Jacques Perrin
| Jacques Perrin | |
|---|---|
 Jacques Perrin na Filmovém festivalu v Cannes v roce 2009 | |
| Narození | 13. července 1941 Paříž,  Francie |
| Úmrtí | 21. dubna 2022 (ve věku 80 let) Paříž, Francie |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise |
| Alma mater | Národní vyšší konzervatoř dramatického umění |
| Aktivní roky | 1946–2022 |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jacques Perrin (13. července 1941 Paříž, Francie – 21. dubna 2022, Paříž[1]) byl francouzský filmový herec a režisér dokumentárních filmů.[2]
Filmografie (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Celovečerní filmy
[editovat | editovat zdroj]- 1946: Brány noci (Les Portes de la nuit), režie Marcel Carné
- 1958: Les Tricheurs (Les Tricheurs), režie Marcel Carné
- 1960: Pravda (La Vérité), režie Henri-Georges Clouzot
- 1961: Děvče se zavazadlem (La Ragazza con la valigia), režie Valerio Zurlini
- 1962: Rodinná kronika (Cronaca familiare), režie Valerio Zurlini
- 1965: Četa 317 (La 317e section), režie Pierre Schoendoerffer
- 1965: Zločin v expresu (Compartiment tueurs), režie Costa-Gavras
- 1966: Demarkační čára (La Ligne de démarcation), režie Claude Chabrol
- 1967: Slečinky z Rochefortu (Les Demoiselles de Rochefort), režie Agnès Varda a Jacques Demy
- 1969: Z (Z), režie Costa-Gavras
- 1970: Oslí kůže (Peau d'âne), režie Jacques Demy
- 1973: Stav obležení (État de siège), režie Costa-Gavras
- 1972: Domove, sladký domove! (Home Sweet Home), režie Benoît Lamy
- 1977: Krab bubeník (Le Crabe-tambour), režie Pierre Schoendoerffer
- 1980: Legie na Kolwezi (La Légion saute sur Kolwezi), režie Raoul Coutard
- 1981: Černý talár pro vraha (Une robe noire pour un tueur), režie José Giovanni
- 1981: La Disubbidienza (La Disubbidienza), režie Aldo Lado
- 1982: Čest kapitána (L'honneur d'un capitaine), režie Pierre Schoendoerffer
- 1984: Soudce (Le Juge), režie Philippe Lefebvre
- 1984: V záři reflektorů (Paroles et musique), režie Elie Chouraqui
- 1985: Slovo policajta (Parole de flic), režie José Pinheiro
- 1988: Bio Ráj (Nuovo cinema Paradiso), režie Giuseppe Tornatore
- 1990: Všem se daří dobře (Stanno tutti bene), režie Giuseppe Tornatore
- 2000: Místa zločinu (Scènes de crimes), režie Frédéric Schoendoerffer
- 2001: Bratrstvo vlků – Hon na bestii (Le Pacte des loups), režie Christophe Gans
- 2004: Slavíci v kleci (Les Choristes), režie Christophe Barratier
- 2005: Komisař (Le Petit lieutenant), režie Xavier Beauvois
- 2005: Peklo (L'Enfer), režie Danis Tanović
Televize
[editovat | editovat zdroj]- 1993: Zámek Oliviérů (Le Château des oliviers), televizní seriál, režie Nicolas Gessner
- 1998: L'Elefante bianco (L'Elefante bianco), televizní film, režie Gianfranco Albano
- 2003: Frank Riva (Frank Riva), televizní seriál, režie Patrick Jamain
- 2007: La Lance de la destinée (La Lance de la destinée), televizní film, režie Dennis Berry
- 2008: Zločin po italsku (Hold-up à l'italienne), televizní film, režie Claude-Michel Rome
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1966: Volpiho pohár na Benátském filmovém festivalu pro nejlepšího herce za film Un uomo a metà
- 1997: César pro nejlepšího producenta za film Mikrokosmos
- 2007: Prix Henri-Langlois
- 2007: nositel Řádu čestné legie
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mort de Jacques Perrin, comédien et chevalier blanc de la production indépendante. Le Monde.fr. 2022-04-21. Dostupné online [cit. 2022-04-24]. (francouzsky)
- ↑ Jacques Perrin. IMDb [online]. [cit. 2022-04-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacques Perrin na Wikimedia Commons
- Jacques Perrin v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jacques Perrin na Kinoboxu
- Jacques Perrin v Internet Movie Database (anglicky)
- Jacques Perrin v databázi AlloCiné (francouzsky)
