Frýgie

Frýgie (zastarale Frygie, adjektiva frygický^[1], zast. fryžský^[2]) je historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny na území současné Turecké republiky. Již ve 12. století př. n. l. se zde usadili Frýgové, kteří v 8. století př. n. l. založili své království (doba největšího rozkvětu – panování krále Midase). Během staletí byla pod nadvládou postupně Peršanů, Makedonců a Římanů.

Frygové podle Homéra žili na území při řece Sangarius (nyní Sakarya), třetí nejdelší řeky v Malé Asii, která na severozápadě ústí do Černého moře. Později bylo za Frygii označováno území na západ od řeky Halys (nyní Kizilirmak) a na východ od Lýdie a Mýsie.

Ve 12. století př. n. l. byly tzv. mořské národy vytlačeny z Balkánu a postupovaly na jih do Malé Asie a některé až do Egypta. Zapříčinily i zhroucení mocné Chetitské říše. Jedním z těchto „národů“ byli i Frygové a ti se na území, které dříve patřilo Chetitům, usadili. Centrem frýžského osídlení bylo město Gordion.

Asyrské prameny mluví o králi Mitovi, který je pravděpodobně totožný s fryžským králem Midasem. Asyrské prameny také zaznamenávají, že byl v roce 709 př. n. l. spojencem Sargona II. V 8. století př. n. l. založili Frygové království, které přežilo i invazi Kimmeriů a přetrvalo až do vzestupu Lýdie (7. století př. n. l.). Během vlády králů Midase a Gordia navázalo nezávislé frýžské království těsné obchodní styky se svými východními sousedy a s Řeky na západě. Téměř osudným se jim stal vpád kočovných Kimmeriů na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Hérodotos říká, že město Gordion bylo spáleno a vypleněno roku 696 př. n. l. Vykopávky odhalily, že město bylo skutečně vypáleno někdy kolem roku 675 př. n. l. Avšak fryžská kultura nepřestala vzkvétat a přetrvala v malých fryžských královstvích, která existovala ještě asi 50 let. Kolem roku 620 př. n. l. vyhnali Lýdové Kimmerie a ovládli Frygii. Celou ji však dlouho neovládali, protože již v roce 585 př. n. l. dobyli východní Frygii Médové.

Během vlády lýdského krále Kroisa (560–546 př. n. l.) zůstala Frygie součástí říše, která se na východě rozšířila až k řece Halys. V roce 546 př. n. l. byl Kroisos poražen a Frygie přešla pod nadvládu Peršanů. Po ustanovení satrapií Dáreiem I. se centrem Fryžské satrapie stalo město Dascylion.

Alexandr Veliký prošel Gordiem v roce 333 př. n. l. a rozsekl v něm pověstný Gordický uzel. Podle pověsti ten, kdo ho rozváže, získá vládu nad Asií. Po Alexandrově smrti byla Frygie přidělena Antigonovi a byla jedním z center jeho říše. Po Antigonově porážce v bitvě u Ipsu, která se odehrála právě ve Frygii, přešla Frygie do moci Seleukovců. V roce 278 př. n. l. v se do Frygie dostávají Galové a celá oblast je podle nich přejmenována na Galatii. Západní část Frygie přešla do moci Pergamu a v roce 133 př. n. l. se stala součástí Římské říše.

• Frygický modus
• Frygická čapka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Frýgie na Wikimedia Commons