Isabelle Faustová
| Isabelle Faustová | |
|---|---|
 Isabelle Faustová v roce 2012 | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Isabelle Faust |
| Narození | 19. března 1972 (52 let) Esslingen am Neckar |
| Nástroje | housle |
| Aktivní roky | 1987–dodnes |
| Ocenění | Cena Echo Klassik pro instrumentalistu roku (2012) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Isabelle Faustová, nepřechýleně Faust (* 19. března 1972[1], Esslingen am Neckar), je významná současná německá houslistka, vítězka mnoha mezinárodních hudebních soutěží.
Život
[editovat | editovat zdroj]První lekce houslové hry začala budoucí virtuózní umělkyně brát ve věku pěti let.[2] Cvičila společně s německým houslistou Christophem Poppenem a s Denésem Zsigmondym.
Po vítězství na Paganiniho soutěži v italském Janově v roce 1993 žila devět let ve Francii. V Paříži se seznámila se svým manželem.[3] V roce 2004 se stala profesorkou houslové hry na Universität der Künste v Berlíně. Této profesury se však mezitím z nedostatku času vzdala, neboť absolvuje každým rokem velký počet koncertů. Již několik let žije v Berlíně (v městské části Berlín-Charlottenburg). Má syna Antoina (* 1998).[4]
Od roku 1996 hraje na houslích „Šípková Růženka“ (Dornröschen), vyrobených v roce 1704 Antoniem Stradivarim, které užívá v zápůjčce od Bádensko-Württemberské Zemské banky (Landesbank Baden-Württemberg).[5] Při svých vystoupeních také často hraje na barokních houslích s obdobně starými smyčci.[3]
Umělkyně vystupuje jako hostující sólistka s většinou hlavních světových orchestrů. Nahrála například díla Antonína Dvořáka, Roberta Schumanna, Franze Schuberta, Johannese Brahmse (včetně jeho obtížného houslového koncertu), Bohuslava Martinů, Andrého Joliveta a dalších skladatelů. Je zastáncem nové hudby a podílela se na světových premiérách hudebních děl, mimo jiných například Oliviera Messiaena, Wernera Egka nebo Jörga Widmanna.[5]
V létě 2013 absolvovala koncertní turné s Orchestre Philharmonique du Luxembourg pod taktovkou dirigenta Emmanuela Krivinea. Poslední z těchto vystoupení byla 13. července 2013 v síni Concertgebouw v Amsterodamu[6] a 14. července 2013 v rámci Hudebního festivalu v Rheingau (Rheingau Musik Festival) ve Wiesbadenu. Při těchto příležitostech hrála Houslový koncert e moll op. 64 od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.
Pravidelná je její spolupráce s Berlínskými filharmoniky. Debutovala s nimi v lednu 2009, kdy pod řízením Sakari Orama interpretovala houslový koncert d-moll Roberta Schumanna. V květnu 2012 spolu s Claudio Abbadem provedli houslový koncert Albana Berga. Začátkem března 2015 hrála s Berlínskými filharmoniky, řízenými Bernardem Haitinkem, Beethovenův houslový koncert D-dur.[7]
Intenzivně spolupracuje s francouzským vydavatelstvím klasické hudby Harmonia Mundi[4] a často hraje společně s českou Pražskou komorní filharmonií.[4]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1987: Mezinárodní houslová soutěž Leopolda Mozarta (Augsburg, Rakousko), první cena[8]
- 1990: Soutěž Premio Quadrivio (Rovigo, Itálie), první cena
- 1993: Paganiniho soutěž (Janov, Itálie), první cena[9]
- 1994: Förderpreis des Landes Nordrhein-Westfalen für junge Künstlerinnen und Künstler
- 1997: Gramophone Award pro „Mladého umělce roku“ za její první CD nahrávku, Sonátu pro sólové housle a Houslovou sonátu č. 1 Bélu Bartóka, vydalo francouzské Harmonia Mundi[10]
- 2002: Cannes Classical Award za její nahrávku díla Concerto Funèbre skladatele Karla Amadea Hartmanna, pořízenou pro ECM
- 2010: Diapason d'Or za nahrávku Sonát a partit pro sólové housle J. S. Bacha, znovu pro Harmonia Mundi[11]
- 2012: Gramophone Award za „Nejlepší nahrávku komorní hudby“ za její nahrávku houslových sonát L. van Beethovena s klavíristou Alexandrem Melnikovem, vydalo Harmonia Mundi[12]
- 2012: Echo Klassik za nahrávku Beethovenových houslových sonát, společně s Alexandrem Melnikovem
- 2012: Diapason d'Or za nahrávku Beethovenových houslových sonát, společně s Alexandrem Melnikovem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isabelle Faust na anglické Wikipedii.
- ↑ Isabelle Faust [online]. Munzinger.de [cit. 2018-12-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ TEWINKEL, Christiane. Wie erziehen Sie Ihre Geige, Frau Faust? (Jak vychováváte svoje housle, paní Faustová?) [online]. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 2012-06-09 [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b HAGEDORN, Volker. Klänge für den Weltraum [online]. Die Zeit, 2012-12-18 [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c PERGLOVÁ, Alžběta. Houslistka Isabelle Faustová: Dvořáka hraji celý život. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-08-24 [cit. 2013-08-21]. Rozhovor s umělkyní. Dostupné online.
- ↑ a b Isabelle Faust (violin) [online]. Arts Management Group [cit. 2013-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-27. (anglicky)
- ↑ Isabelle Faust en Schilderijen van een tentoonstelling [online]. Het Concert Gebouw [cit. 2013-08-23]. Dostupné online. (nizozemsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Berliner Philharmoniker, Programmheft 52, Saison 2014/2015, s. 34
- ↑ Archivovaná kopie. www.leopold-mozart-competition.de [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-26.
- ↑ PREMIO PAGANINI (Memories of the Prize-winners) [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Isabelle Faust (violinist) [online]. Gramophone [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Isabelle Faust [online]. Impresariat Simmenauer GmbH [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (anglicky, německy, francouzsky)
- ↑ Gramophone Awards 2010 unveiled [online]. Gramophone, 2010-09-30 [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Isabelle Faustová na Wikimedia Commons
- Rozhovor s umělkyní, srpen 2008
- Drobnější umělecký profil
- Drobnější profil
- Umělkyně a vydavatelství Harmonia Mundi
- Profil na stránkách festivalu Janáčkův Máj[nedostupný zdroj]
