Jednotný evropský akt

Jednotný evropský akt (JEA, též Akt o jednotné Evropě, Single European Act) byl první významnou revizí Římských smluv. Byl podepsán 17. února 1986 v Lucemburku a 28. února 1986 v Haagu, vstoupil v platnost 1. července 1987. Cílem Jednotného evropského aktu bylo:

odstranění zbývajících překážek obchodu tak, aby do konce roku 1992 mohl vzniknout společný trh Evropských společenství (čili volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu)
posílení role Evropského parlamentu a principu kvalifikované většiny (Evropská společenství již neměla 6, ale 12 členů, bylo tedy nesnadné nadále přijímat rozhodnutí jednomyslně)
lepší usnášeníschopnost Rady, což vyžadovalo částečné přerozdělení hlasů
změna společného celního sazebníku

Jednotný evropský akt také právně ustanovil Evropskou radu.^[1]

V následujících oblastech se pro rozhodování začala používat kvalifikovaná většina:

Některá konkrétní opatření zavedená Jednotným evropským aktem:

odstranění kontrol osob a zboží na vnitřních hranicích ES
vzájemné uznání výrobních norem a standardů
odstranění „Duty free shopů“
vzájemná větší otevřenost trhů práce a liberalizace v dalších oblastech (např. pojišťovnictví a doprava)
odstranění státních monopolů (např. pošta)

Odkazy

Reference

↑ VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 11. Od Evropských společenství k Evropské unii, s. 330.