[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Josefína Čermáková

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josefína Čermáková
Josefína Čermáková
Josefína Čermáková
Narození17. ledna 1849
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. května 1895 (ve věku 46 let)
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky hrobka BII - 402
ChoťVáclav Robert z Kounic
PříbuzníAnna Dvořáková (sourozenec)
Antonín Dvořák (švagr)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josefína Čermáková, provdaná hraběnka Kounicová (17. ledna 1849 Praha[1] – 27. května 1895 Smíchov[2][3]) byla česká divadelní herečka a příbuzná (švagrová) hudebního skladatele Antonína Dvořáka.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Praze v rodině pražského zlatníka Jana Jiřího Čermáka. Vyrůstala s dalšími čtyřmi sestrami a o od raného dětství byla vedena, společně se sestrami, mimo jiné i k hudbě. Josefu a její mladší sestru Annu[4] docházel vyučovat ve hře na klavír, tehdy ještě neznámý Antonín Dvořák. Josefína Dvořáka znala z pozdějšího vystupování v Prozatímním divadle, kde hrál v orchestru na violu. Dvořák ji tajně miloval, ale jeho city nebyly opětovány. V té době měla vyšší cíle a on (Dvořák) byl jen jedním z dlouhé fronty odmítnutých ctitelů. Její mladší sestra Anna však byla k Dvořákovým citům vstřícnější a tak ji roku 1873 pojal za ženu.

Josefína od mládí tíhla k divadlu, byla žačkou divadelní herečky Elišky Peškové[5] a od roku 1862 byla členkou pražského Prozatímního divadla, kde naplno zúročila svůj talent a měla i nemalý úspěch. Vedle O. Sklenářové-Malé a J. Šamberkové náležela k nejlepším českým herečkám, hrála role naivek a sentimentálních žen a zvláště vynikla ve francouzském repertoáru, a po nějaký čas i v úlohách operetních. V roce 1872 se seznámila na plese s hrabětem Václavem Robertem z Kounic a v roce 1873 přijala angažmá ve dvorním divadle v německém Výmaru.[6] Později ještě vystupovala pohostinsky i na "prknech" českých divadel. Koncem roku 1877 po 5leté známosti se za hraběte Kounice v kostele v Třebsku provdala.[7] Za svědka jim šel Antonín Dvořák. Po svatbě divadlo natrvalo opustila, žila na zámku ve Vysoké u Příbrami a také často s manželem cestovala. Nejvíce do Vídně, to když se stal její manžel poslancem Říšské rady. Jejich manželství zůstalo bezdětné. Ve třiceti letech začala mít problémy se srdcem a ty přetrvaly až do konce jejího života. S Antonínem Dvořákem zůstali celoživotní přátelé a po dobu, kdy Dvořákovi dleli v Americe dohlížela na výchovu jejich dětí. Josefína hraběnka Kounicová zemřela[2] v květnu roku 1895 krátce po Dvořákově návratu z Ameriky.

S osobností Josefiny Kounicové je spojena i kompozice jednoho z Dvořákových nejslavnějších děl, Violoncellového koncertu h moll. V době, kdy na něm skladatel pracoval, Josefina umírala. Dvořák pietně vložil do koncertu citaci Josefininy oblíbené písně „Kéž duch můj sám“[8][chybí lepší zdroj] z cyklu „Čtyři písně, op. 82“.[9]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Josefína Čermáková
    Josefína Čermáková
  • Josefína Čermáková jako Hynek v Tylově hře Nalezenec, Prozatímní divadlo 1864
    Josefína Čermáková jako Hynek v Tylově hře Nalezenec, Prozatímní divadlo 1864
  • sestry Čermákovy, Josefína stojící a Anna při hře na klavír
    sestry Čermákovy, Josefína stojící a Anna při hře na klavír
  • Záznam ohlášek sňatku hraběte Václava Roberta z Kounic a Josefy Čermákové. Jedním ze svědků byl Antonín Dvořák. (SOkA Příbram)
    Záznam ohlášek sňatku hraběte Václava Roberta z Kounic a Josefy Čermákové. Jedním ze svědků byl Antonín Dvořák. (SOkA Příbram)
  • Hrob Josefíny Čermákové a Václava Roberta z Kounic na hřbitově na Malvazinkách
    Hrob Josefíny Čermákové a Václava Roberta z Kounic na hřbitově na Malvazinkách

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ JCH N23 • 1845-1850 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2021-09-27]. S. 153. Matriční záznam o narození a křtu Josefy Čermákové farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském. Dostupné online. 
  2. ↑ a b SM Z16 • 1892-1899 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2021-09-27]. S. 132. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Josefíny hraběnky z Kauniců farnosti při kostele sv. Václava na Smíchově. Dostupné online. 
  3. ↑ URBÁNEK, Mojmír. ÚMRTÍ. Dalibor. Praha: 1895-06-15, roč. 17, čís. 28, s. 218. Zpráva o úmrtí hraběnky Josefíny z Kaunic, rozené Čermákové. Dostupné online. 
  4. ↑ JCH N24 • 1850-1857 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2021-09-27]. S. 206. Matriční záznam o narození a křtu Anny Čermákové farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském. Dostupné online. 
  5. ↑ GRÉGR, Julius. Feuilleton.: Eliška Pešková. Národní listy. Moravská zemská knihovna Brno, 1892-06-02, roč. 32, čís. 152, s. 1. Josefína Čermáková zmíněna jako žačka Elišky Peškové; odpolední vydání. Dostupné online. 
  6. ↑ SKREJŠOVSKÝ, František. Divadlo a umění. Světozor. Moravská zemská knihovna Brno, 1873-09-05, roč. 6-7, čís. 36, s. 427. Dostupné online. 
  7. ↑ Třebsko 17 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2021-09-27]. Matriční záznam o sňatku Václava Roberta hraběte z Kaunic s Josefou Čermákovou, farnost Třebsko. Dostupné online. 
  8. ↑ Antonín Dvořák: Čtyři písně, Op. 82 "Kéž duch můj sám" Eva Blahová [online]. YouTube, 2017-10-31 [cit. 2021-09-27]. Kanál Eva Blahova. Dostupné online. 
  9. ↑ Čtyři písně [online]. Antonín Dvořák [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josefína_Čermáková&oldid=23920928“