému souvrství.^[3]

V paleontologických nálezech v lomu se dochovali válcovití hlavonožci a tehdy i velice rozšíření ramenonožci.^[6] Ti byli chráněni dvojmiskovitými schránkami a podobali se mlžům.^[6] Kromě těchto dříve zmíněných druhů se v lomu Mušlovka našli ještě i graptoliti, trilobiti a lilijice.^[6] Vápence a břidlice v Mušlovce zachovaly množství mikroskopických dnes již vymřelých organismů: jsou to jednak mikrofosilie chitinozoa^{[pozn. 2]} a pak tzv. konodonti – jakési „zoubečky“ pocházející z nějakého většího dosud ne řádně paleontologicky zařazeného organizmu.^[6]

Vrásnění geologických vrstev (při variské ortogenezi)^[3] zřetelně viditelných v lomu a jejich šikmé uklonění z původní vodorovné polohy začalo před 370 milióny let^[3] a bylo způsobeno tlakem na prehistorický mikrokontinent Peruniku.^[6] Tato byla sevřena mezi Afrikou a skandinávskou částí evropského kontinentu a tento kontinentální tlak neustal prakticky do dnešních dob.^[6] Během vrásnění byl český masív, jakožto geologická jednotka, stmelen z několika menších částí.^[3] Sedimentované vrstvy v některých částech českého masivu (včetně oblasti Barrandienu, jehož je lom Mušlovka součástí) byly zvrásněny, zprohýbány a ukloněny do současné polohy.^[3] Silurské moře, zalévající pražskou pánev, ustoupilo.^[6] Na jeho dně pak zůstaly vyvrásněné usazeniny v tloušťkách až několik kilometrů.^[6]

Na druhé straně údolí Dalejského potoka byl v lomech Požáry u Řeporyj stanoven (rozhodnutím Mezinárodního geologického kongresu v Moskvě v roce 1984) mezinárodní standard – stratotyp pro silurská oddělení (série) ludlow – přídolí (419 milionů let).^[6] V Mušlovce byla odkryta obdobná hranice mezi sériemi ludlow a přídolí a lomový profil v Mušlovce se tak stal opěrným profilem pro „požárský standard“. ^[6][2]

Arethusinová rokle se nachází v postranní části lomu Mušlovka.^{[pozn. 3]} Rokle byla pojmenovaná českým geologem, paleontologem a amatérským archeologem Janem Nepomukem Woldřichem (1834–1906) dle trilobita Aulacopleura – Arethusina.^[4] V rokli vystupují příkrovy podmořských vulkanitů (diabasů). Mezi vyvřelinami je mocná vrstva tufitických břidlic, jejichž stratigrafické zařazení ke svrchní části liteňského souvrství dokládají trilobit Aulacopleura konincki a vůdčí graptolit Testograptus testis.^[7]

Mezi roklí a samotnou lomovou stěnou Mušlovky je v severozápadně orientovaném svahu lokalita nazývaná Cromusová stráň, jež je známá nálezy trilobitů rodu Cromus. Zdejší horniny náležejí stářím ke spodní části kopaninského souvrství.^[4][7]

Další vrstevní sled hornin pokračuje už přímo v lomové stěně Mušlovky. Začíná krinoidovými, brachiopodovými a cefalopodovými vápenci vyšší části kopaninského souvrství (silur, ludlow), závěr kopaninského souvrství tvoří tenčeji vrstevnaté šedé vápence v jihovýchodní části lomu. Nejmladší sedimenty Mušlovky na vrcholu jihovýchodní stěny jsou tmavší tence vrstevnaté vápence s vložkami břidlic. Dle nálezů graptolitů Monograptus ultimus a Monograptus parultimus náležejí ke spodní části přídolského souvrství.^{[7][pozn. 4]}

Lom Mušlovka je významný geologický studijní profil, který má nejen geovědně historický význam, ale i význam regionálně–geologický a to zejména svým použitím pro účely mapování a zároveň slouží coby turistická geologická zajímavost (geotyp).^[2] Názorným způsobem se zde demonstrují těžební činností odkryté sedimentární vápence, paleontologické nálezy a význam stratigrafie (paleozoikum - silur - přídolí).^[2] Z pohledu regionálního začlenění je lom Mušlovka zařazen následovně: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - Barrandien - paleozoikum Barrandienu - pražská pánev.^[2]

Tato lokalita je vyhlášena jako geologická a požívá stupně ochrany NPP (národní přírodní památka).^[2] Jedná se o stratigraficky významný odkryv (v dobrém stavu) silurem s bohatými trilobitovými, hlavonožcovými a jinými faunami v oblasti tzv. Řeporyjského vulkanického centra.^[2] Jsou zde zachovány významné odkryvy vrstev v intervalu ludlow - přídolí a lokalita je též součástí geoparku Barrandien.^[2]

• Ilustrační obrázky zkamenělin
• 
  Silurští chitinozoa
• 
  Prvohorní konodonti
• 
  Fosilní hlavonožci
• 
  Fosilní ramenonožci
• 
  Trilobit Aulacopleura konicki (Joachim Barrande, 1846)
• 
  Fosilní mlži Cardiola consanguis (Joachim Barrande, 1881) se srdcovitými schránkami ve tvaru „mušlí“ daly lomu jméno „Mušlovka“^[3]

Přirozené a dávnou těžbou vápence neporušené svahy Dalejského údolí hostí bohatou teplomilnou vegetaci a drobnou zvířenu.^[8] V minulosti narušené svahy a místa výsypek ze zaniklých lomů byly ponechány vlastnímu vývoji a působení přírody.^[8] Na vhodná místa v lomech a do ostatních vytěžených prostor se rozšířily nejprve rostliny.^[8] Za nimi se do rostlinného krytu přesunuli i živočichové a přizpůsobili se podmínkám života v „divočinách lomů“.^[8] Tyto procesy se nevyhnuly ani Mušlovce.^[8]

Kamenná suť zarůstá plevelem a invazivními rostlinami (kopřiva dvoudomá (Urtica dioica); zlatobýl kanadský (Solidago canadensis); ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elaticus); merlík smrdutý (Chenopodium vulvaria) apod.), které svými kořeny a odumřelými částmi rostlin vytváří novou půdu příliš bohatou na dusíkaté látky, jež neprospívají růstu původního stepního biotopu.^[8] Obdobný proces probíhá i na bývalých lomových stěnách, kde rostou náletové dřeviny (plané jabloně; plané švestky; husté trnky).^[8]

• Invazivní rostliny (ilustrační fotografie)
• 
  kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
• 
  zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)
• 
  ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elaticus)
• 
  merlík smrdutý (Chenopodium vulvaria)

Na bývalé šikmé lomové stěně roste suchomilná, žlutě kvetoucí tařice horská (Alysum montanum); tlusticovitý léčivý rozchodník bílý (Sedum album); fialově kvetoucí česnek horský (Allium senescens) a silně ohrožený, keřovitý devaterník šedý (Helianthenum canum).^[8]

Na dně lomu v místech, kde ustoupily plevele, je možno vidět z jara žlutě kvetoucí léčivý podběl lékařský (Tussilago farfara); později (od května do začátku července) pak plazivé keříčky mateřídoušky časné (Thymus praecox).^[8] Dokonce se zde kdysi vyskytovaly i exempláře jarní houby – smrže obecného (Morchella esculenta).^[8]

• Flora (ilustrační fotografie)
• 
  tařice horská (Alysum montanum)
• 
  rozchodník bílý (Sedum album)
• 
  česnek horský (Allium senescens)
• 
  devaterník šedý (Helianthenum canum)
• 
  podběl lékařský (Tussilago farfara)
• 
  mateřídouška časná (Thymus praecox)
• 
  smrž obecný (Morchella esculenta)

Na hraně lomu lze v létě spatřit motýly (bělásek řepkový (Pieris rapae); otakárek ovocný (Iphiclides podaliriu)) a jejich housenky.^[8]

Na skalách lemujících Mušlovku jakož i na dně (počvě) lomu žijí mezi rostlinami a kamennou sutí pavouci, brouci, motýli, mouchy, vosy a také mravenci.^[8] Květy planých jabloní hostí dospělé jedince pestřenky hrušňové (Scaeva parastri), jejíž larvy žijí na nejrůznějších bylinách a konzumují mšice (jsou mšicožravé).^[8] Larvy pestřenky pruhované (Episyrphus balteatus) se také živí mšicemi na zdejších planých jabloních a švestkách.^[8] Další druhy pestřenek lze spatřit i na okolních miříkovitých rostlinách (např. na mrkvi obecné (Daucus carota)).^[8]

Šedohnědé mimikry sarančete modrokřídlého (Oedipoda caerulescens) splývá s šedohnědými odstíny barev zdejšího geologického podkladu.^[8] Vzácně lze v Mušlovce objevit i kobylku hnědou (Decticus verrucivorus) na rozdíl od kobylky zelené (Tetigonia viridissima), jež se zde vyskytuje mnohem častěji.^[8] Pod kameny se zde vyskytuje rovněž v noci a za šera lovící velký, kovově modrý střevlík vrásčitý (střevlík svraštělý) (Carabus intricatus), který je znám spíše z pražských zahrad a parků.^[8]

• Bezobratlí (ilustrační fotografie)
• 
  bělásek řepkový (Pieris rapae)
• 
  otakárek ovocný (Iphiclides podaliriu)
• 
  pestřenka hrušňová (Scaeva parastri)
• 
  pestřenka pruhovaná (Episyrphus balteatus)
• 
  saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens)
• 
  kobylka hnědá (Decticus verrucivorus)
• 
  kobylka zelená (Tetigonia viridissima)
• 
  střevlík vrásčitý (střevlík svraštělý) (Carabus intricatus)

Hojně se v Mušlovce vyskytuje myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) a hraboš polní (Microtus arvalis).^[8] Z jara občas je v Mušlovce k vidění i sova pálená (Tyto alba), která kromě hrabošů loví i krtky, rejsky, drobné ptáky a hmyz.^[8] Před lety tu byl dokonce viděn i výr velký (Bubo bubo).^[8] Svůj lovecký revír zde má i štíhlá lasice kolčava (Mustela nivalis), jež kromě myší a hrabošů chytá i mladé potkany.^[8]

• Obratlovci (ilustrační fotografie)
• 
  myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)
• 
  hraboš polní (Microtus arvalis)
• 
  sova pálená (Tyto alba)
• 
  výr velký (Bubo bubo)
• 
  lasice kolčava (Mustela nivalis)

• CHLUPÁČ, Ivo. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. 2., upravené vydání Praha: Academia, 1999. 279 stran; ISBN 80-200-0680-X.
• KŘÍŽ, Jiří. Geologické památky Prahy: proterozoikum a starší prvohory = Geological monuments of Prague: protezoroic and lower paleozoic. Vydání 1. Praha: Český geologický ústav, 1999. 278 stran, XVI stran barevných obrazových příloh; ISBN 80-7075-345-5.

• Dalejský profil
• Turistická značená trasa 3063
• Trilobiti
• Vápenka Biskup, Kvis a Kotrba
• Černý lom (Dalejské údolí)
• Prokopské údolí
• Prokopský lom
• Lom Alkazar
• Petzoldův lom
• Lom Na Chlumu
• Vokounka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lom Mušlovka na Wikimedia Commons