[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Kakadu bílý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKakadu bílý
alternativní popis obrázku chybí
Kakadu bílý
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpapoušci (Psittaciformes)
Čeleďkakaduovití (Cacatuidae)
Rodkakadu (Cacatua)
Binomické jméno
Cacatua alba
Müller, 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kakadu bílý (Cacatua alba) je velký papoušek z čeledi kakaduovitých, který se endemicky vyskytuje na indonéských Molukách. Patří mezi silně ohrožené druhy papoušků v důsledku nelegálních odchytů a ničení životního prostoru, pročež je zařazen do seznamu CITES.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Druh formálně popsal německý přírodovědec Philipp Ludwig Statius Müller v roce 1776.[2] Druhové jméno alba pochází z latinského adjektiva albus, čili „bílý“.[3] Kakadu bílý se řadí do rodu Cacatua v rámci čeledi kakaduovití. Jedná se o monotypický taxon, tzn. nejsou rozeznávány žádné poddruhy.[4]

Areál rozšíření zahrnuje severní a střední Molucké ostrovy v Indonésii. Konkrétně se jedná o ostrovy Halmahera, Bacan, Ternate, Tidore, Kasiruta a Mandiole. Existují i záznamy z ostrovů Obi a Bisa, které jsou však patrně výsledkem introdukcí. Menší populace se vyskytuje i na Tchaj-wanu, kde byl kakadu bílý rovněž introdukován.[5][6]

Stanoviště tohoto papouška tvoří primární a sekundární lesy, mangrovy a člověkem obhospodařovaná krajina, jako jsou plantáže a zemědělská pole. Vyskytuje se do 600 m n. m. Nejpočetnější je v původních pralesích s dostatkem vysokých vzrostlých stromů pro hnízdění.[5][6]

Kakadu bílý se vztyčenou chocholkou

Jak již vědecké i české druhové jméno napovídá, tento kakadu je celý bílý. Pouze spodní strana křídel a ocasu má žlutý nádech. Chocholka je široká, natočená dozadu, vztyčitelná podle nálady ptáka. Zobák je mohutný a černošedý, oční okruží lehce namodralé, duhovka černohnědá, nohy šedé. Samičku lze od samce rozlišit podle červenohnědší oční duhovky a menšího vzrůstu. Dospělí jedinci dosahují kolem 46 cm. Křídlo je dlouhé 252–312 mm, ocas 120–168 mm, zobák 34–45 mm, běhák 26–33 mm.[7] Váha se pohybuje kolem 650 g.[8]

Většinu času tráví v korunách stromů, kde se vyskytuje v páru nebo menších hejnech. Nejnápadnější jsou kakaduové bílí během soumraku před hřadováním, kdy se sdružují do hlučných hejn i o 50 jedincích. Potravu kakadua bílého tvoří semena, ovoce, ořechy a bobule.[7]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]
Ilustrace z roku 1869

Kakadu bílý hnízdí ve stromových dutinách, samice snáší 2–3 vejce, na kterých sedí oba rodiče po dobu kolem 30 dní. Mláďata vylétají přibližně po 2–3 měsících po vyklubání.[7]

Vztah k lidem

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o běžně chovaného papouška v domácích chovech i v zoologických zahradách. Kakadu bílý bývá poměrně agresivní; největší míru agresivity projevují samci v době hnízdění. Vzhledem k destruktivnímu chování papouška se doporučuje kakaduům bílým zajistit pravidelný přísun nových větví na okus.[9]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako ohrožený. Na vině je především nadměrný odchyt kakaduů bílých pro domácí chovy. Jen v roce 1991 došlo k odchytu nejméně 6600 jedinců, přičemž některé odhady hovoří až o čtyřnásobných počtech. Nezměrný odchyt přiměl místní úřady zavést kvótu odchytu pouhých 10 párů ročně, a to pouze pro účely rozmnožování v zajetí. Tato kvóta se nicméně nedodržuje a kakaduové bílí jsou nadále chytáni ve velkém. Část odchycených ptáků je pašována přes Sulawesi a prodávána na trzích v západní Indonésii nebo na Filipínách. Vedle cílených odchytů populace trpí i pokračujícím rychlým odlesňováním přirozených stanovišť. Úpadek populace se přitom v posledních desetiletích zrychluje. Druh byl mezi lety 1994–-2012 veden jako zranitelný (VU), avšak v roce 2013 byl stupeň ohrožení zvýšen na ohrožený (EN).[5]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. STATIUS MÜLLER, Philipp Ludwig. Des Ritters Carl von Linné ... Vollständiges Natursystem : nach der zwölften lateinischen Ausgabe, und nach Anleitung des holländischen Houttuynischen Werks, mit einer ausführlichen Erklärung. Svazek Suppl. (1776). Nürnberg: bey Gabriel Nicolaus Raspe, 1776. Dostupné online. S. 76. 
  3. JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 37. (anglicky) 
  4. Parrots, cockatoos. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v14.1, 2024 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Cacatua alba [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2021 [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2021-3.RLTS.T22684789A178092137.en. (anglicky) 
  6. a b FORSHAW, Joseph Michael. Parrots of the world. Princeton: Princeton university press, 2010. (Princeton field guides). ISBN 978-0-691-14285-2. (anglicky) 
  7. a b c JUNIPER, Tony. A Guide to Parrots of the World. London: Christopher Helm Publishers, 2010. ISBN 9780713669336. S. 282–283. (anglicky) 
  8. MARELLI, Stefano Paolo; ABDEL SAYED, Ahmad; MAGNI, Michele. Reproductive parameters in some captive‐bred cockatoo species (genus Cacatua and Eolophus ). Veterinary Record Open. 2020-01, roč. 7, čís. 1. Dostupné online [cit. 2024-03-04]. ISSN 2399-2050. DOI 10.1136/vetreco-2020-000405. PMID 33224509. (anglicky) 
  9. Kakadu bílý (Cacatua alba) [online]. Ararauna.cz, 2024-03-01 [cit. 2024-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-04. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JUNIPER, Tony. A Guide to Parrots of the World. London: Christopher Helm Publishers, 2010. ISBN 9780713669336. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]