LGBT práva ve Slovinsku
Lesby, gayové, bisexuálové a trans lidé (LGBT) ve Slovinsku nemají na rozdíl od heterosexuální většiny stejný přístup ke všem právním ochranám a institucím, ačkoli je Slovinsko považováno v oblasti práv leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob (LGBT) za jednu z nejpokrokovějších zemí bývalé Jugoslávie, střední Evropy a slovanských národů.
LGBT historie ve Slovinsku
[editovat | editovat zdroj]Podle trestního zákoníku přijatého 30. června 1959 byl stejnopohlavní sexuální styk mezi muži ilegální v rámci celé tehdejší Jugoslávie. Během první poloviny 70. let byly všechny trestní zákony platné v rámci Federativní republiky Jugoslávie decentralizovány na 8 jednotlivých států a provincií. Nový trestní zákon dekriminalizující homosexuální styk byl schválen r. 1976 a vešel v účinnost v r. 1977. Veškerá diskriminační legislativa byla zrušena. Ve staré verzi zákonů není žádná zmínka o lesbických vztazích.
Legální stejnopohlavní styk
[editovat | editovat zdroj]Stejnopohlavní sexuální styk je legální od r. 1977.
Registrované partnerství ve Slovinsku
[editovat | editovat zdroj]
Homosexuální páry mohou od 23. července 2006 uzavírat registrované partnerství s omezeními v dědických právech, právech na sociální zabezpečení a příbuzenských právech.[1]
V červenci 2009 Ústavní soud Slovinské republiky shledal, že § 22 Zákona o registrovaném partnerství porušuje ustanovení Hlavy 14 Ústavy Slovinské republiky o diskriminaci na základě sexuální orientace, a nařídil změnu legislativy do uplynutí 6 měsíců.
V prosinci 2009 převážně levicově orientovaná vláda vypracovala nový Zákon o rodině, který by homosexuálním párům dával plné uznání jako mají heterosexuální páry, včetně manželství a adopcí, a dal jej k projednání Státnímu shromáždění Republiky Slovinsko. Zákon byl ve Státním shromáždění následně zamítnut, nicméně byl přijatá měkká verze tohoto návrhu v červnu 2011, která garantovala registrovaným partnerům stejná práva, jaká jsou v manželství, včetně osvojení dítěte biologického partnera, ale znemožňující registrovaným partnerům si společně osvojit dítě.[2] Tento návrh byl však dočasně pozastaven kvůli referendum o rodině, v němž se hlasovalo o znovunavrácení k verzi registrovaného partnerství z r. 2006.
V prosinci 2014 opoziční strana Levicové sdružení předložila návrh novely zákona, který by změnil definici manželství v zákoně přijatém r. 1976 na trvalý svazek dvou osob.[3] Vláda Mira Cerara 29. ledna 2015 nezaujala k předložené novele žádné stanovisko.[4] Dne 10. února 2015 návrh novely schválila Komise pro práci, rodinu a sociální politiku při Národním shromáždění v poměru hlasů 11:2 při druhém čtení.[5] Parlament svůj konečný verdikt odložil až na plenární zasedání v březnu 2015.[6]
Dne 3. března 2015 Shromáždění schválilo návrh při třetím čtení v poměru hlasů 51:28.[7] Dne 10. března 2015 Národní shromáždění v poměru hlasů 14:23 zamítlo návrh na opětovné hlasování.[8] Odpůrci zákona sepsali petici za vypsání referenda o stejnopohlavních manželstvích. Ta získala pro dostatek podpisů pro vypsání reference. Poté se čekalo na stanovisko Ústavního soudu, zda referendum bude, či nikoliv. Ten 22. října 2015 rozhodl v poměru hlasů 5:4 v neprospěch Národního shromáždění, a sice že Národní shromáždění nemůže vykládat ústavu a že blokování referenda bylo nelegální. Rozhodnutí sice prošlo těsně, ale přece jenom vyvolalo v ústavním pořádku země určité změny, tedy omezenou pravomoc Národního shromáždění rozhodovat o klíčových aspektech veřejného života. Proto se také na základě platného Článku 90 Ústavy Slovinské republiky a výše uvedeného rozsudku mělo konat v brzké době referendum.[9] K tomu došlo 20. prosince a návrh zákona v něm byl zamítnut.
21. dubna 2016 přijalo Shromáždění návrh zákona garantující stejnopohlavním partnerstvím veškerá práva a povinnosti plynoucí z manželství, vyjma adopcí a asistované reprodukce.[10] V reakci na to byla spuštěná petice za vypsání referenda, na nějž ale předseda Shromáždění nepřistoupil. Řekl, že by to bylo v rozporu se zákonem o všeobecném referendu. Zákon začal platit 24. května 2016 a účinnosti nabyl k 24. únoru 2017.[11][12]
Služba v armádě
[editovat | editovat zdroj]Slovinsko zrušilo povinnou službu v armádě r. 2003.
Ochrana před diskriminací
[editovat | editovat zdroj]V r. 1998 byl přijat zákon zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace v zaměstnání, jakož i pro uchazeče o zaměstnání.[13] Diskriminace je rovněž zakázána i v ostatních oblastech, ve vzdělávání, bydlení i přístupu ke zboží a službám, čímž se Slovinsko zařadilo mezi státy EU s nejrozsáhlejší antidiskriminační legislativou.[14]
Veřejné mínění
[editovat | editovat zdroj]Podle statistiky výzkumu Eurobarometru z prosince 2006 31 % Slovinců podporovalo stejnopohlavní manželství a 17 % adopci homosexuálními páry (Průměr EU 44 % a 33 %).
Výzkum provedený prostřednictvím Delo Stik v únoru 2015 ukázal, že 59 % Slovinců podporuje stejnopohlavní manželství a 38 % adopce homosexuálními páry. Statistika vznikla v době projednávání návrhu zákona o manželstvích osob stejného pohlaví v Národním shromáždění. Výsledky ukázaly, že pouze těsná většina (51 %) Slovinců podporuje nový zákon.[15]
LGBT hnutí ve Slovinsku
[editovat | editovat zdroj]LGBT organizace jsou už od r. 1984 obecně nejvíce aktivní v Lublani, kde byly založeny organizace ŠKUC (Studentské kulturní středisko v Lublani) a Kulturní organizace pro socializaci homosexuality. V r. 1985 vznikla lesbická skupina Lilit, která se sloučila se ŠKUC roku 1987. V roce 1990 se organizace sloučily do jednoho LGBT hnutí s názvem Roza Klub.
V ostatních oblastech země je gay scéna velmi malá.
Postoj společnosti
[editovat | editovat zdroj]
Dle šetření Eurobarometru z prosince 2006 vyšlo najevo, že 31 % Slovinců podporuje stejnopohlavní manželství a 17 adopce homosexuály (Průměr EU 44 a 33 %).
Gay kultura
[editovat | editovat zdroj]V Lublani je mnoho gay friendly klubů a barů. Začalo se s velmi omezeným množstvím podnikům. Nicméně jejich počet ročně stoupá. V klubu K4 v Lublani mají každou jednu sobotu v měsíci svá setkání gayové a lesby. V klubech Factory a Bolivar se pořádají gay a lesbické večírky skupinou Jing Jang. Party se koná vždy jednou za měsíc. Další gay friendly bary a kluby v Lublani jsou Lan, Tiffany a Galerija.
Antigay násilí
[editovat | editovat zdroj]V celém Slovinsku se vyskytlo mnoho případů násilí proti LGBT lidem. Jde například o útok ze strany mladých extrémistů v rámci literárního setkání v jednom z nejznámějších gay barů v Lublani. Mezi zraněnými byl i Mitja Blažič.
V r. 2007 bylo zraněno několik mladých mužů v Mariboru v rámci festivalu gay pride. Ve venkovských oblastech Slovinska jsou místní lidé jen velmi zřídka přívětiví vůči gayům, lesbám, feminismu a transgender lidem atd.
Životní podmínky
[editovat | editovat zdroj]| Legální stejnopohlavní styk |  (1977)
|
| Rovný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku | (1977)
|
| Antidiskriminační zákony v zaměstnání | (1998)
|
| Antidiskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám | (1998)
|
| Antidiskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti) | (1998)
|
| Stejnopohlavní manželství | (2022)[16]
|
| Jiná forma stejnopohlavního soužití | (2006)
|
| Adopce dítěte partnera | (2011)[17]
|
| Společná adopce dětí stejnopohlavními páry | (2022)[16]
|
| Gayové a lesby mohou otevřeně sloužit v armádě |
|
| Možnost změny pohlaví | [18]
|
| Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy |
|
| MSM smějí darovat krev | 
|
| Náhradní mateřství pro gay páry |
|
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Slovenia na anglické Wikipedii.
- ↑ B92. Slovenia passes same-sex marriage law [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ queer.de. Slowenien schreckt vor Ehe-Öffnung zurück. queer.de. Dostupné online [cit. 2017-05-22]. (německy)
- ↑ RTV SLO. Time to bestow marriage equality to same-sex couples?. www.rtvslo.si [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The government issues opinion on the Act Amending the Marriage and Family Relations Act. vlada.si [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-12. (anglicky)
- ↑ RTV SLO. Green light for the debate about the amendment to the law on marriage and family :: Prvi interaktivni multimedijski portal, MMC RTV Slovenija. www.rtvslo.si [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RTV SLO. Redefinicija družine v smer enakosti dobila zeleno luč. rtvslo.si [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ AFP. Slovenian parliament votes to legalise same-sex marriage. yahoo.com [online]. 2015-03-03 [cit. 2017-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-20. (anglicky)
- ↑ RTV SLO. Državni svet ni izglasoval veta na zakon o družinskih razmerjih [online]. rtvslo.si [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Constitutional Court allows gay marriage referendum. www.sloveniatimes.com [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-12. (slovinsky)
- ↑ Državni zbor sprejel zakon o partnerski zvezi [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Zakon o partnerski zvezi [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ STA: New civil unions act enters into force. english.sta.si [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Slovenia: ban on discrimination in workplace [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (slovinsky)
- ↑ European Union Agency for Fundamental Rights. Homophobia and Discrimination on Grounds of Sexual Orientation in the UE Member States: Part 1 - Legal Analysis. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném z originálu. S. 29. (anglicky) Archivováno 10. 9. 2008 na Wayback Machine.
- ↑ Večina podpira istospolne poroke, do posvojitev je zadržana. rtvslo.si [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b Seznam Zprávy. První v postkomunistické Evropě. Slovinsko povoluje stejnopohlavní sňatky. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-07-08 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Confronting Homophobia in Europe. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Archivováno 19. 6. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Sprememba spola v Sloveniji. Pravna praksa. 2013-05-25. ISSN 073003520730. (slovinsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu LGBT práva ve Slovinsku na Wikimedia Commons
