Husitská (Praha)

Husitská
Pohled Husitskou k bývalému železničnímu mostu Vysoká Hrabovka (nyní lávka pro pěší a cyklisty)
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 3
Část obce	Žižkov
Poloha	50°5′12,31″ s. š., 14°26′49,02″ v. d.
Začíná na	Seifertova 50°5′11″ s. š., 14°26′16″ v. d.
Končí na	Tachovské náměstí 50°5′15″ s. š., 14°27′11″ v. d.
Historie
Pojmenováno po	husitství
Další údaje
Délka	asi 1,1 km
Kód ulice	448605
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husitská ulice v Praze je jednou z významných ulic Žižkova. Vede od křižovatky U Bulhara přibližně východním směrem a po asi 1,1 km na ni u Tachovského náměstí navazuje Hartigova ulice.

Ulice vznikla ze starobylé silnice mířící z centra Prahy Horskou branou do Kutné Hory a dál do Vídně, proto byla nazývána Horská silnice nebo Ví­deňská. Od roku 1872 do roku 1940 se ulice jmenovala Husova.^[1] Když 1. ledna 1922 vznikla Velká Praha, jmenovalo se po Janu Husovi v metropoli osm ulic;^[2] název žižkovské ulice byl tedy později změněn na Husitská.^[3]

V její blízkosti stávala původně řada již zaniklých usedlostí: Krenovka, Miranka, Hrabovka, Velká Proutková.

Na severní straně ulice byla na přelomu 60. a 70. let 19. století i přičiněním pozdějšího žižkovského starosty Karla Hartiga postavena řada domů, s názvy často demonstrujícími obdiv k husitství – U Jana Žižky z Trocnova (čp. 160), U Jana Husi (čp. 191), U Jeronýma Pražského (čp. 192), U Božích bojovníků (čp. 404).

Od roku 1883 tudy jezdila první žižkovská tramvaj – koněspřežný provoz vedoucí přes dnešní křižovatku U Bulhara, Husitskou a Prokopovou ulicí až k již zbořené restauraci Bezovka nedaleko dnešní Olšanské ulice.^[1]

Přes ulici vedly původně dva železniční mosty; most Malá Hrabovka byl zbourán v roce 2009, most Vysoká Hrabovka byl upraven na lávku pro pěší a cyklisty.

V roce 2018 byla Husitská ulice v úseku mezi Trocnovskou ulicí a Tachovským náměstím zrekonstruována.^[4]

Ulice začíná na rozhraní Nového Města, Vinohrad a Žižkova u křižovatky U Bulhara a míří nejprve zhruba na severovýchod podél tzv. Nového spojení, pod nímž prochází asi po 200 m a stáčí se na východ. Za křižovatkou s ulicí Trocnovskou (ta odbočuje vlevo) začíná mírně stoupat a probíhá pod jižním úbočím Vítkova. Podjíždí bývalý železniční most Vysoká Hrabovka, u křižovatky s Orebitskou (ta odbočuje vpravo) se mírně stáčí doleva, křižuje Jeronýmovu ulici, pak doleva odbočují krátké slepé uličky U Božích bojovníků a Pod Vítovem a doprava do kopce odbočuje Prokopova ulice, směřující k Olšanskému náměstí. Po dalších asi 100 m Husitská ulice končí – na jejím konci je vlevo Tachovské náměstí, napravo odbočuje Chlumova a v přímém směru navazuje Hartigova.

Významné nebo zajímavé budovy a místa:

• bývalá usedlost Krenovka (Husitská 42/22)
• divadlo Ponec (Husitská 899/24a) – původně válcovna a drátovna bývalé Stabenowovy strojírny, kde bylo v roce 1910 otevřeno Františ­kem Poncem kino nazvané Royal Bioskop
• nárožní činžovní dům Husitská 1249/26, postavený těsně před první světovou válkou a propojující styly secese, moderny a kubismu; je památkově chráněný^[5]
• odbočka vlevo: cesta k Armádnímu muzeu a Národnímu památníku na Vítkově
• bývalé Městské lázně (Husitská 1050/7);^[6] město Žižkov je nechalo vystavět roku 1903, kdy to byly největší a nejmodernější lázně v Praze a okolí (bazén pro šedesát osob, parní lázeň a masážní místnosti, pro vyšší společenskou třídu dva menší bazény, salonek, parní lázeň a inhalační místnost). Vše osvětleno elektricky, byla tu i ventilace a voda procházela filtrací. V roce 1909 navštívilo lázně na 120 tisíc lidí^[1]

• novorenesanční dům Husitská 89/41, postavený roku 1886 a zdobený sgrafity podle návrhu Josefa Fanty^[7]

• dvoupatrový dům Husitská 191/47, postavený Karlem Hartigem v roce 1869 ve stylu klasické novorenesance a pojmenovaný U Jana Husi z Husince; je to jeden z prvních činžovních domů vybudovaných na Žižkově a je sice součástí památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice, ale sám není památkově chráněný.^[8] Na fasádě je zachována socha Jana Husa od Františka Heidelberga (1844–1919),^[9] která je někdy označována za první Husovu sochu v Čechách^[10]

• dvoupatrový nárožní dům Husitská 143/51, ve stylu pozdního historismu s fasádou zdobenou štuky; rovněž je součástí památkové zóny^[11]
• bývalý obchodní dům Baťa (Husitská 109/66), postavený ve funkcionalistickém stylu podle návrhu Miroslava Drofy a otevřený v září 1931, dnes nefunkční kasino^[12]

• 
  Krenovka
• 
  Divadlo Ponec
• 
  Husitská 26
• 
  Cesta k Armádnímu muzeu
• 
  Bývalé Městské lázně (Husitská 7)
• 
  Husitská 41
• 
  Husitská 47
• 
  Husitská 51
• 
  Bývalý obchodní dům Baťa (Husitská 66)

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903. 473 s. Dostupné online. S. 340, 341. 

• POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 331, 332. 

• LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A–N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 226. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Husitská na Wikimedia Commons