[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Otakar III. Štýrský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otakar III. Štýrský
štýrský markrabě
Portrét
Otakarova pečeť z roku 1160
Narození1125
Úmrtí31. prosince 1164
Pécs
Pohřbenklášter Rein, klášter Seiz
ManželkaKunhuta z Vohburgu
PotomciOtakar IV. Štýrský
DynastieTraungauerové
OtecLeopold I. Štýrský
MatkaŽofie Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar III. Štýrský (1125 – 31. prosince 1164, Pécs) byl v letech 1129 až 1164 štýrský markrabě z rodu hrabat z Trangau.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]
Otakar jako donátor (kaple sv. Jana v Pürggu)

Narodil se v roce 1125 jako syn štýrského markraběte Leopolda Silného a jeho manželky Žofie, dcery bavorského vévody Jindřicha IX. Černého. Po nečekané smrti svého otce se stal jeho následníkem ve věku čtyř let. Jeho poručníky byli strýc hrabě Bernard z Trixenu a matka Žofie,[2] sestra matky Fridricha Barbarossy.[3] Když někdy v letech 1139/1140 dosáhl zletilosti, převzal vládu nad Štýrskem od svých poručníků. Již dříve, v roce 1136, dědil po Ottovi z Cordenone, který byl posledním z rodu hrabat z Naumu ve Friaulsku.[2]

Kartouza v Žiči na obraze z roku 1730

Po roce 1143 se na welfské straně zapojil do bojů o bavorské vévodství proti Jindřichovi II. Jasomirgottovi.[4] Během vlády se Otakarovi podařilo rozšířit rozsah svých práv, když získal např. horní regál pro Štýrsko a začal razit vlastní mince.

Podporoval a založil také mnohé kláštery. Ve slovinské Žiči (německy Seitz) založil klášter, do kterého pozval vůbec první komunitu kartuziánů na slovanském i německém území. V roce 1147 se spolu se svým strýcem Bernardem z Trixenu vydal na druhou křížovou výpravu.[5] Bernard byl na výpravě 16. listopadu 1147 zabit Turky a Otakar se stal jeho dědicem.[6] Rozšířil tak své panství o velkou část území Dolního Štýrska na území dnešního Slovinska s centrem v Mariboru. Když v roce 1158 padl v bojích u Milána bez potomků Otakarův bratranec hrabě Ekbert III. z Formbach-Pittenu, připojil ke Štýrsku i Pittensko.[7]

Na konci roku 1164 se vypravil na pouť do Svaté země. Ještě na cestě nečekaně 31. prosince 1164 v uherské Pécsi zemřel[3] Byl pohřben v kartuziánském klášteře Seiz a později byly jeho ostatky přeneseny do kláštera Rein. Jeho nástupcem se stal jeho teprve roční syn Otakar IV. z manželství s Kunhutou, dcerou markraběte Děpolta III. z Vohburgu, za jehož narození jako poděkování založil roku 1163 augustiniánský klášter Vorau.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4. S. 94. Dále jen Dějiny Rakouska. 
  2. ↑ a b DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3525-1. S. 280. (německy) Dále jen Österreichische Geschichte 1122-1278. 
  3. ↑ a b Dějiny Rakouska, str. 95
  4. ↑ Dějiny Rakouska, str. 87
  5. ↑ KOSI, Miha. The Age of the Crusades in the South-East of the Empire (Between the Alps and the Adriatic). In: HUNYADI, Zsolt; LASZLOVSZKY, József. The crusades and the military orders expanding the frontiers of medieval latin christianity : in memoriam Sir Steven Runciman (1903-2000). Budapest: Central european university, Department of medieval studies, 2001. ISBN 963-9241-42-3. S. 128. (anglicky)
  6. ↑ Österreichische Geschichte 1122-1278, s. 285
  7. ↑ Österreichische Geschichte 1122-1278, s. 288

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy) 
  • DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy) 
  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
  • PFERSCHY, Gerhard, a kol. Das Werden der Steiermark : die Zeit der Traungauer : Festschrift zur 800. Wiederkehr der Erhebung zum Herzogtum. Graz ; Wien ; Köln: Verlag Styria, 1980. 422 s. ISBN 3-222-11281-9. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Leopold Silný 		Znak z doby nástupu Štýrský markrabě
Otakar III.
1129–1164 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Otakar IV.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otakar_III._Štýrský&oldid=22168309“