Karl von Braum
Karl von Braum | |
---|---|
Velitel pevnosti Temešvár | |
Ve funkci: 1859 – 1864 | |
Předchůdce | Karl Wolf von Wachtentreu |
Nástupce | Josef Reichlin von Meldegg |
Vojenská služba | |
Služba | Rakouské císařství |
Hodnost | polní podmaršál (1859), generálmajor (1853) |
Narození | 8. dubna 1799 Praha |
Úmrtí | 4. července 1864 (ve věku 65 let) Temešvár |
Titul | svobodný pán (1864) |
Profese | důstojník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karl svobodný pán von Braum (8. dubna 1799 Praha – 4. července 1864 Temešvár) byl rakouský generál. V armádě sloužil od svých čtrnácti let, vyznamenal se účastí v několika válkách. V roce 1859 dosáhl hodnosti polního podmaršála a svou kariéru završil jako velitel v Temešváru (1859–1864). V roce 1864 byl povýšen na barona.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z Prahy (ve starších pramenech uváděn též jako Braun), do armády vstoupil již v roce 1813 a zúčastnil se závěru napoleonských válek. Poté sloužil u různých jednotek pěchoty, několik let byl také nižším důstojníkem u 6. praporu polních myslivců v Praze.[1] V roce 1831 byl povýšen na nadporučíka[2] a již o rok později byl rytmistrem u 24. pěšího pluku v Haliči.[3] U tohoto regimentu strávil patnáct let v Bukovině[4] a v roce 1845 byl v hodnosti majora přeložen k 15. pěšímu pluku do Lvova.[5]
V revolučních letech 1848–1849 se zúčastnil bojů v Itálii, později proti maďarským povstalcům. Několikrát se vyznamenal statečností a rychle postupoval v hodnostech (podplukovník 1849, plukovník 1850). Od roku 1850 byl velitelem 15. pěšího pluku v Zoločivi.[6] V roce 1853 byl povýšen na generálmajora[7] a převzal velení brigády v Bělehradě,[8] později byl brigádním velitelem u 9. armádního sboru.[9] V roce 1859 dosáhl hodnosti polního podmaršála[10][11] a závěr své kariéry strávil jako velitel pevnosti Temešvár (1859–1864),[12] kde také zemřel.
V roce 1850 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem Edler von. Za zásluhy na bojištích byl nositelem Řádu železné koruny II. třídy a Vojenského záslužného kříže. Díky spolupráci rakouské a ruské armády během revoluce v Uhrách byl také nositelem ruského Řádu sv. Anny.[13] Krátce před smrtí byl povýšen do stavu svobodných pánů (13. ledna 1864).
Oženil se v roce 1830 v Hradci Králové s Annou von Helly (1807–1893) z pražské lékárnické rodiny irského původu.[14] Jejich jediný syn Otakar (1831–1866) padl jako c. k. hejtman v prusko-rakouské válce a je pohřben nedaleko Jičína.[15]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1829; Vídeň, 1829; s. 141 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1831; Vídeň, 1831; s. 202 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1833; Vídeň, 1833; s. 141 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1839; Vídeň, 1839; s. 148 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1846; Vídeň, 1846; s. 149 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1850; Vídeň, 1850; s. 168 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1856; s. 190 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1854; Vídeň, 1854; s. dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1858; Vídeň, 1858; s. 104 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1860; Vídeň, 1860; s. 198 dostupné online
- ↑ Služební postup Karla Brauma in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 21 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 89, 552 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla von Brauma in: Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1864; Vídeň, 1864; s. 84 dostupné online
- ↑ Rodina Helly na webu rodinny erb dostupné online
- ↑ Hrob Otakara von Brauma na webu Spolku pro vojenská a pietní místa dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2021; Praha, 2014; s. 82–83 (heslo Braum) ISBN 978-80-905324-3-4