Ivan Mackerle

Ing. Ivan Mackerle
Narození	12. března 1942 Plzeň, Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí	3. ledna 2013 (ve věku 70 let) Praha, Česko
Vzdělání	Fakulta strojní ČVUT
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze Fakulta strojní ČVUT
Povolání	objevitel, inženýr, spisovatel, cestovatel, cryptozoologist, publicista a výzkumník
Znám jako	záhadolog, kryptozoolog, cestovatel
Titul	Ing.
Choť	Ivona Paličková
Partner(ka)	Ivona Paličková
Rodiče	Julius Mackerle
Příbuzní	Julius Mackerle, Jaroslav Mackerle strýcové
Web	http://www.mackerle.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ivan Mackerle (12. března 1942, Plzeň – 3. ledna 2013, Praha^[1]) byl český záhadolog, kryptozoolog, dobrodruh, cestovatel a spisovatel. Se svými kamarády a později i se svým synem podnikl na vlastní náklady několik výprav za záhadami do celého světa – např. do Mongolska, Austrálie, Jižní Ameriky, na Sibiř atd. Stal se známým zejména svým pátráním po mytickém mongolském písečném červu známém jako Olgoj Chorchoj. Byl synem automobilového konstruktéra Julia Mackerleho a synovcem architekta Jaroslava Mackerleho.^[2]

Narodil se 12. března 1942 v Plzni. V dětství často měnil bydliště tak, jak jeho otec měnil zaměstnavatele. Ve třech letech se přestěhovali do Prahy, v pěti do Kopřivnice a v šestnácti zpět do Prahy. V dětství četl dobrodružné knihy Jaroslava Foglara a časopisy Vpřed a Junák. Po vzoru Rychlých šípů založil s kamarády klub „Svorná šestka“.^[1] O záhady se zajímal již od mladého věku, zaujal ho zejména mytický pouštní červ Olgoj Chorchoj, o kterém se dozvěděl z příběhu ruského paleontologa a autora sci-fi literatury Ivana Jefremova.^[3] Ovlivnilo ho též dílo amerického průkopníka „záhadologie“ Charlese Forta. Později ho začala zajímat i zoologie a elektronika.

V Praze vystudoval Fakultu strojní ČVUT, specializaci automobily. Ve 20 letech se oženil s Ivonou Paličkovou a narodil se jim syn Danny. Po skončení školy pracoval jako konstruktér a pak jako řídící pracovník Generálního ředitelství automobilů. Ve volném čase se zabýval záhadami a nevysvětlenými jevy, které zpočátku jen studoval a archivoval a později je začal sám aktivně luštit.^[1]

V roce 1977 získal povolení vycestovat do Skotska k jezeru Loch Ness pátrat po tzv. Lochnesské nestvůře. Tam se setkal i s dalším badatelem Robertem Rinesem, jehož použití podvodní fotografie a ultrazvuku ho zaujalo.

Se svým tehdejším kolegou Michalem Brumlíkem začal zkoumat tehdy utajované případy poltergeistů v Československu, různé zprávy o podivných úkazech a údajné strašidelné jevy na hradech a zámcích. V letech 1980–1990 projezdili republiku s cyklem přednášek „Krásné záhady naší planety“.

Po převratu v roce 1989 se Mackerle vydal poprvé do Mongolska, kam se později ještě dvakrát vrátil.

Dále pátral na Madagaskaru po mytickém lidožravém stromu a v Mikronésii na ostrově Pohnpei v ruinách kamenného města Nan Madol po údajných platinových rakvích obrů. V roce 2006 se s přáteli a synem Dannym vydal na Sibiř do Jakutska do oblasti toku řeky Olgujdach, kde pátrali po záhadných „kotlích“ – údajných objektech zavrtaných do půdy sibiřské tajgy.^[4]

Jeho poslední expedicí byla v roce 2009 výprava do brazilské džungle po stopách plukovníka Fawcetta.

V letech 1998–2000 byl poradcem pořadu Záhady a mystéria vysílaného na televizní stanici Prima. Od roku 1998 do roku 2002 byl též předsedou redakční rady časopisu Fantastická fakta. Ve spolupráci se Stanislavem Motlem se podílel na několika epizodách cyklu Stopy, fakta, tajemství. V souvislosti s výpravou do Jakutska se objevil v 10. dílu 3. série amerického spekulativního seriálu Vetřelci dávnověku (Ancient Aliens).

• zdroj: ^[17]

Některé filmy lze zhlédnout na webu Bushmanfilm.com.

• 1992 – Záhada písečného netvora^[18]
• 2000 – Tajemná Austrálie^[19]
• 2002 – Ztracené město v Pacifiku^[20]
• 2006 – Plavba do Údolí smrti^[21]
• 2007 – Tajemná světla z Kumaonu^[22]
• 2007 – Skrytá tvář Srí Lanky^[23]
• 2009 – Mato Grosso – brána do neznáma^[24]

• „Valley of Death“ („Údolí smrti“) – magazín Fortean Times (prosinec 2007)^[4]
• „Hunting for the Elephant Bird“ („Hledání sloního ptáka“) – magazín Fate (březen 2008)^[25]

• zdroj: ^[26]
• 1992 – Tajemství pražského Golema, Magnet-Press, ISBN 80-85434-16-4
  • Druhé (rozšířené) vydání – 2010 – CAD PRESS, ISBN 978-80-88969-49-5
• 1992 – Drakulovi v patách, Magnet-Press, ISBN 80-85434-55-5
• 1996 – Odkud přicházejí?, Mht, ISBN 80-238-4071-1
• 2001 – Mongolské záhady, Ivo Železný, ISBN 80-240-2167-6
• 2002 – Příšery odnikud, Ivo Železný, ISBN 80-240-2258-3
• 2005 – Cesty za příšerami a dobrodružstvím, Motto, ISBN 80-7246-286-5
• 2011 – Návrat nejistý, XYZ, ISBN 978-80-7388-480-2
• 2013 – Obojživelné automobily, Grada Publishing a. s., ISBN 978-80-247-4541-1
  • (dokončeno a vydáno jeho synem)

• 1999 – Záhady a Mystéria (s Jiřím Podzimkem), Pro Prima a Ivo Železný, ISBN 80-240-1095-X
• 2001 – Velká kniha tajemství a záhad (s J. Lenkovou, V. Šiškou a J. Zemanem), Regia, ISBN 80-86367-15-0
• 2002 – Velká kniha otázek a záhad (s J. Lenkovou, V. Šiškou a J. Zemanem), Regia, ISBN 80-86367-26-6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Mackerle na anglické Wikipedii.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Mackerle
• Oficiální stránky Ivana Mackerleho
• Článek o Ivanu Mackerlem
• Videorozhovor s Ivanem Mackerlem o potápění u města Nan Madol Archivováno 7. 4. 2014 na Wayback Machine.
• Recenze knihy Cesty za příšerami a dobrodružstvím
• Ivan Mackerle na webu Hedvábná stezka Archivováno 18. 12. 2013 na Wayback Machine.
• Vyprávění Ivana Mackerleho o expedici na Madagaskar na webu Hedvábná stezka
• Rozhovor s Ivanem Mackerlem v archivu magazínu Koktejl Archivováno 13. 4. 2015 na Wayback Machine.
• Ivan Mackerle v pořadu Všechnopárty (web České televize)
• "Ivan Mackerle: Here be monsters" (článek o Ivanu Mackerlem na webu Praguepost.cz) (anglicky)
• Nekrolog Ivana Mackerleho od britského kryptozoologa Karla Shukera (anglicky)