Jan Zrinský ze Serynu
| Jan Zrinský ze Serynu | |
|---|---|
 Náhrobek Jana Zrinského v klášterním chrámu ve Vyšším Brodě (kresba A. Cechnera) | |
| Narození | 1565 nebo 1566 |
| Úmrtí | 24. února 1612 |
| Místo pohřbení | Vyšebrodský klášter |
| Choť | Marie Magdalena Novohradská z Kolovrat |
| Rodiče | Mikuláš Šubič Zrinský a Eva z Rožmberka |
| Příbuzní | nevlastní bratr: Jiří IV. Zrinský (1549–1603) tchán: Volf Novohradský z Kolovrat († 1609) strýc: Vilém z Rožmberka (1535–1592) strýc: Petr Vok z Rožmberka (1539–1611) |
1593 český panský stav | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Zrinský (1565/1566?, Čakovec – 24. února 1612) byl český šlechtic z rodu Zrinských, syn Mikuláše Zrinského ze Serynu a Evy z Rožmberka.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Janova matka Eva z Rožmberka (1537–1591) byla nejmladší dcerou Jošta III. z Rožmberka a Anny z Rogendorfu. Za Mikuláše Zrinského ze Serynu (asi 1508–1566), proslulého bojovníka proti Turkům, byla provdána 10. října 1564 a odešla s ním do Chorvatska, do Čakovce.
Právě v Čakovci se pravděpodobně na přelomu let 1565/1566 narodil Jan Zrinský. Jeho otec Mikuláš Zrinský byl v té době velitelem pevnosti Szigetvár (Siget) a po měsíčním obléhání několikanásobnou tureckou přesilou padl 7. září 1566. Stalo se tak při posledním beznadějném výpadu se zbytkem posádky, když již celá pevnost byla v plamenech.
Mladá vdova se vrátila se dvěma dětmi na otcovské statky v Čechách. Azyl získala u svého mladšího bratra Petra v Bechyni, kde setrvala až do svého dalšího sňatku v roce 1578. Jan zůstal po matčině odchodu do Itálie v péči milujících strýčků Petra a Viléma, kteří sami neměli děti. Rok 1593 byl pro Jana velmi významný – byl přijat do českého panského stavu. Petr Vok na něj později nechal přepsat hrad Rožmberk a přilehlé panství a vzhledem k vlastní přetrvávající bezdětnosti jej považoval za dědice.
Dne 7. listopadu 1600 se Jan Zrinský v Českém Krumlově oženil s Marií Magdalenou Novohradskou z Kolovrat, dcerou tehdy nejvyššího dvorského sudího Českého království Volfa Novohradského z Kolovrat a Judity ze Šternberka.
Jan Zrinský zemřel i po dvanáctiletém manželství bezdětný 24. února 1612. Je pohřben v cisterciáckém vyšebrodském klášteře. Honosný figurální náhrobek z červeného mramoru se dochoval dodnes. Jeho panství se dostala do rukou Švamberků.[1]
Po jeho smrti se vdova Marie Magdalena provdala za Martina de Hoeff-Huertu, svobodného pána na Velharticích.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Libějovice zámek, s. 120.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. Dostupné online. ISBN 80-204-0651-4.
- BŮŽEK, Václav; JAKUBEC, Ondřej; KRÁL, Pavel. Jan Zrinský ze Serynu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 272 s. ISBN 978-80-7106-511-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam prací o Janovi Zrinském ze Serynu v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
