Konstantinův sloup
| Konstantinův sloup | |
|---|---|
 | |
| Umístění | |
| Stát |  Turecko |
| Zeměpisné souřadnice | 41°0′31″ s. š., 28°58′16″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konstantinův sloup (řecky: Στήλη του Κωνσταντίνου Α΄; latinsky: Columna Constantini, turecky: Çemberlitaş Sütunu) je římský monumentální sloup, který nechal římský císař Konstantin postavit v Konstantinopoli (dnes Istanbul v Turecku) u příležitosti založení Konstantinopole jako nového hlavního města Římské říše.[1] Byl dokončen kolem roku 328 n. l., vysvěcen byl 11. května 330, a to směsí křesťanských a pohanských obřadů. Je nejstarší byzantskou památkou, která se v Istanbulu dochovala. Sloup stál uprostřed Konstantinova fóra, na druhém nejvyšším kopci ve městě. Nacházel se v polovině Mese odos, hlavní dopravní tepny starověkého města. Osmané kolem roku 1515 vyztužili sloup železnými obručemi, proto ho nazývají çemberlitaş (tedy "obručový"). I místo, kde sloup stojí, je tak dnes nazváno - Náměstí Çemberlitaş. Sloup byl vyroben z egyptského porfyru. Vrchol sloupu je dnes 34,8 metru nad povrchem. Odhady původní výšky sloupu bez sochy, která stála na vrcholu, se pohybují mezi 37 a 40 metry. I se sochou byl vysoký téměř 50 metrů. Pravděpodobně to byl největší římský monumentální sloup vůbec. Konkuroval mu pouze pozdější Theodosiův sloup v Konstantinopoli, který byl zbořen. Na sloupu původně stála socha Konstantina, pravděpodobně nahého, se sedmicípou paprskovitou korunou a držící kopí a jablko. Sloup a socha se staly hlavním symbolem Konstantinopole, jak dokazuje starověká mapa Tabula Peutingeriana, pocházející snad ze 4. století.[2] Sochu srazila vichřice roku 1106.[3] O několik let později byzantský císař Manuel I. Komnenos (vládl 1143–1180) umístil na vrchol na místo původní sochy kříž. Ten byl odstraněn Turky po pádu Konstantinopole v roce 1453. Zemětřesení a požár v roce 1779 zničily okolí sloupu a poškodily i sloup samotný, jemuž se od té doby říkalo "Spálený sloup". Zrestauroval ho Abdulhamid I. (vládl 1774–1789), který nechal doplnit současnou zděnou základnu. Vykopávky v letech 1929–1930 odkryly schody pod sloupem a umožnily přístup k původnímu podstavci a určily jeho rozměry. Nejstarší písemná zmínka o sloupu se nachází ve sbírce Historia Augusta ze 4. století.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Column of Constantine | Istanbul, Turkey. Lonely Planet [online]. [cit. 2024-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Column of Constantine. The Byzantine Legacy [online]. [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOWLER, Kimberley. The Column of Constantine. Judaism-and-rome.org [online]. 2017-08-08 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOWDEN, Garth. Constantine's Porphyry Column: The Earliest Literary Allusion. The Journal of Roman Studies. 1991, roč. 81, s. 119–131. Dostupné online [cit. 2024-04-09]. ISSN 0075-4358. DOI 10.2307/300493.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantinův sloup na Wikimedia Commons
