Hřib zavalitý
Hřib zavalitý | |
---|---|
Hřib zavalitý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | hřib (Imperator) |
Binomické jméno | |
Imperator torosus (Fr.) Assyov et al. 2015 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib zavalitý (Imperator torosus (Fr.) Assyov et al. 2015, syn. Boletus torosus Fr.[1] 1835) je vzácná houba z čeledi hřibovitých, která patří mezi barevné modrající hřiby. V rámci České republiky se vyskytuje ojediněle. Na případnou jedlost, nejedlost či jedovatost panují mezi mykology odlišné názory.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Klasifikace druhu Boletus torosus nebyla v mykologické literatuře jednotná.[1] Pojetí, jaké bylo ve 20. století akceptováno v rámci České republiky, se lišilo od interpretace zahraničních mykologů a rovněž v moderní české mykologické literatuře je od něj upouštěno.[1] Popisy a kresby uváděné československými autory v tuzemských publikacích ze 70. a 80. let 20. století byly převzaté od italského mykologa Bruna Cetta a H. Waltyho.[2][3] V roce 2015 byl pro tento druh a několik dalších na základě biomolekulárních analýz popsán nový rod Imperator (jméno zvoleno podle majestátních plodnic tohoto druhu), takže správné jméno druhu je Imperator torosus.[4]
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Makroskopický
[editovat | editovat zdroj]Klobouk dosahuje 100 - 200 (250) milimetrů, povrch je nerovný, mírně hrbolkatý, plstnatý, stářím olysává. V mládí je zbarven žlutavě až žlutoolivově, ve stáří šedoolivově, šedookrově až žlutohnědě, výjimečně lze pozorovat načervenalé zóny.[1]
Rourky i póry mají žluté zabarvení, ve stáří přechází do žlutoolivova. Poškozením modrají.[1]
Třeň je v mládí vejčitě břichatý, později kyjovitý, barvy žluté až žlutooranžové. Kryje jej síťka, která je shora zbarvená stejně jako podklad a směrem k bázi může přecházet v červenou nebo červenohnědou.[1]
Dužnina má tuhou konzistenci, žluté zbarvení na bázi s červenavou zónou. Při poškození okamžitě sytě modrá[1], poté se odbravuje.[3] Chuť je mírná, aroma připomíná organické kvašení, případně nemocniční dezinfekci.[1] Uváděna je i vůně ovocná, ananasová, která se však rychle vytrácí.[3]
Mikroskopický
[editovat | editovat zdroj]Výtrusy dosahují 13 - 15,5 × 5 - 6,5 μm, jsou elipsoidně vřetenovité, z boku je patrná suprahilární deprese. Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité 4 - 7 μm široké hyfy.[1]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Hřib zavalitý je známý z Francie[3], Itálie[3], Německa, Španělska, Portugalska, Rakouska[3], Švýcarska[3] a Řecka.[1] Předpokládá se rozšíření v rámci bývalé Jugoslávie, Bulharska a Maďarska.[1]
V rámci České republiky je situace složitější. V roce 1974 byl výskyt na území Československa neznámý.[3] Později byly uváděny nálezy na hrázi rybníka Luční na Táborsku, které však neodpovídají současnému chápání druhu Boletus torosus (předpokládá se, že mohlo jít o specifickou formu hřibu žlutonachového nebo jiný podobný druh). V nedávné době však byl v České republice hřib zavalitý objeven na nové lokalitě ve vyšší nadmořské výšce.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Požadavky na lokalitu nejsou vyhraněné, taxon se vyskytuje v teplých nížinách pod duby, ale především v horách až do výšky 1300 m n. m. v podobných podmínkách, jako hřib Moserův - pod smrky a buky na vápenitém podkladu.[1]
Záměna
[editovat | editovat zdroj]Záměna hrozí především s výrazně modrajícími druhy, které mohou mít žluté póry.
- Hřib žlutonachový (Imperator rhodopurpureus f. xanthopurpureus)[1]
- Hřib rudonachový (Imperator rhodopurpureus)[1] - červené póry
- Hřib žlutoměďový (Imperator luteocupreus)[1] - zřejmě se nevyskytuje v ČR
- Boletus xanthocyaneus[1] - zřejmě se nevyskytuje v ČR
Nelze vyloučit možnost záměny se světle zbarvenými plodnicemi hřibu koloděje (Suillellus luridus).
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]Hřib zavalitý je velmi vzácný, ve všech zemích, kde byl jeho výskyt potvrzen, je chráněný.[1]
Praktický význam
[editovat | editovat zdroj]Názor na případnou jedlost není jednoznačný,[1] podle Ramaina je jedlý[3], podle Schweitzer Pilztafeln nejedlý[3]. Nelze vyloučit ani jedovatost v případě syrových plodnic. Vykazuje nesnášenlivost s alkoholem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib zavalitý, s. 192.
- ↑ DERMEK, Aurel; LIZOŇ, Pavel. Malý atlas húb. Bratislava: spn, 1980. 548 s. Kapitola Hríb zrnitohlúbikový odfarbený, s. 416. (slovensky)
- ↑ a b c d e f g h i j DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Hríb zavalitý, s. 162–163. (slovensky)
- ↑ ASSYOV, Boris; KOLLER, Gerhard, et al. Nomenclatural novelties [online]. Index Fungorum, 2015-05-21 [cit. 2015-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib zavalitý na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo zavalitý ve Wikislovníku
- Taxon Boletus torosus ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Boletus torosus (hřib zavalitý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.