Jozef Kovalík

Jozef Kovalík
Jozef Kovalík v kvalifikaci Wimbledonu 2015
Přezdívka	JoJo[1]
Stát	Slovensko Slovensko
Datum narození	4. listopadu 1992 (32 let)
Místo narození	Bratislava, Československo[1]
Bydliště	Bratislava, Slovensko[1]
Výška	183 cm[1]
Hmotnost	82 kg[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 124 847 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	26–49
Tituly	0 ATP, 4 challengery, 9 Futures
Nejvyšší umístění	80. místo (22. října 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2016, 2020)
French Open	1. kolo (2017, 2018, 2019)
Wimbledon	1. kolo (2019)
US Open	1. kolo (2016, 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů	1–4
Tituly	0 ATP, 1 challenger, 6 Futures
Nejvyšší umístění	245. místo (2. dubna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
US Open	2. kolo (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200307a7. března 2020 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jozef Kovalík (* 4. listopadu 1992 Bratislava) je slovenský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do března 2020 třináct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2018 na 80. místě a ve čtyřhře pak v dubnu téhož roku na 245. místě. Trénuje ho Boris Borgula.^[1] Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF figuroval nejvýše v dubnu 2010, když mu patřila 17. příčka.^[1]

Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 čtvrtfinálem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Maďarsku, v němž vyhrál dvouhru nad Martonem Fucsovicsem. Přispěl tak k postupu Slováků 3:0 na zápasy. Do března 2020 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 2–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[3]

V páru s Filipem Horanským vybojovali bronozové medaile ze čtyřhry na I. letních olympijských hrách mládeže 2010 v Singapuru.

Premiérový titul na challengerech ATP vyhrál v dubnu 2014 během německého turnaje v Meerbuschu. Ve finále porazil druhého nasazeného Rusa Andreje Kuzněcova.^[4] Stal se tak čtvrtým vítězem challengeru v historii, jenž figuroval mimo první třístovku žebříčku ATP.^[5]

Do první dvoustovky světové klasifikace se poprvé posunul 5. ledna 2015. Ve dvouhře okruhu ATP World Tour pak debutoval o rok později, 5. ledna 2016, na čennaíském Aircel Chennai Open, kde na úvod podlehl italskému kvalifikantu Thomasi Fabbianovi. V zápase prohospodařil vedení 6–1 a 3–1.^[6][1] Premiérový duel pak vyhrál na březnovém BNP Paribas Open 2016, když jako kvalifikant vyřadil dalšího francouzského kolegu z této fáze turnaje Pierra-Huguese Herberta.^[7] Poté však nestačil na Rakušana Dominica Thiema po nezvládnutých tiebreacích.^[1]

Do čtvrtfinále se poprvé podíval na mnichovském BMW Open 2016, kam prošel až jako šťastný poražený z kvalifikace po odstoupení druhého nasazeného. Po výhře nad Nizozemcem Igorem Sijslingem jej zastavila italská turnajová pětka Fabio Fognini po dramatu v závěru třetí sady.^[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal na melbournském Australian Open 2016 po zvládnuté kvalifikaci. V prvním kole podlehl Argentinci Marcu Trungellitimu. Přestože jej v závěrečném kvalifikačním kole US Open 2016 vyřadil Švýcar Marco Chiudinelli, do hlavní soutěže postoupil jako šťastný poražený. V úvodní fázi dvouhry odebral kanadskému hráči Vasku Pospisilovi jen sedm gamů.^[1]

Na lednovém Aircel Chennai Open 2017 vyhrál poprvé v kariéře zápas s hráčem elitní světové desítky, když jako kvalifikant ve druhém kole vyřadil šestého muže žebříčku Marina Čiliće. Ve čtvrtfinále však dohrál na raketě Rusa Daniila Medveděva.

Na cestě do prvního kariérního semifinále ATP, na únorovém Diema Xtra Sofia Open 2018, odvrátil jako postoupivší kvalifikant ve druhém kole dvouhry mečbol krajanu Lukáši Lackovi. Mezi poslední čtveřicí hráčů však nenašel recept na Rumuna Mariuse Copila po dvousetovém průběhu.^[8] Druhou semifinálovou účast dosáhl na červencovém German Open 2018 z kategorie ATP 500 v Hamburku, kde postoupil do hlavní soutěže opět z kvalifikace. Po třísetovém dramatu jej vyřadil argentinský antukář Leonardo Mayer až v tiebreaku rozhodující sady.^[9] V následném vydání žebříčku ATP z 30. července 2018 premiérově pronikl do elitní světové stovky, když se posunul ze 113. na 82. příčku.^[10][11]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	14. dubna 2013	Itajaí, Brazílie	antuka	Rogério Dutra da Silva	6–4, 3–6, 1–6
Vítěz	1.	17. srpna 2014	Meerbusch, Německo	antuka	Andrej Kuzněcov	6–1, 6–4
Finalista	2.	1. června 2015	Mestre, Itálie	antuka	Máximo González	1–6, 3–6
Vítěz	2.	10. dubna 2016	Neapol, Itálie	antuka	Arthur De Greef	6–3, 6–2
Finalista	3.	13. května 2017	Řím, Itálie	antuka	Marco Cecchinato	4–6, 4–6
Finalista	4.	29. října 2017	Lima, Peru	antuka	Gerald Melzer	5–7, 6–7(4–7)
Vítěz	3.	23. června 2018	Poprad, Slovensko	antuka	Arthur De Greef	6–4, 6–0
Finalista	5.	14. července 2018	Braunschweig, Německo	antuka	Yannick Hanfmann	2–6, 6–3, 3–6
Vítěz	4.	15. září 2019	Štětín, Polsko	antuka	Guido Andreozzi	6–7(5–7), 6-2, 6-4
Finalista	6.	6. října 2019	Barcelona, Španělsko	antuka	Salvatore Caruso	4-6, 2-6

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	8. ledna 2012	São Paulo, Brazílie	tvrdý	José Pereira	Fernando Romboli Júlio Silva	7–5, 6–2
Finalista	2.	9. dubna 2017	Sophia Antipolis, Francie	antuka	Uladzimir Ignatik	Tristan Lamasine Franko Škugor	2–6, 2–6
Finalista	3.	23. června 2017	Scheveningen, Nizozemsko	antuka	Stefanos Tsitsipas	Sander Gillé Joran Vliegen	2–6, 6–4, [10–12]
Vítěz	1.	1. října 2017	Řím, Itálie	tvrdý	Martin Kližan	Sander Gille Joran Vliegen	6–3, 7–6(7–5)
Finalista	4.	31. března 2018	Marbella, Španělsko	antuka	Martin Kližan	Guido Andreozzi Ariel Behar	3–6, 4–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Kovalík na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jozef Kovalík na Wikimedia Commons
• Jozef Kovalík na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Jozef Kovalík na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Jozef Kovalík na stránkách Davis Cupu (anglicky)