[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Julio Baghy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julio Baghy
Narození13. ledna 1891
Segedín
Úmrtí18. března 1967 (ve věku 76 let)
Budapešť
Příčina úmrtínemoc
Místo pohřbeníHřbitov Kerepesi
Povoláníherec, romanopisec, básník, vydavatel, esperantista a spisovatel
Žánrlyrická poezie
Témataesperanto
Oceněníčestný člen Světového esperantského svazu
RodičeGyula Baghy a Mária Bodrogi
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rakouští váleční zajatci v Rusku, 1915

Julio Baghy (13. ledna 1891, Segedín18. března 1967, Budapešť) byl maďarský herec, režisér a jeden z předních autorů esperantského hnutí. Je autorem několika novel, ale své mistrné zvládnutí esperanta dokázal především na poli poezie. Jeho verše jsou plné lyriky, humanismu a veselé nálady. Jeho první velkou básnickou sbírkou je Preter la Vivo, z níž bylo mnoho básní zhudebněno.

Baghy pocházel z divadelní rodiny, jeho otec byl herec, matka dělala nápovědu v divadle. V roce 1911 se začal učit Esperanto. Během první světové války byl uvězněn na Sibiři, v zajateckém táboře, kde učil Esperanto válečné zajatce.

V zajetí strávil šest let (1915-1920), poté, co se vrátil domů, začal věnovat všechen svůj čas Esperantu, učil svoje přátele a vedl školení, pořádaná jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.

Baghy byl také autorem učebnic a dlouhá léta druhým hlavním redaktorem (1922-1933) Kalocsay Kalmanova revue Literatura Mondo.

Přestože napsal několik románů, nejznámější je pro řadu svých básní psaných v Esperantu. V Esperantu vytvořil také drama - Number One z roku 1929, které bylo s velkým úspěchem představeno v Budapešti.

Hrob Baghyho a jeho manželky v Budapešti

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Sbírky básní

[editovat | editovat zdroj]
  • Preter la vivo (Jak šel život)
  • Pilgrimo (Putování)
  • La vagabondo kantas (Tulák zpívá)
  • Aŭtuno (Podzim)
  • Foliaro (Listoví)

Díla v próze

[editovat | editovat zdroj]
  • Dancu marionetoj (Loutky ať tančí)
  • Migranta plumo (Putující pero)
  • Printempo en aŭtuno (Jaro v podzimu)
  • Verdaj donkihxotoj (Zelení donkichoti) – satira
  • Teatra korbo (Divadelní koš)
  • La verda koro (Zelené srdce)
  • Koloroj (Barvy)
  • Ĉielarko (Duha)
  • Sonĝe sub pomarbo (Snění pod jabloní)
  • En maskobalo (Na maškarním)
  • Nik Nek kaj Kat Jen (Nik Nek a Kat Jen) – vlastně učebnice
  • Viktimoj (Oběti)
  • Sur sanga tero (Na krvavé zemi) – sibiřské zážitky
  • Hura! (Hurá) – jeho nejrozsáhlejší román, groteska a satira na lidskou společnost

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]