Fulnek

Fulnek
Komenského náměstí s radnicí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Fulnek
Obec s rozšířenou působností	Odry (správní obvod)
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava + Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′45″ s. š., 17°54′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 516 (2024)[1]
Rozloha	68,48 km²[2]
Nadmořská výška	258 m n. m.
PSČ	742 45
Počet domů	1 345 (2021)[3]
Počet částí obce	11
Počet k. ú.	11
Počet ZSJ	12
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. Komenského 12 742 45 Fulnek meu@fulnek.cz
Starostka	Ing. Radka Krištofová
Oficiální web: www.fulnek.cz
Fulnek
Další údaje
Kód obce	599352
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fulnek je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, rozkládající se na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, přibližně 30 km jižně od Opavy. Žije zde přibližně 5 500^[1] obyvatel. Z geomorfologického hlediska leží město Fulnek ve Fulnecké kotlině, která je geomorfologickým okrskem Vítkovské vrchoviny.

Jméno města pochází z německého výrazu an/bei der fûlen ecke („na shnilém/lenivém místě“). Jméno mohlo označovat buď osadu na mokřinatém místě, kde všechno shnije, nebo osadu v ohybu líně tekoucí vody.^[4]

Město bylo založeno pravděpodobně pány z Lichtenburku, první zmínka o něm pochází z roku 1293. Původně s celým přilehlým fulneckým panstvím náleželo k Opavskému knížectví. V roce 1427 bylo město dobyto husitským hejtmanem Janem Tovačovským z Cimburka. Poté patřilo více vlastníkům, mezi nimi Janu Jičínskému z Kravař a Fulneka do roku 1434, pánům ze Šternberka do roku 1441, opavským knížatům do roku 1454, Janu Krumsínovi z Lešan do roku 1464, králi Jiřímu z Poděbrad do roku 1468, Janu ze Žerotína zástavně od roku 1468 a koupí od roku 1475. Roku 1480 bylo fulnecké panství zapsáno Janem ze Žerotína do olomouckých zemských desek a od té doby se počítá k Moravě, v jejímž rámci tvořilo fulnecký výběžek, zabíhající do Slezska. V 15. a 16. století působila ve Fulneku Jednota bratrská, která zde zřídila i svou školu. V 16. století město vlastnili nadále páni z Žerotína, Schweinitzové z Pilmsdorfu a Skrbenští z Hříště.

Zmínky o Jednotě bratrské ve Fulneku pocházejí již z roku 1483. V letech 1618–1621 zde působil jako správce Jednoty Jan Amos Komenský, jenž tu vytvořil několik svých děl (např. sociálněkritické dílo Listové do nebe), mimo jiné také mapu Moravy, vydanou posléze roku 1627. J. A. Komenský a jeho vrchnost Jan II. Skrbenský z Hříště podporovali české stavovské povstání proti habsburskému císaři Ferdinandu II. a proto museli v roce 1621 před postupujícím císařským vojskem uprchnout.

Třicetiletá válka zanechala v životě města i panství hluboké stopy. Po ukončení válečných strastí vestfálským mírem se v polovině 17. století zvýšilo platové i robotní zatížení obyvatel ze strany vrchnosti, na vesnici se poměry vystupňovaly až k úplnému nevolnictví. Na rekatolizaci obyvatel Fulneku nestačil augustiniánský klášter (založený v roce 1389), proto byl roku 1668 založen ještě klášter kapucínský, jenž ve městě přetrval až do roku 1950, naproti tomu klášter augustiniánský byl za josefínských reforem roku 1784 zrušen.

V letech 1622–1788 drželi panství Bruntálští z Vrbna. Fulnek se v této době stal střediskem všech Vrbnovských statků. V roce 1638 byl městský znak doplněn třemi zlatými liliemi s písmenem W s vrbnovskou hraběcí devíticípou korunou. Roku 1788 panství přešlo na Karla Antonína Čejku z Badenfeldu, zbohatlého opavského obchodníka se suknem. Jeho vnuci panství v roce 1842 prodali Kristiánu Fridrichu Stockmarovi, jenž velkostatek roku 1855 postoupil belgickému princi Filipovi, hraběti z Flander.

Správu panství prováděli úředníci v čele s hejtmanem. V záznamech té doby jsou uváděni pomocní úředníci, písaři, důchodní. Od druhé poloviny 17. století nacházíme podrobnější zprávy o výčtu zámeckých služebníků a jejich povinnostech. Uvádí se purkrabí, obroční, lesmistr, porybný a šafář. Nižší samosprávu a soudnictví ve venkovských obcích vedli vesměs dědiční fojtové (rychtáři). Pomáhali jim dva až čtyři sousedé, označovaní jako konšelé. Koncem 18. století se ve větších obcích objevují i obecní písaři, tuto úlohu zastávali zpravidla učitelé. Tyto poměry bez větších změn trvaly až do poloviny 19. století.

V roce 1938 byl Fulnek, ve kterém mělo už od založení výraznou převahu německy mluvící obyvatelstvo, připojen k nacistickému Německu v rámci sudetské župy. Během druhé světové války byla velká část středu města srovnána se zemí, později probíhala obnova dle návrhů architekta Z. Sedláčka. Po druhé světové válce byla většina obyvatel města vysídlena a nahrazena nově příchozím českým obyvatelstvem. Navzdory válečnému zničení bylo historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou zónou.

• Zámek na kopci nad městem na místě původního gotického hradu sestává z horní a dolní části. Horní část je renesanční z druhé poloviny 16. století, nejvyšší patro a věž pocházejí až z roku 1633. Po požáru roku 1801 bylo obnoveno jen severní křídlo. Dolní zámek je barokní, z konce 17. století.
• Dům Jednoty bratrské, nyní muzeum a Památník Jana Amose Komenského, národní kulturní památka, byl vystavěn roku 1407, v roce 1612 přestavěn na modlitebnu, roku 1691 na špitál. Dům zahrnuje kapli a obytnou budovu s renesančním portálem.
• Augustiniánský klášter ve městě byl původně gotický, ze začátku 15. století (křížová chodba).
• Farní kostel Nejsvětější Trojice, umělecky mimořádně cenná barokní stavba, byl vystavěn v letech 1750–1760.
• Trojiční morový sloup z roku 1718, na bočních pilířích se sochami sv. Rocha a Šebestiána, s reliéfy Ježíš v patě sloupu a sv. Jana Křtitele a Floriána na podstavci, donátorem byl fulnecký obchodník se suknem Mehoffer

Na náměstí se nachází morový sloup, kašna se sochou sv. Jana Sarkandra (jediná dochovaná barokní kašna na Novojičínsku; vytvořena roku 1749 Janem Jiřím Heintzem z Uničova, později z Olomouce) a sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1769.

Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku – první expozice byla otevřena v roce 1954. Další instalace byly zpřístupněny v letech 1970 a 1992. Památník Jana Amose Komenského seznamuje s životem a dílem J. A. Komenského ve Fulneku v letech 1618–1621. Přiblížena je historie bratrského sboru ve Fulneku a obnovené církve Jednoty bratrské ochranovské od roku 1727.

Památkami města provází městská naučná stezka Člověče, zastav se ....^[5]

• Ruina kapucínského kláštera založeného roku 1668. V jeho sousedství stála Loretánská kaple z roku 1681 založená Janem Františkem hrabětem z Vrbna. V 18. století se místo rozrostlo na poutní, ale již roku 1792 byla Santa Casa zbourána. Dochovaly se zbytky obvodové zdi ambitu a vila zvaná Loreta.^[6]

• 
  Věková struktura obyvatel obce Fulnek roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Fulnek roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Fulnek roku 2011

• Leopold von Dittel, rakouský lékař, zakladatel moderní urologie
• Anton Gödrich, cyklista, účastník prvních novodobých olympijských her v Aténách 1896. Druhé místo v silničním závodě na 87 km
• Bořek Zeman, sochař, medailér, malíř a pedagog
• Jan Leopold Hay, biskup, duchovní otec tolerančního patentu císaře Josefa II.
• Franz Konwitschny, junior, dirigent, šéf Státní opery v Drážďanech a Berlíně
• Antonín Brosmann, hudební skladatel
• Johann Joseph Thalherr, rakouský architekt
• Franz Ballner, rakouský lékař-hygienik
• Jan Nepomuk Hückel, zakladatel kloboučnické éry v Novém Jičíně

• Jan Amos Komenský – poslední biskup Jednoty bratrské, teolog, filosof, pedagog a spisovatel (uděleno čestné občanství města Fulnek)
• Petra Kvitová – tenistka, vítězka Wimbledonu (2011, 2014), dne 4. července 2011 jí bylo městským zastupitelstvem uděleno čestné občanství města
• Adolf Turek – historik a vlastivědný spisovatel
• Jiří Jan Vícha – kněz, kapucínský řeholník a básník

Město se člení na 11 částí ležících na 12 katastrálních územích:

• Děrné (k. ú. Děrné)
• Dolejší Kunčice (k. ú. Dolejší Kunčice)
• Fulnek (k. ú. Fulnek)
• Jerlochovice (k. ú. Jerlochovice)
• Jestřabí (k. ú. Jestřabí u Fulneku)
• Jílovec (k. ú. Jílovec)
• Kostelec (k. ú. Děrné)
• Lukavec (k. ú. Lukavec u Bílovce)
• Pohořílky (k. ú. Pohořílky u Kujav)
• Stachovice (k. ú. Stachovice)
• Vlkovice (k. ú. Moravské Vlkovice a Slezské Vlkovice)

Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Vrchy a od 1. ledna 1979 do 31. prosince 1997 také Kujavy.^[7]

Rozdělení katastrálních území mezi Moravu a Slezsko:

• Morava: Fulnek (většina katastru), Děrné (malá část katastru), Jerlochovice (téměř celý katastr), Jestřabí u Fulneku, Moravské Vlkovice, Pohořílky u Kujav, Stachovice
• Slezsko: Děrné (většina katastru), Dolejší Kunčice, Fulnek (menší východní část katastru například s ulicemi Bíloveckou, několika domy ulic Děrenské, Švédské a L. Mašínové. K Fulneku však byla připojena k 1. lednu 1960 od slezské obce Děrné^[8] pouze místní část zvaná Na Slezi, zatímco zbytek převážně až roku 1989), Jerlochovice (velice malá část katastru), Jílovec, Lukavec u Bílovce, Slezské Vlkovice

• Châtel sur Moselle, Francie
• Łaziska Górne, Polsko
• Ljutomer, Slovinsko
• Sučany, Slovensko
• Téglás, Maďarsko
• Vrútky, Slovensko

• AUGUSTINKOVÁ, L.: Vodní režim v kapucínském klášteře ve Fulneku. Svorník VII, 2009, s. 99 – 110.
• AUGUSTINKOVÁ, L.: Vznik a výstavba kapucínského kláštera a kostela sv. Josefa ve Fulneku. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2006, Ostrava 2006, s. 45–53.
• SPERLING, Christoph. Liebe umsonst: Biographische Skizzen zu Ferdinand Ulrich. Druhé, vylepšené vydání (dle popisu v knize jde již druhé vydání (zweite, verbesserte Auflage), avšak v katalozích se nedaří dohledat žádné dřívější a uvádějí toto včetně ISBN jako první). Universitätsbuchhandlung A. Weger, 2024. ISBN 9788865633601. – Kniha popisuje dětství filosofa Ferdinanda Ulricha ve Fulneku mezi světovými válkami i vyhnání z Československa, zmiňuje také narození v oderské nemocnici a matku vyrostší v Lukavci u Fulneka.

• Římskokatolická farnost Fulnek
• Fotbal Fulnek

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fulnek na Wikimedia Commons
• Dílo Neobvyklá slavnost ve Fulneku roku 1690 ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Fulnek
• Dílo P. Bonaventura z Kolína, kapucin, reformator města Fulneku ve Wikizdrojích
• Fulnek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Fulnek na portal.gov.cz
• Katastrální mapa Fulneku na webu ČÚZK