Jamal
| Jamal Яма́л | |
|---|---|
 Satelitní snímek poloostrova Jamal a okolí (2021) | |
| Délka | 700 km |
| Šířka | 240 km |
| Rozloha | 133 000 km² |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
 | |
 | |
| Souřadnice | 70°36′ s. š., 70°6′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloostrov Jamal (rusky полуо́стров Яма́л – poluostrov Jamal) je poloostrov na severozápadě Sibiře v Rusku. Patří do Jamalo-něneckého autonomního okruhu, má délku zhruba 700 kilometrů a šířku až 240 kilometrů. Je severozápadním výběžkem Západosibiřské roviny.
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Jméno poloostrova je tvořeno ze dvou něneckých slov – Ja (země) a mal (konec nebo okraj) – tedy Konec země. V Rusku existuje dětská říkánka o tom, který poloostrov sám hovoří o své velikosti a odpověď je Jamal - Ja mal, v ruštině to znamená Jsem malý.[1]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Poloostrov je obklopený Severním ledovým oceánem, konkrétně Bajdarackým zálivem na jihozápadě, Karským mořem na západě a Obským zálivem na východě. Prakticky celá plocha poloostrova je pokryta permafrostem a tundrou, pouze na jihu jsou menší oblasti lesotundry. Geologicky je velmi mladý, některá místa jsou mladší než deset tisíc let. Je zde mnoho jezer ledovcového původu, největší z nich je Jambuto.[2]
Přírodní zdroje
[editovat | editovat zdroj]Jamal je největším ruským nalezištěm zemního plynu, plynovod Jamal–Evropa odsud odvádí plyn z naleziště s odhadovanou velikostí 55 biliónů krychlových metrů.[3] Kromě samotného plynovodu je součástí zdejší těžařské infrastruktury také železniční trať Obskaja-Karskaja, která je na zbytek ruské železniční sítě připojena v Obské přes provozovaný okrajový úsek zrušené trati Salechard–Igarka.
V oblasti je také dodnes provozován tradiční kočovný chov polárních sobů. Domorodí Něnci jich zde chovají zhruba půl miliónu.
Osady
[editovat | editovat zdroj]Na poloostrově se nachází 9 osad:
| Název | Rusky | Anglicky | Počet
obyvatel |
Souřadnice |
|---|---|---|---|---|
| Bovanenkovo | Бованенково | Bovanenkovo | 0 | 70°21′44″ s. š., 68°26′45″ v. d. |
| Drovjanoj | Дровяной | Drovyanoy | 0 | 72°24′44″ s. š., 72°44′ v. d. |
| Charasavej | Харасавэй | Kharasavey | 0 | 71°10′51″ s. š., 66°52′54″ v. d. |
| Jar-sale | Яр-Сале | Yar-Sale | 7 441 | 66°51′45″ s. š., 70°51′17″ v. d. |
| Mys-Kamennyj | Мыс-Каменный | Mys-Kamennyy | 1 745 | 68°26′32″ s. š., 73°35′7″ v. d. |
| Nový Port | Новый Порт | Novy Port | 1 820 | 67°41′57″ s. š., 72°55′50″ v. d. |
| Sabetta | Сабетта | Sabetta | 30 000 | 71°15′0″ s. š., 72°6′10″ v. d. |
| Sjojacha | Сёяха | Seyakha | 2792 | 70°9′8″ s. š., 72°32′21″ v. d. |
| Tambej | Тамбей | Tambey | 34 | 71°28′29″ s. š., 71°48′48″ v. d. |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Satelitní snímek poloostrova
-
Letecký snímek řeky na poloostrově Jamal
-
Rodina původních obyvatel - Něnců
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poluostrov Jamal na slovenské Wikipedii.
- ↑ METĚLSKIJ, Georgij. Na Jamalu končí země. 1. vyd. Praha: NPL - Nakladatelství politické literatury, 1963. 236 s. S. 7.
- ↑ Озеро Ямбуто. Туристер.ру [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Yamal peninsula: The world's biggest gas reserves. the Guardian [online]. 2009-10-20 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Jamal na Wikimedia Commons
- (rusky) Mapa poloostrova Jamal z roku 1911
- (anglicky) Yamal Culture Archivováno 11. 5. 2008 na Wayback Machine. život původních obyvatel Jamalu
- (anglicky) Nenets History, Culture, Religion & Daily Life
