Francis Hopkinson
| Francis Hopkinson | |
|---|---|
 americký politik | |
| Narození | 21. září 1737 Pensylvánie |
| Úmrtí | 9. května 1791 Pensylvánie |
| Příčina úmrtí | epilepsie |
| Místo pohřbení | Christ Church Burial Ground, Filadelfie, Pensylvánie |
| Národnost | americká |
| Choť | Ann Hopkinson |
| Rodiče | Thomas Hopkinson a Mary Johnson |
| Děti | Joseph Hopkinson Francis Hopkinson James Hopkinson |
| Příbuzní | Mary Hopkinson Morgan (sourozenec) Francis Hopkinson a Oliver Hopkinson (vnoučata) |
| Alma mater | The Academy and College of Philadelphia Pensylvánská univerzita |
| Profese | hudební skladatel, advokát, soudce, spisovatel a politik |
| Náboženství | protestantismus |
| Ocenění | Magellanic Premium (1790) |
| Podpis |  |
| Commons | Francis Hopkinson |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francis Hopkinson (21. září 1737, Pensylvánie – 9. května 1791, Pensylvánie) byl americký politik. Navrhl americké papírové peníze, první mince Spojených států a první verzi americké vlajky.[1] V červenci 1776 byl také jedním z signatářů Deklarace nezávislosti jako delegát za New Jersey. Pracoval v různých funkcích v první vládě Spojených států. Byl delegátem druhého kontinentálního kongresu a byl také členem rady pro námořnictvo Navy Board. Dne 30. září 1789 se stal prvním federálním soudcem okresního pensylvánského soudu Eastern District Court.[2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Hopkinson se narodil 2. října 1737 (Gregoriánský kalendář), 21.[3] září 1737 (Juliánský kalendář) ve Filadelfii v Pensylvánii. Hopkinson byl synem Thomase Hopkinsona[4] a Mary Johnson Hopkinson. Dne 1. září 1768 se oženil s Ann Borden. Měli spolu pět dětí.[4] Byl otcem Josepha Hopkinsona, který byl členem Sněmovny reprezentantů Spojených států a stal se také federálním soudcem.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1757 získal titul Artium Baccalaureus na College of Philadelphia (univerzita v Pensylvánii) a titul Artium Magister v roce 1760 na stejné instituci.[5] Byl první rodilý americký skladatel písní, skládal od roku 1759.[6] V roce 1761 byl tajemníkem Commission of the Provincial Council (provinční rada Pensylvánie). Uzavřel v toto roce smlouvu mezi Pensylvánií a některými indiánskými kmeny.[6] V letech 1761 až 1766 měl ve Filadelfii soukromou praxi.[6] V roce 1763 se stal celním úředníkem v Salemu v provincii New Jersey.[6] Od května 1766 do srpna 1767 žil v Anglii v naději, že se stane celním úředníkem pro celou Severní Ameriku.[4] Nebyl sice úspěšný, ale seznámil se v Anglii s budoucím premiérem lordem Frederickem Northem, trávil čas se svým bratrancem biskupem ve Worcesteru Jamesem Johnsonem a malířem Benjaminem Westem.[4] Po návratu domů v roce 1768 si ve Filadelfii založil obchod s látkami a portským vínem. V letech 1772 až 1773 byl celníkem v New Castle v provincii Delaware.[5] Svou soukromou praxi obnovil v Bordentownu v letech 1773–1774.[5] Od roku 1774 do roku 1776 byl členem New Jersey Provincial Council (provinční rada v New Jersey).[5] Byl členem Výkonné rady New Jersey od 13. ledna 1775 do 15. listopadu 1775.[6] Dne 8. května 1775 začal pracovat u Nejvyššího soudu v New Jersey.[6] V roce 1776 mu byla nabídnuta funkce soudce u tohoto soudu, ale on úřad odmítl.[6] Byl delegátem druhého kontinentálního kongresu od 22. června 1776 do 30. listopadu 1776.[5][6] Byl signatářem Deklarace nezávislosti Spojených států.[6] Od roku 1776 do roku 1777 byl členem rady námořnictva ve Filadelfii.[5] Od roku 1778 do roku 1781 byl pokladníkem instituce Continental Loan Office (Kancelář pro kontinentální půjčky) ve Filadelfii.[5] Od roku 1779 do roku 1789 byl soudcem Admiralty Court of Pennsylvania. Byl členem výboru Pennsylvania Convention, který ratifikoval ústavu Spojených států.[4][6]
Hopkinson a kultura
[editovat | editovat zdroj]Hopkinson byl autorem populárního vysílání a politické satiry (jeux d'esprit) ve formě básní a brožur. Některé byly široce distribuovány a velmi pomáhaly při vzbuzování a podpoře ducha politické nezávislosti během americké revoluce. Jeho hlavní spisy jsou „A Pretty Story Written in the Year of Our Lord 1774“ (1774), satira o králi Jiřím III. „The Prophecy “ (1776) a esej „The Political Catechism“ (1777).[7]
Dalšími pozoruhodnými esejemi jsou „Typographical Method of conducting a Quarrel (Typografická metoda vedení hádky)“, „Essay on White Washing“ a „Modern Learning“. Mnoho z jeho spisů lze nalézt v publikaci „Miscellaneous Essays and Occasional Writings (Různé eseje a příležitostné spisy)“, publikovaném ve Filadelfii ve třech svazcích v roce 1792 (viz Bibliografie). V 17 letech Hopkinson začal hrát na cembalo kolem roku 1750 si opisoval árie, písně a instrumentální skladby mnoha evropských skladatelů. Je zařazován mezi první v Americe narozené skladatel hudby. V roce 1759 vydal píseň „My Days Have Been So Wondrous Free“. V roce 1760 byl ve hře na cembalo tak dobrý, že mohl vystupovat s profesionálními hudebníky na koncertech. Některé z jeho pozoruhodnějších písní jsou: „The Treaty“, „The Battle of the Kegs“, a „The New Roof“. Hrál také na varhany ve Filadelfském kostele a složil nebo editoval řadu kostelních písní a žalmů. V osmdesátých letech 17. století Hopkinson připojil nástroj zvaný skleněná harmonika k cembalu a vymyslel Bellarmonic, nástroj využívající tóny kovových koulí.[8]
Na jeho alma mater, University of Pennsylvania je po něm pojmenována jedna z budov.[9]
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- The Miscellaneous Essays and Occasional Writings of Francis Hopkinson, Esq Tisk: T. Dobson, 1792. Available via Google Books: Volume I, Volume II, Volume III
- Judgments in the Admiralty of Pennsylvania in four suits Printed at T. Dobson and T. Lang, 1789. Available via Google Books
Eseje
[editovat | editovat zdroj]- A Pretty Story Written in the Year of Our Lord 1774. Tisk: John Dunlap, 1774. Available via Google Books
Hudba
[editovat | editovat zdroj]- Collection of Plain Tunes with a Few from Anthems and Hymns. Tisk: Benjamin Carr, 1763.
- Temple of Minerva. (The First American Opera)[10] Tisk: Benjamin Carr, 1781.
- Seven Songs for the Harpsichord or Forte Piano. Tisk: T. Dobson, 1788.[11]
- No. 3: Beneath a weeping willow's shade
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francis Hopkinson na anglické Wikipedii.
- ↑ Leepson, Marc; DeMille, Nelson. Flag: An American Biography. [s.l.]: St. Martin's Griffin ISBN 978-0-312-32309-7. S. 33.
- ↑ Hastings, str. 325.
- ↑ Hopkinson was born on September 21, 1737, according to the then-used Julian calendar (old style). In 1752, however, Great Britain and all its colonies adopted the Gregorian calendar (new style) which moved Hopkinson's birthday 11 days forward to October 2, 1737. See George E. Hastings, The Life and Works of Francis Hopkinson. (Chicago: University of Chicago Press, 1926), str. 43.
- ↑ a b c d e HASTINGS, George. The Life and Works of Francis Hopkinson. Chicago: University of Chicago Press, 1926-01-01. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Francis Hopkinson (1737–1791) at the Biographical Directory of Federal Judges, a public domain publication of the Federal Judicial Center. https://www.fjc.gov/node/1382396
- ↑ a b c d e f g h i j United States Congress. "Francis Hopkinson (id: H000783)". Biographical Directory of the United States Congress. https://bioguideretro.congress.gov/Home/MemberDetails?memIndex=H000783
- ↑ The Library of Literary Criticism of English and American Authors: 1785–1824. Buffalo, NY: The Moulton Publishing Company, 1902. Dostupné online. S. 131.
- ↑ Francis Hopkinson biography at the Library of Congress Performing Arts Digital Library; accessed 30. 9. 2015.
- ↑ Hopkinson | Fisher College House [online]. [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pennsylvania Center for the Book on Hopkinson and his writings [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seven Songs for the Harpsichord or Forte Piano [online]. Early American Secular Music and its European Sources, 1589–1839 [cit. 2009-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-25. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Francis Hopkinson holdings at[nedostupný zdroj] the Historical Society of Pennsylvania Online Public Access Catalog.
- Mastai, Bolesław; Mastai, Marie-Louise d'Otrange. The Stars and the Stripes; the American flag as art and as history from the birth of the Republic to the present. [s.l.]: New York, Knopf, 1973., 1973. Dostupné online. ISBN 0-394-47217-9.
- ZNAMIEROWSKI, Alfred. The World Encyclopedia of Flags. [s.l.]: Hermes House Dostupné online. ISBN 1-84309-042-2.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Francis Hopkinson na Wikimedia Commons
- University of Penn. Archives on Hopkinson
- The Hopkinson Family Papers, including correspondence, documents and printed materials, are available for research use at the Historical Society of Pennsylvania.
- Pennsylvania Center for the Book on Hopkinson and his writings
- Library of Congress on Hopkinson
- Francis Hopkinson: Jurist, Wit, and Dilettante Marble, Annie Russell. Heralds of American Literature: A Group of Patriot Writers of the Revolutionary and National Periods. 1907, University of Chicago Press, hosted by Google Book Search
- image of stamp with Hopkinson's flag, stars in a circle, from the University of Georgia
- First American Song by Francis Hopkinson
- Volně přístupné partitury děl od {{{cname}}} v projektu IMSLP
- “AN ACCOUNT OF THE GRAND FEDERAL PROCESSION. PERFORMED AT PHILADELPHIA ON FRIDAY THE 4TH OF JULY 1788„by Francis Hopkinson – Hopkinson's review of a Philadelphia Fourth of July parade of 1788; celebrating the ratification of the U.S. Constitution.
