Julius Schnorr von Carolsfeld

Julius Schnorr von Carolsfeld
Rodné jméno	Julius Veit Hans Schnorr von Carolsfeld
Narození	26. března 1794 Lipsko Saské království Saské království
Úmrtí	24. května 1872 (ve věku 78 let) Drážďany Saské království Saské království
Místo pohřbení	Alter Annenfriedhof, Dresden
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni Thomasschule zu Leipzig
Povolání	malíř, ilustrátor, vysokoškolský učitel, kreslíř, grafik a výtvarník
Rodiče	Veit Hanns Schnorr von Carolsfeld a Christina Juliana Hempel
Děti	Ludwig Schnorr von Carolsfeld
Příbuzní	Ludwig Ferdinand Schnorr von Carolsfeld[1] (sourozenec)
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Schnorr von Carolsfeld (26. března 1794 Lipsko – 24. května 1872 Drážďany) byl německý romantický malíř a kreslíř, představitel nazarénského slohu, který vznikl v Římě mezi lety 1808-1820.

Nejprve studoval u svého otce, malíře a grafika, ředitele lipské Akademie, a oba jeho bratři byli také malíři. Navštěvoval Tomášskou školu v Lipsku a od roku 1811 studoval na vídeňské akademii, odkud v předchozím roce odešel Friedrich Overbeck. Sblížil se zde s dalšími malíři a byl přijat do Spolku svatého Lukáše, který chtěl obnovit křesťanské umění podle starých italských vzorů. V roce 1818 podnikl cestu do Říma, zde spolupracoval s nazarény, jako byl Friedrich Overbeck a Peter von Cornelius. V Římě se podílel na výzdobě Villa Massimi, která ho proslavila. Roku 1826 odešel na pozvání bavorského krále Ludvíka I. do Mnichova, kde se stal profesorem na Akademii a pracoval pro královský dvůr. V letech 1827-1867 vyzdobil pět sálů paláce Ludvíka I. pověstmi o Niebelunzích. Roku 1846 byl jmenován profesorem v Drážďanech a ředitelem tamější galerie. V letech 1851-1860 vytvořil 240 dřevorytů jako ilustrací k Bibli, které měly neobyčejný úspěch a stal se tak - vedle G. Doré - nejznámějším ilustrátorem Bible v 19. století. Navrhoval také okna pro katedrálu svatého Pavla v Londýně a další.^[2]

Schnorr von Carolsfeld maloval krajiny, velké náboženské a historické fresky a byl také vynikající kreslíř. Jeho díla se vyznačují technickou dokonalostí, ale trpí jistou ztrnulostí a často i nedokonalou kompozicí. Jeho monumentální obrazy dnes nejsou příliš ceněny, zanechal však řadu pozoruhodných krajin a několik barevně jemných portrétů (Klara Bianka von Quant, Národní galerie v Berlíně). Největší sbírka jeho obrazů je v Galerii nových mistrů v Drážďanech.

• 
  Julius Schnorr: Autoportrét (1820)
• 
  Julius Schnorr: Klara Bianka von Quandt (1820)
• 
  Julius Schnorr: Rút se setkává s Boazem

• Ottův slovník naučný, heslo Schnorr von C., Julius. Sv. 23, str. 21

• Franz Overbeck
• Nazarénismus

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Schnorr von Carolsfeld na Wikimedia Commons
• J. Schnorr von Carolsfeld na stránkách Zeno.org (galerie)