Karel Škoda
| Karel Škoda | |
|---|---|
 Jan Vilímek, Der Humorist (1916) | |
| Narození | 29. června 1878 Plzeň |
| Úmrtí | 10. ledna 1929 (ve věku 50 let) Semmering nebo Vídeň |
| Místo pohřbení | Gaaden |
| Povolání | inženýr, podnikatel, politik, průmyslník a velkostatkář |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Děti | Emil (1908-1945), Karel (1910-1945), Hedvika (1912-1985) |
| Rodiče | Emil Škoda a Hermína Škodová |
| Funkce | člen Panské sněmovny (od 1917) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Škoda (29. června 1878, Plzeň[1] – 10. ledna 1929, Semmering[2]) byl generální ředitel Škody v letech 1909–1917. Syn Emila Škody.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl synem plzeňského průmyslníka, majitele Škodových závodů, rytíře Emila Škody a jeho manželky Hermíny, rozené Hahnenkammové. Pokřtěn byl Karel Emil Josef Pavel.[1]
Vystudoval techniku ve Stuttgartu a Curychu. Žil v domě v Plzni na rohu Tylovy ulice a Klatovské třídy. Po smrti otce Emila Škody v roce 1900 se snažil stát se generálním ředitelem firmy ŠKODA, ale stal se jen zástupcem a do funkce generálního ředitele jmenovala správní rada a banky Jiřího Günthera.[3] Tuto pozici získal Karel Škoda až v roce 1909.[4] Již v roce 1910 bylo vydáno stavební povolení k postavení nové dělnické čtvrti, která začala být nazývána jeho jménem Karlov. Generálním ředitelem byl do roku 1916, poté zůstal členem správní rady a žil ve Vídni. Vlastnoručním listem z 27. října 1914 císař František Josef I. povýšil Karla Škodu (1878-1929), čestného doktora technických věd na Vysokém učení technickém v Praze a německé vysoké technické škole Františka Josefa v Brně, doktor-inženýra honoris causa na Královské vysoké technické škole ve Stuttgartu, generálního ředitele Škodových závodů a. s., prezidenta Spojených strojíren a. s. v Praze na Smíchově, viceprezidenta Uherské kanónky a. s. v Győru, za zásluhy v oboru válečné techniky do stavu svobodných pánů. Listinou danou ve Vídni 4. března 1915 polepšil Karlu svobodnému pánu von Skoda erb.
Roku 1916 koupil Karl Skoda od Jeronýma hraběte Colloredo-Mannsfelda západočeské panství Žinkovy, které rodu patřilo až do roku 1945.[5]
V roce 1919 prodal svoje akcie Škodových závodů Živnobance a poté prodal i akcie svých zbývajících podniků.[6]
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1906 uzavřel ve Vídni sňatek s Hedvikou Hermannovou, rodačkou z Prešpurku (dnes Bratislava), se kterou měl tři děti – Emila (1908-1945), Karla (1910-1945) a Hedviku (1912–1985).[7] Manželství bylo rozvedeno v roce 1921.[3]
Rod po meči vymřel roku 1945 jeho syny Emilem (1908-1945) a Karlem (1910-1945). Poslední členkou rodiny byla jeho dcera Hedvika (1912-1985).[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, Plzeň 1877-1879, snímek 240, Záznam o narození a křtu
- ↑ Plzeňský velkoprůmyslník dr. Karel Škoda mrtev. Národní politika. 11. 1. 1929, s. 36. Dostupné online.
- ↑ a b Karel Škoda [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-08.
- ↑ Změna v řiditelství Škodových závodů. Plzeňské listy. 15. 1. 1909, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b Škoda/Skoda | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. www.novanobilitas.eu [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Dr. Škoda prodává svoje akcie. Lidové noviny. 9. 12. 1919, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Václav Davídek: K rodu Emila rytíře Škody, zakladatele Škodových závodů v Plzni. Rodopisná revue. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Škoda na Wikimedia Commons
