[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Karl Nehammer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karl Nehammer
Karl Nehammer (8. ledna 2020)
Karl Nehammer (8. ledna 2020)
29. kancléř Rakouska
Úřadující
Ve funkci od:
6. prosince 2021
PrezidentAlexander Van der Bellen
PředchůdceAlexander Schallenberg
Ministr vnitra Rakouska
Ve funkci:
7. ledna 2020 – 6. prosince 2021
KancléřSebastian Kurz
Alexander Schallenberg
PředchůdceWolfgang Peschorn
Předseda Rakouské lidové strany
Úřadující
Ve funkci od:
3. prosince 2021
PředchůdceSebastian Kurz
Generální sekretář Rakouské lidové strany
Ve funkci:
20. ledna 2018 – leden 2020
PředchůdceElisabeth Köstingerová
Stefan Steiner
NástupceAxel Melchior
Poslanec Národní rady
Ve funkci:
9. listopadu 2017 – 7. ledna 2020
Stranická příslušnost
ČlenstvíRakouská lidová strana

Narození18. října 1972 (52 let)
Vídeň
ChoťKatharina Nehammer
RodičeKarl Nehammer
Děti2
PříbuzníPeter Nidetzky (tchán)[1]
Alma materKremžská univerzita postgraduálního studia
Profesepolitik, voják a generální tajemník
Webová stránkawww.karl-nehammer.at
CommonsKarl Nehammer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Nehammer (* 18. října 1972 Vídeň) je rakouský politik, od prosince 2021 spolkový kancléř Rakouska. V letech 2017–2020 byl poslancem Národní rady, poté ministrem vnitra ve vládách Sebastiana Kurze a Alexandra Schallenberga. V prosinci 2021 vystřídal bývalého kancléře Sebastiana Kurze ve vedení Rakouské lidové strany.[2][3]

Život a politické působení

[editovat | editovat zdroj]

Karl Nehammer vyrůstal ve Vídni. Sloužil v rakouské armádě, z armády odešel v roce 1997. Pracoval pak jako instruktor informačních důstojníků pro ministerstvo obrany nebo školitel strategické komunikace pro další instituce. V letech 2012–2014 absolvoval dvouletý kurz politické komunikace na Dunajské univerzitě v Kremži. V roce 2017 byl v parlamentních volbách zvolen do Národní rady a opětovně i v předčasných volbách roku 2019. Dne 7. ledna 2020 vstoupil do druhé vlády Sebastiana Kurze jako ministr vnitra. Byl jedním z krizových manažerů během pandemie covidu-19. Podporoval zdrženlivou uprchlickou politiku kancléře Sebastiana Kurze.

Během jeho funkčního období jako ministra vnitra došlo ve Vídni 2. listopadu 2020 k teroristickému útoku, při němž zemřelo pět lidí a 22 lidí bylo zraněno. Pachatelem byl občan Severní Makedonie albánské národnosti.[4][5] Po následných výhrůžkách útoku Nehammerově rodině byla Nehammerovi, jeho manželce a dětem poskytnuta zostřená policejní ochrana.[6]

Prezident republiky Alexander Van der Bellen jej 6. prosince 2021 jmenoval spolkovým kancléřem. V úřadu nahradil stranického kolegu Alexandra Schallenberga, v jehož vládě působil jako ministr vnitra.[7]

Je ženatý s Katharinou Nehammerovou roz. Nidetzky (* 1972), mají dvě děti. Manželka je rovněž členkou lidové strany a pracovala jako mluvčí ministerstva obrany.[8]

  1. Dostupné online.
  2. Bývalý rakouský kancléř Kurz končí v politice. Tvrdí, že rozhodnutí padlo po narození syna. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-03 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  3. SCHECHTNER, 03 12 2021 um 12:10 von Maria Kronbichler und Barbara. Nehammer wird Bundeskanzler und baut sein Regierungsteam um. Die Presse [online]. 2021-12-03 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. (německy) 
  4. Teroristický útok ve Vídni má čtyři oběti, 22 lidí je zraněných. Útočníka při zásahu zastřelila policie. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-11-02 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  5. Ve Vídni útočil dvacetiletý muž s kořeny v Severní Makedonii. Policie ho kvůli islamismu již sledovala. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-11-03 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  6. Islamistische Drohungen: Nehammers Frau und Kinder erhalten Polizeischutz. www.kleinezeitung.at [online]. 2020-11-11 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  7. Novým rakouským kancléřem se stal Karl Nehammer, je třetí za poslední dva měsíce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-06 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  8. Karl Nehammers delikate Mission. Die Presse [online]. 2020-01-01 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]