Konstantin II. Skotský

Konstantin II.
Král království Alba
Konstantin II.
Doba vlády	900–943
Narození	před rokem 879 Skotsko
Úmrtí	952 St Andrews
Pohřben	St Andrews
Předchůdce	Donald II.
Nástupce	Malcolm I.
Potomci	Indulf
Rod	Alpinové
Otec	Aedh
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin II. (před rokem 879 – 952) byl králem Alby, jak se v té době označovalo království na území Skotska. Jeho děda Kenneth I. byl prvním zaznamenaným králem svého rodu, jako král Piktů.

Jeho vláda, podobně jako období panování jeho předků, bylo poznamenáno střety s vikingy. V době, kdy vládl, panovníci jižních království Wessex a Mercie, později Anglického království ovládli sporné území Northumbrie. Konstantin se s nimi nejprve spojil v boji proti vikingům, ale později se s nimi dostal do konfliktu a v letech 927 a 934 byl nucen uznat Æthelstanovu nadvládu. Konstantin se později spojil s vikinským králem Dublinu a napadl Æthelstana, ale roku 937 v bitvě u Brunanburhu byl poražen.

Roku 943 abdikoval, jeho následníkem se stal syn jeho předchůdce Malcolm I., odešel do ústraní kláštera v St Andrews, kde také roku 952 zemřel. Délkou vlády ho ve Skotsku překonal pouze Vilém I.

Datum jeho narození není uvedeno, ale vzhledem k tomu, že jeho otec a král Aedh byl zabit roku 878, narodil se zřejmě dříve než rok před jeho smrti. Poté se v irských kronikách objevuje zmínka až o smrti Donalda II. Historici předpokládají, že v mezidobí vládl Giric a Konstantin se svým bratrancem našli útočiště v exilu na irském královském dvoře.

Giric zemřel roku 889 a Konstantin se zřejmě s Donaldem, který se stal králem, vrátil do země. Války s vikingy pokračovaly i v době Donaldovy vlády, ten byl roku 900 zabit v jedné bitvě s nimi a Konstantin se stal jeho nástupcem na trůnu.

Nejstarší událost zaznamenaná v Kronice králů Alby v období Konstantinovy vlády je vikinský útok, vypálení Dunkeldu a celé Albanie. Toto je první použití názvu Albania, latinského překladu irského označení Alba, pro území ovládané Kennethovými potomky. Jednalo se buď o vikingy vyhnané z Dublinu roku 902, nebo o ty, kteří porazili Donalda II. roku 900. Kronika uvádí, že seveřané byli roku 904 poraženi u Srath Erenn.

Dalším záznamem v Kronice králů Alby je údaj o tom, že se Konstantin setkal s biskupem Cellachem na hoře Hill of Belief nedaleko Scone a dohodli se, že zákony světské i církevní by měly být jednotné pro celé Skotsko (latinsky pariter cum Scottis). Výklad tohoto setkání není jednoznačný. Mohlo se jednat o setkání před královou inaugurací nebo o urovnání sporů mezi církevní a světskou mocí.

V období let 914 až 916 došlo ke zvýšení aktivity vikingů v Irském moři. Severní část Northumbrie v té době ovládal Ealdred, který požádal Konstantina o pomoc proti vikingům. Oba se svými vojsky vyrazili na jih, kde se v nerozhodné bitvě střetli s nepřítelem. Alfrédův syn Eduard ovládl Mercii a nedaleko Backewelu nechal postavit hrad, z něhož jeho vojsko mohlo lépe kontrolovat severní oblasti. Anglosaská kronika uvádí, že roku 920 nebo 921 došlo k setkání Eduarda s ostatními panovníky oblastí v Británii, mimo jiné i Konstantina, kteří ho uznali za svého pána. Poprvé byl v kronice použit termín scottas, od něhož bylo později odvozeno pojmenování obyvatel Skotska.

Poté, co Æthelstan nastoupil na anglický trůn, obsadil větší část Northumbrie a Anglické království se stalo nejsilnějším královstvím v Británii. Kronika Chronicon ex chronicis Johna z Worcesteru uvádí, že se Æthelstan setkal s odporem ze strany Konstantina, krále Strathclydu i velšských králů. Jednání u Eamont Bridge roku 927 skončilo dohodou s Æthelstanem, že uvedení panovníci se nespojí s vikingy proti Æthelstanovi.

Důvody, proč roku 934 vyrazil Æthelstan se svou armádou na sever, kroniky neuvádí. V květnu shromáždil armádu ve Winchesteru a v červnu dorazil k Nottinghamu. Owain, král Strathclydu, byl poražen u Symeonu. Poté zřejmě došlo k jednání mezi Konstantinem a Æthelstanem. Konstantinův syn se stal Æthelstanovým rukojmím a on sám doprovodil Æthelstanovo vojsko při návratu na jih.

Roku 937 vpadl Konstantin spolu se strathclydským králem Owainem a dublinským králem Olafem do Anglie. Vojska se střetla v bitvě u Brunanburhu, která skončila vítězstvím anglické armády. Konstantin, v té době už šedesátiletý, v ní ztratil syna. I když se jednalo o velkou bitvu, zřejmě nevyřešila situaci v Británii. Dva roky poté Æthelstan zemřel a rok po jeho smrti Olaf obsadil Northumbrii a oblast Danelaw v Mercii.

V polovině 10. století byl už Konstantin starý muž. V království Alba ještě nebyla vytvořena tradice předávání moci, ale bylo zřejmě upřednostňováno předání moci nejstaršímu synovi. V té době byl jeho jediný žijící syn Indulf ještě příliš mladý, aby se stal králem. Konstantinovým následníkem se tak stal jeho synovec Malcolm.

Kroniky uvádí, že k předání moci byl Konstantin donucen, roku 943 abdikoval a vstoupil do kláštera. Zemřel roku 952. Jeho syn Indulf se stal králem po Malcolmově smrti.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Constantine II of Scotland na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantin II. Skotský na Wikimedia Commons

Skotští panovníci
Kenneth I. • Donald I. • Konstantin I. • Aedh • Giric • Donald II. • Konstantin II. • Malcolm I. • Indulf • Dubh • Cuilén • Kenneth II. • Amlaíb • Kenneth II. • Konstantin III. • Kenneth III. • Malcolm II. • Duncan I. • Macbeth I. • Lulach • Malcolm III. • Donald III. • Duncan II. • Edgar • Alexandr I. • David I. • Malcolm IV. • Vilém I. • Alexandr II. • Alexandr III. • Markéta I. • Jan • Robert I. • David II. • Robert II. • Robert III. • Jakub I. • Jakub II. • Jakub III. • Jakub IV. • Jakub V. • Marie I. • Jakub VI. 1 • Karel I. Stuart 1 • Oliver Cromwell, lord protektor • Richard Cromwell, lord protektor • Karel II. Stuart 1 • Jakub VII. 1 • Marie II. Stuartovna 1 a Vilém III. Oranžský 1 • Anna Stuartovna 1
1Rovněž vládce Anglie a Irska