[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Kruzenštern (loď)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kruzenštern (rusky: Крузенштерн, v přepisu do latinky Kruzenshtern, v angličtině též Krusenstern) je čtyřstěžňový bark, který byl postaven v roce 1926 v GeestemündeBremerhavenuNěmecku a pojmenován Padua (podle italského města Padovy). V roce 1946 byl vydán Sovětskému svazu jako válečná reparace a přejmenován na počest baltskoněmeckého průzkumníka z počátku 19. století Adama Johanna von Krusensterna (1770–1846), který působil ve službách carského Ruska. Od 60. let 20. století je používán jako výcviková loď.[1][2]

Ze čtyř zbývajících Flying P-Linerů[pozn. 1] je bývalá Padua jediná, která se stále používá, hlavně pro výcvikové účely.[3] Jejím domovským přístavem je Kaliningrad (česky: Královec, německy: Königsberg).

Technická data

[editovat | editovat zdroj]

Kruzenštern je čtyřstěžňová plachetnice s celkovou délkou 114,5 metru, šířkou přes 14 metrů a ponorem 7,2 metru. Trup lodi i stěžně jsou ocelové. Plocha plachtoví je 3655 m2. V průběhu rekonstrukce v letech 1959 až 1961 byly instalovány pomocné motory. Při další rekonstrukci v letech 1968 až 1972 byly motory vyměněny a záďová nástavba byla prodloužena a spojena se středovou nástavbou. Výkon nových motorů je 2x1000 HP.[1][2] Byla schopna přepravovat asi 4000 tun nákladu.[3]

Pod plachtami

Padua byla spuštěna na vodu v roce 1926 jako poslední z P-Linerů. Sloužila jako nákladní loď, používaná mimo jiné k přepravě stavebního materiálu do Chile v Jižní Americe a čilského ledku zpět kolem mysu Horn. Později dopravovala pšenici z Austrálie do Evropy. Do roku 1941 absolvovala 17 zaoceánských plaveb během nichž vytvořila několik rychlostních rekordů v kategorii plachetnic, například 67 dní doplula z Hamburku do Port Lincolnu v Austrálii.[3]

Stejně jako u všech P-linerů odpovídal nátěr Paduy barvám německé státní vlajky éry Německé říše: černá (horní část trupu), bílá (nad úrovni vodní hladiny) a červená (pod čarou ponoru).

Kruzenštern

[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. ledna 1946 byla loď předána Sovětskému svazu jako válečná reparace. Byla přejmenována na Kruzenštern a začleněna do Baltské flotily sovětského námořnictva. Do roku 1961 kotvila v přístavu Kronštadt, během této doby prošla rekonstrukcí. Od roku 1961 do roku 1965 byla používána jako výcvikové plavidlo pro námořní kadety, přičemž zároveň prováděla hydrografický a oceánografický průzkum pro Akademii věd SSSR v Atlantském oceánu, Karibiku a Středozemním moři. Později sloužila jako školní loď pro budoucí rybářské důstojníky.[1][2]

Od roku 1991 je jejím domovským přístavem Kaliningrad.[3]

Po rozpadu Sovětského svazu byly problémy s financováním řešeny přepravou cestujících. V letech 1995–96 obeplula svět po stopách svého jmenovce. Cesta začala v Kaliningradu a pokračovala se zastávkami v Santa Cruz de Tenerife, Rio de Janeiru, okolo Mysu Horn, další zastávky byly na Tahiti, na ostrově Moorea, na Havaji, v Tokiu, ve Vladivostoku a v Singapuru, dále kolem Mysu Dobré naděje do Kapského Města a po zastávce v Santa Cruz de Tenerife zpět do Kaliningradu.[2] Znovu se plavila kolem světa v letech 2005/6 na připomínku 200. výročí Kruzenšternovy plavby.[zdroj?]

Od roku 1974 se Kruzenštern pravidelně účastní různých závodů a přehlídek velkých plachetnic po celém světě.[2] V roce 1976 v průběhu United States Bicentennial udivoval svou rychlostí, od některých však získal přezdívku Dieselshtern, protože jej podezřívali, že si pomáhá svými motory.[4]

Dne 4. srpna 2014 Kruzenštern způsobil potopení remorkéru Diver Master v dánském Esbjergu, když se nepodařilo uvolnit lano mezi těmito dvěma plavidly.[5][6] Dne 11. června 2015 poškodil dvě hlídkové lodě islandské pobřežní stráže Þór a Týr, když do nich najel při manévrování v přístavu.[7][8][9] O několik dní později 27. června najel na mělčinu v Archangelsku, následující den byl však uvolněn.[10]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Na palubě Padovy byly natočeny některé části filmu Große Freiheit Nr. 7 z roku 1944 (některé pasáže byly natáčeny i v Praze.

Kruzenštern byl jednou z hlavních atrakcí během oslav dne norské ústavyLarvikunorském kraji Vestfold.

  1. skupina plachetnic firmy F. Laeisz, pojmenovaných podle měst začínajících písmenem P

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kruzenshtern (ship) na anglické Wikipedii.

  1. a b c MINARČÍK, Rudolf. Rusko - Plachetnica Kruzenštern - Kaliningrad. Turistika.cz [online]. 2017-02-09 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Ship profile for the sailing ship: "Kruzenshtern". tallship-fan.de [online]. 2003-11-15 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Kruzenshtern. Tall Ships Network [online]. Mariners Close [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KIFNER, John. Newport Filled on Land and Sea As Tall Ships Sail for New York. The New York Times [online]. 1976-06-02 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HANCOCK, Paul. Tug sunk by Russian Tall Ship. Shipwreck Log [online]. 2014-08-05 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SPILMAN, Rick. Russian Barque Kruzenshtern Withdraws from Race After Sinking Tug. Old Salt Blog [online]. 2014-08-20 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Russian Ship Hits and Damages Icelandic Coastguard Vessels. Iceland Review [online]. Iceland Review, 2015-06-12 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ELLIOTT, Alëx. Russian Ship Hits and Damages Icelandic Coastguard Vessels. www.marinetraffic.com [online]. 2015-06-12 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. SCHULER, Mike. Video: Russian Tall Ship Rams Moored Coast Guard Vessels in Iceland. gCaptain [online]. 2015-06-14 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. VOYTENKO, Mikhail. Tall ship Kruzenshtern in trouble again. MarineTraffic.com [online]. 2015-06-28 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Fotografie a videa

[editovat | editovat zdroj]