Inés Neapolsko-Sicilská
Inés ze Syrakus | |
---|---|
vévodkyně ze Syrakus[1][2][3] španělská grandka | |
Úplné jméno | španělsky: Inés María Alicia de Borbón-Dos Sicilias y Borbón-Parma |
Náboženství | katolická církev |
Narození | 18. února 1940 (84 let) Lausanne, Švýcarsko |
Manžel | Luis de Morales y Aguado (sňatek 1965; rozvod 1978) |
Potomci | Isabel de Morales y Borbón-Dos Sicilias Eugenia de Morales y Borbón-Dos Sicilias Sonia de Morales y Borbón-Dos Sicilias Manuel de Morales y Borbón-Dos Sicilias Mencía de Morales y Borbón-Dos Sicilias |
Rod | Bourbon-Obojí Sicílie |
Otec | Alfons, vévoda z Kalábrie |
Matka | Alice z Kalábrie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Princezna Inés Neapolsko-Sicilská, vévodkyně ze Syrakus (* 18. února 1940, Lausanne) je španělská princezna a nejmladší dítě infanta Alfonsa, dědice trůnu Obojí Sicílie, a infantky Alice.[4][5][6]
V roce 1978 se stala první členkou španělské královské rodiny, která se zákonně rozvedla poté, co k tomu získala povolení od svého bratrance krále Juana Carlose I. a papeže Jana Pavla II.
Princezna Inés byla v době svého narození devátou v linii následnictví španělského trůnu.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Lausanne jako poslední ze tří dětí a druhá dcera vévody Alfonsa z Kalábrie (1901–1964) a princezny Alice Bourbonsko-Parmské (1917–2017). Její rodiče žili v té době mimo republikánské Španělsko v exilu ve Švýcarsku.[7] Její otec byl synovcem krále Alfonse XIII. Španělského.[8][9]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Inés se svou rodinou žila v Madridu.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]Princezně Inés byl zakázán sňatek s Luisem de Morales y Aguado kvůli jeho prostému původu.
Po smrti svého otce v roce 1964 se za něj 30. ledna 1965 v San Jeronimo del Real provdala. V médiích byla označována jako „poslední pravnouče Alfonse XII. Španělského“. Svatby se zúčastnil jak její bratranec, princ Juan Carlos, tak jeho manželka princezna Sofie.[10]
Potomstvo
[editovat | editovat zdroj]Pár má pět dětí.[zdroj?]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Království obojí Sicílie: Dáma velkokříže Konstantinova řádu sv. Jiří[11]
Heraldika
[editovat | editovat zdroj]-
Erb neapolsko-sicilské princezny (1940–dosud)
-
Erb španělské grandky (1940–dosud)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inés de Borbón-Dos Sicilias na anglické Wikipedii.
- ↑ En Francia quieren el regreso de las joyas de María Antonieta, en venta por los Borbón-Parma. abc [online]. 2018-10-20 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ ABC MADRID 05-06-1994 página 70 - Archivo ABC. abc [online]. 2019-08-27 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online.
- ↑ SAINTY, Guy Stair. The Constantinian Order of Saint George: and the Angeli, Farnese and Bourbon families which governed it. [s.l.]: Boletín Oficial del Estado 578 s. Dostupné online. ISBN 978-84-340-2506-6. (anglicky) Google-Books-ID: GBjRDwAAQBAJ.
- ↑ NAST, Condé. Los Borbón Dos-Sicilias se embolsan 46 millones de euros en una histórica subasta de sus joyas familiares. Vanity Fair [online]. 2018-11-15 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Dos primas del Rey Juan Carlos recaudan 46 millones de euros en una subasta histórica. ELMUNDO [online]. 2018-11-15 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Inés de Borbón-Dos Sicilias: «Antes nos enseñaban a no interesarnos por el dinero ni preguntar». La Verdad [online]. 2016-05-17 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ STARKE, C. A. Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser Band XV. Limburg an der Lahn: [s.n.], 1997. ISBN 3-7980-0814-0. S. 103–105. (německy)
- ↑ ENACHE, Nicolas. La Descendance de Marie-Therese de Habsburg. Paris: ICC, 1996. ISBN 2-908003-04-X. S. 523–525, 527. (francouzsky)
- ↑ Alfonso de Borbón Dos Sicilias y Borbón | Real Academia de la Historia. dbe.rah.es [online]. [cit. 2023-06-11]. Dostupné online.
- ↑ ARAGÓN, Heraldo de. Hace 50 años de la boda real de Inés de Borbón Dos Sicilias. heraldo.es [online]. [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ La Orden Constantiniana Hoy [online]. [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (španělsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- THE HEAD OF THE ROYAL HOUSE (anglicky)